Anna Beata Háblová: Víry

30. 5. 2026|Aktualizováno: 8. 9. 2026|Obsah knih

★★★★☆ velmi dobrá

Originální název: Víry
Série: samostatný román
České vydání: 2025
Žánr: román

Obsah knihy

Víry jsou společenský román o ženě, která vede dvojí život. Hlavní postavou je Ester, rozvedená matka a samoživitelka. Navenek působí obyčejně. Ve skutečnosti se ale živí prostitucí a tuto část života před okolím pečlivě skrývá. Do této pasti ji dostal starší průšvih, který se nad jejím životem pořád vznáší. Se synem žije v domě po babičce, na niž vzpomíná s láskou, ale i s vědomím, že ji silně poznamenala přísná víra. Za prací pak dojíždí do prostředí kolem Hatí, do světa kasin, nevěstinců, tržnic a hraničního chaosu, kde nad ní visí dohled pasáka Máry.

Děj stojí na několika liniích. První sleduje Esterino přežívání mezi péčí o dítě, vyděláváním peněz a neustálým tajením. Druhá se točí kolem minulosti, která ji do současné situace dotlačila. Třetí linku tvoří víra, stud, vina a tlak prostředí, z něhož vzešla. Kniha se tak nepohybuje jen kolem prostituce. Zabývá se i samotou, sociálním pádem, mateřstvím a tím, jak se člověk snaží udržet důstojnost i ve chvíli, kdy mu život podkopává nohy.

Recenze

Jako celek působí Víry syrově, civilně a bez příkras. Kniha nestaví na senzaci. Nesnaží se čtenáře lacině šokovat samotným tématem prostituce. Místo toho ukazuje, jak se žena může dostat do života, který je na pohled cizí, ale ve skutečnosti vyrůstá z obyčejné nouze, tlaku a špatných rozhodnutí. To je její hlavní síla.

Nejlépe funguje hlavní postava. Ester nestojí v příběhu jako symbol, ale jako člověk z masa a kostí. Není to ani hrdinka, ani chudinka. Je to žena, která dělá, co může, a zároveň nese následky toho, co už změnit nedokáže. Právě díky tomu kniha nepůsobí schematicky tam, kde by k tomu téma snadno sklouzlo.

Silná je i atmosféra. Kontrast mezi domem po babičce a ponurým pohraničním světem Hatí dává příběhu vlastní tvář. Kniha tím získává konkrétní české ukotvení. Jde o příběh zasazený do prostředí, které je špinavé, přízemní a až nepříjemně skutečné.

Styl podle všeho sází spíš na věcnost a tlak situace než na velká jazyková gesta. To je dobře, protože k tématu se takový přístup hodí. Děj zřejmě nestojí na překotných zvratech, ale spíš na postupném utahování smyčky kolem hlavní postavy. Kdo čeká thriller nebo dramatickou akci, může být zklamaný. Kdo čeká román o vnitřním a společenském sevření, ten dostane víc.

Příběhy o ženách na okraji společnosti literatura zná. Originální je spíš spojení prostituce, mateřství, katolické výchovy a českého pohraničního prostoru. Právě v tomto spojení má kniha vlastní tón. Někdo ale může namítnout, že se v ní schází víc těžkých témat najednou. Pokud čtenář nemá rád sociální prózu a psychické tlačení na jednu postavu, může mu kniha připadat až příliš tísnivá.

Literárně nepůsobí jako lehké čtení na oddech. Spíš jde o knihu, která chce něco říct o ponížení, přežívání a víře. Čtivost tu zřejmě neplyne z napětí, ale z toho, že čtenář chce vědět, kam až může Esterin život dojít.

Stručné zhodnocení

Víry jsou román, který stojí hlavně na hlavní postavě, atmosféře a tématu. Typická je pro něj syrovost, sociální tlak a střet mezi běžným životem a skrytou existencí na okraji. Hodí se pro čtenáře, kterým nevadí nepohodlná společenská próza a kteří nehledají útěk, ale nepříjemně pravdivý příběh.

Témata:román

« PředchozíJo Nesbø: Půlnoční slunce

Další »Beatrice Landovská: Když máma spala