
Hodnocení: ★★★★☆
Autor: Margaret Atwood
Originální název: The Handmaid’s Tale
Série: ne, jde o samostatný román
České vydání: 1992
Žánr: dystopický román, společenská próza, sci-fi
Obsah knihy
Příběh služebnice se odehrává v blízké budoucnosti v teokratickém státě Gileád, který vznikl na území bývalých Spojených států. Nový režim převzal moc násilím a přetvořil společnost podle tvrdého náboženského výkladu. Ženy přišly o svobodu, majetek, práci i právo rozhodovat o svém životě. Společnost je rozdělena do přesně určených vrstev a každá žena v ní má přidělenou jedinou roli.
Hlavní postavou je Fredova, služebnice přidělená do domu vysoce postaveného Velitele. Její úkol je jediný: rodit děti pro vládnoucí rodiny, protože v důsledku ekologických škod, nemocí a neplodnosti se staly plodné ženy vzácností. Fredova už nepatří sama sobě. Nemá své jméno, nemá práva a žije pod neustálým dohledem. Její nové jméno vyjadřuje, komu patří. Právě v tom je jeden z nejsilnějších znaků celé knihy.
Příběh ale není jen popisem krutého systému. Fredova si stále pamatuje svůj dřívější život, kdy měla manžela, dceru, práci a možnost svobodně se rozhodovat. Tyto vzpomínky se v románu neustále vracejí a ostře kontrastují s jejím současným postavením. Čtenář tak nesleduje jen život v Gileádu, ale i bolestné srovnání mezi minulostí a přítomností. Jde o svět, který zničil něco, co ještě nedávno bylo normální.
V Gileádu jsou ženy rozděleny podle přísné hierarchie. Jsou zde manželky, služebnice, Marthy, Tety a další skupiny, každá s přesně vymezeným účelem. Ženy nesmějí číst ani psát, nemohou vlastnit majetek a jejich těla i životy podléhají státní kontrole. Fredova se snaží přežít, zachovat si alespoň zbytky vnitřní svobody a pochopit, komu se dá věřit. Postupně se dostává do nebezpečných vztahů a situací, které jí mohou přinést naději, ale stejně tak ji mohou zničit.
Hlavní témata knihy
Nejsilnějším tématem je totalita a zneužití moci. Kniha ukazuje, jak rychle může režim ovládnout společnost, pokud lidé přestanou bránit základní svobody. Druhým zásadním tématem jsou ženská práva a jejich křehkost. Atwood velmi přímo ukazuje, že to, co se zdá samozřejmé, může být ztraceno rychleji, než si lidé myslí. Důležité je i téma odporu, protože i v naprosto sevřeném systému si lidé hledají malé cesty k přežití, vzdoru a naději.
Recenze
Příběh služebnice patří k těm knihám, které člověk nečte pro odpočinek. Je to silný a nepříjemný román, který působí právě tím, jak je střídmý. Margaret Atwood nepotřebuje velké akční scény ani složité vysvětlování. O to víc vynikne děsivá obyčejnost útlaku. Největší síla knihy spočívá v tom, že Gileád nepůsobí jako přehnaná fantazie, ale jako svět, který vznikl z kroků, jež se zpočátku mohly tvářit jako dočasné nebo rozumné.
Silná je i samotná Fredova. Není to klasická hrdinka, která by vedla otevřený boj. Často jen přežívá, přemýšlí, vzpomíná a hledá drobné možnosti, jak si uchovat vlastní já. Právě tím působí věrohodně. Její odpor není velkolepý, ale lidský. Kniha tak nestojí jen na politické myšlence, ale i na velmi osobní zkušenosti ženy, která přišla skoro o všechno.
Co může některým čtenářům vadit, je pomalejší tempo a menší důraz na akci. Román je hodně postavený na vnitřním prožívání, atmosféře a myšlenkách. Kdo čeká klasický napínavý děj, může být zaskočen. Kdo má rád silné dystopie s přesahem, ten v ní ale obvykle najde hodně.
Stručné zhodnocení
Příběh služebnice je mrazivý dystopický román o společnosti, která ženám vzala jméno, svobodu i práva a udělala z nich nástroje režimu. Je to jedna z těch knih, které jsou silné nejen příběhem, ale hlavně varováním, které v sobě nesou.
Související příspěvky
Stieg Larsson – „Dívka s dračím tetováním“8. 9. 2026
Johan Theorin: Vyrytá znamení15. 10. 2026
Johan Theorin: Mlhy Ölandu15. 10. 2026
Philip K. Dick: Muž z vysokého zámku8. 9. 2026
Ondřej Jireš: Trosky země8. 9. 2026
Jaroslav Havlíček: „Petrolejové lampy“15. 10. 2026
Isabel Allende – „Dům duchů“8. 9. 2026
Robert Bryndza: Temné hlubiny8. 9. 2026
