Funkční neurologická porucha může způsobit ochrnutí, třes, poruchy chůze nebo záchvaty, přestože mozek nevykazuje strukturální poškození.
Někteří lidé náhle přestanou ovládat ruku nebo nohu. Jiní začnou trpět silným třesem, poruchami chůze nebo záchvaty připomínajícími epilepsii. Vyšetření magnetickou rezonancí ani další testy přitom neukážou mrtvici, nádor ani jiné poškození mozku. Ještě před několika lety lékaři často nevěděli, jak takové potíže vysvětlit. Dnes už vědí, že může jít o funkční neurologickou poruchu (FNP).
Nejde o vzácné onemocnění ani o předstírání potíží. Funkční neurologická porucha představuje skutečné neurologické onemocnění, které může člověku výrazně zkomplikovat každodenní život. V posledních letech se jí odborníci intenzivně věnují a vznikají specializovaná pracoviště zaměřená na její diagnostiku i léčbu.
Co je funkční neurologická porucha?
Při této poruše nervový systém nepracuje správně, přestože na běžných vyšetřeních často nevykazuje viditelné poškození. Odborníci někdy používají přirovnání k počítači. Hardware, tedy samotný mozek a nervy, může být v pořádku, ale software nepracuje správně. Toto přirovnání sice není dokonalé, pomáhá však vysvětlit podstatu onemocnění.
Dříve se těmto stavům říkalo psychogenní nebo konverzní poruchy. Dnes se používá název funkční neurologická porucha, protože lépe vystihuje současné poznatky. Výzkumy ukazují, že jde o změny ve fungování mozkových sítí, nikoli o pouhý psychický problém. Současná doporučení zdůrazňují, že diagnózu nelze stanovit pouze na základě normální magnetické rezonance. Neurolog musí při vyšetření prokázat typické známky funkční poruchy, jak uvádí Neurosymptoms.org.
Jaké příznaky se mohou objevit?
Příznaky bývají velmi různorodé. U každého člověka mohou vypadat jinak.
- slabost nebo ochrnutí končetiny,
- třes,
- poruchy chůze a rovnováhy,
- záškuby nebo mimovolní pohyby,
- poruchy citlivosti,
- funkční záchvaty připomínající epilepsii,
- potíže s hlasem nebo řečí,
- závratě,
- výrazná únava.
U části nemocných se současně objevují chronické bolesti, migrény, poruchy spánku, úzkosti nebo deprese. Tyto obtíže však nejsou příčinou samotné poruchy, mohou ji pouze doprovázet.
Funkční záchvaty mohou vypadat podobně jako epileptické záchvaty, jejich příčina je však odlišná. Proto je důležité neurologické vyšetření, které obě onemocnění odliší.
Proč vzniká?
Přesnou příčinu lékaři zatím neznají.
Na vzniku se pravděpodobně podílí více faktorů současně. U některých lidí potíže začnou po úrazu, operaci nebo prodělaném neurologickém onemocnění. U jiných se objeví po dlouhodobém stresu, silném psychickém zážitku nebo bez zjevné příčiny.
Mnoho pacientů však žádnou výraznou psychickou zátěž před vznikem obtíží nemělo. Proto dnes odborníci odmítají jednoduché vysvětlení, že jde pouze o následek stresu nebo psychických problémů.
Výzkumy naznačují, že u některých pacientů dochází ke změně způsobu, jakým mozek zpracovává pohyb, vnímání těla nebo pozornost. Tyto změny nejsou při běžných zobrazovacích vyšetřeních viditelné.
Jak lékaři stanoví diagnózu?
Dříve lékaři diagnózu často stanovovali až po vyloučení jiných nemocí. Dnes se neurologové opírají především o typické známky funkční poruchy při vyšetření.
Pro funkční neurologickou poruchu je charakteristické, že se příznaky mohou během vyšetření měnit. Například slabost nebo třes někdy zeslábnou při odvedení pozornosti nebo při určitém pohybu. Tyto změny mají pro zkušeného neurologa významnou diagnostickou hodnotu.
Současně je důležité vyloučit jiná neurologická onemocnění, například mrtvici, epilepsii nebo roztroušenou sklerózu.
Diagnóza proto nevzniká jen vyloučením jiných nemocí. Lékař musí současně najít typické známky funkční neurologické poruchy. Tento postup doporučuje takéSekce funkčních neurologických poruch České neurologické společnosti.
Dá se nemoc léčit?
Ano. Léčba ale vyžaduje individuální přístup.
Velmi důležité je, aby pacient porozuměl své diagnóze. Samotné vysvětlení podstaty onemocnění může některým lidem výrazně pomoci.
Podle typu obtíží lékaři doporučují především:
- specializovanou fyzioterapii zaměřenou na obnovení správných pohybových vzorců,
- psychoterapii, zejména pokud potíže souvisejí také s úzkostí nebo stresem,
- léčbu doprovodných onemocnění, například deprese nebo úzkostné poruchy.
Na samotnou funkční neurologickou poruchu neexistuje žádný specifický lék. Léky mohou pomoci pouze s některými doprovodnými obtížemi.
U některých pacientů se na léčbě podílí neurolog, fyzioterapeut, psycholog, ergoterapeut i psychiatr. Nejlepších výsledků obvykle dosahuje koordinovaná spolupráce více odborností.
Jaká je prognóza?
Průběh onemocnění se velmi liší.
Někteří lidé se uzdraví během několika měsíců. Jiní mají obtíže dlouhodobě a střídají období zlepšení i zhoršení. Nejlepších výsledků obvykle dosahují pacienti, kteří se dostanou ke správné diagnóze včas a zahájí odpovídající léčbu. Dlouhé měsíce nebo roky nejistoty mohou průběh onemocnění zhoršit.
Nejde o předstírání
Funkční neurologické poruchy patří mezi časté diagnózy v neurologických ambulancích. Přesto se s nimi mnoho pacientů setkává až po dlouhé době hledání příčiny svých obtíží.
Dnes už odborníci považují funkční neurologickou poruchu za samostatné neurologické onemocnění. Příznaky jsou skutečné, nejsou vědomě předstírané a mohou být stejně závažné jako projevy jiných neurologických nemocí. Současná medicína proto doporučuje včasnou diagnostiku, spolupráci neurologa, fyzioterapeuta, psychologa a podle potřeby také psychiatra.
