HDP = vyspělá společnost?

3. 4. 2023|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Společnost

Velký význam má náboženství a to, jak jsou v něm vnímány základní životní hodnoty, jako jsou život a smrt. V náboženstvích, kde jsou povýšeny duševní prožitky nad tělesnými, vládne často přátelštější atmosféra.

Základními životními potřebami člověka jsou spánek, teplo a jídlo. Pokud má člověk tyto základní potřeby zajištěny, je přístupnější a má větší sklon k empatii. V opačném případě se může chovat zdánlivě sobecky, ale ve skutečnosti jde o projev pudu sebezáchovy.

V rovnostářských společnostech dochází k relativně menšímu procentu násilí. Čím více společenských vrstev má daná společnost, tím je prostředí nepřátelštější a násilnější. Například ve společnostech Abenakiů nebo v izraelských kibucech dochází k násilí jen zřídka.

V rozvinutých zemích se žebříček životních hodnot často zaměňuje za žebříček peněžních hodnot. Předpokládá se, že když poroste HDP a prodá se více výrobků, přinese to blahobyt. Jenže rostoucí HDP nemusí nutně zlepšit kvalitu lidských životů.

Zdravotní péče

Úroveň a blahobyt ve společnosti se často posuzují podle zdravotní péče. Pokud má stát výdaje na zdravotnictví ve výši 10 % z HDP, může se to jevit jako znak vyspělé společnosti. Ale ve skutečnosti to může být zavádějící. Aby stát toto procento zlepšil, nemusí zdravotní péči zkvalitnit – stačí jednoduše zdražit všechny výdaje spojené s lékařskou péčí. Výdaje na zdravotnictví pak rázem stoupnou třeba na 15 % z HDP.

A co víc, výdaje na zdravotnictví přímo souvisejí s počtem nemocných lidí. V zájmu státu by tedy mohlo být mít nemocné občany, protože díky nim lze stavět nemocnice (zisk pro stavební společnosti) a vytvářet spoustu pracovních míst (zdravotnický personál, farmaceutický průmysl).

Zločinnost

Podobná situace je u zločinnosti. Kdyby zločinnost neexistovala, co by dělali soudci a policisté? Věznice jsou také významnou součástí ekonomického systému a přinášejí příjmy této mašinérii.

Nekonečná spirála

HDP není a nemůže být ukazatelem prosperity společnosti. Růst HDP může znamenat růst nouze a růst neefektivity. Čím je HDP vyšší, tím hůře se nám může vést.

Čím hůře a nekvalitněji budeme vyrábět, tím častěji si budeme muset kupovat nové věci. Čím častěji musíme kupovat nové výrobky, tím více musíme pracovat a tím méně peněz nám zbývá na skutečné životní potřeby.

Když nemáme dost peněz na novou postel, telefon nebo televizi, jdeme do banky a půjčíme si. Zadlužený občan je pro tržní hospodářství ideální pracovní silou, protože je daleko ochotnější pracovat za méně peněz a vykonávat i podřadné práce, které by jinak nedělal.

A když už bude nejhůře a nebudeme chtít nakupovat nové a nové věci, máme v záloze ještě války. Zbrojní průmysl je v tomto systému hodnot jedním z nejlukrativnějších. Nejenže zaměstnává mnoho lidí, ale také ničí budovy, auta a další věci, které je potřeba znovu vyrobit. Lidé zranění ve válce pak potřebují léčení, což opět podporuje ekonomický koloběh.

Je tržní ekonomika skutečně ekonomická?

Domy a nábytek se dříve dědily po několik generací. Dnes je nábytek často vyroben z levných materiálů a dědictví se stává úsměvným. Plýtváme našimi zdroji takovým způsobem, že je dnes ohroženo úplně vše – voda, vzduch, lesy,…

Spirála se zrychluje a produkty jsou zastaralé už ve chvíli, kdy jsou vyrobeny.

Další příspěvky v této kategorii