Psaní poznámek: pomáhají paměti nebo ji škodí

Psaní poznámek pomáhá uvolnit hlavu, lépe se učit a snížit stres. Když si ale zapisujeme všechno bez systému, poznámky mohou paměť spíš oslabit.

Poznámky mohou člověku hodně pomoci. Uvolní hlavu, zachytí důležité úkoly a umožní vrátit se k myšlenkám, které by jinak rychle zmizely. Neznamená to ale, že si máme zapisovat úplně všechno.

Poznámkový blok, papírový i digitální, funguje nejlépe jako pomůcka pro přemýšlení. Ne jako náhrada paměti. Když ho člověk používá rozumně, pomáhá mu učit se, plánovat a zvládat větší množství informací. Když do něj bez systému hází každou drobnost, může vytvořit  další nepořádek.

Kdy poznámky pomáhají

Uvolní hlavu od přetížení

Mozek nemusí držet všechny úkoly, termíny a nápady najednou. Když si důležité věci zapíšete, snížíte riziko, že na něco zapomenete. Zároveň získáte lepší přehled o tom, co je opravdu důležité.

Poznámky pomáhají hlavně ve chvíli, kdy máte hodně povinností. Člověk pak nemusí pořád dokola přemýšlet: „Na co jsem ještě zapomněl?“ To může snížit napětí a zlepšit soustředění.

Pomáhají třídit myšlenky

Dobré poznámky nejsou jen odkladiště slov. Pomáhají člověku najít souvislosti, rozdělit problém na menší části a lépe pochopit, co vlastně řeší.

To platí při učení, práci i osobním plánování. Když si člověk zapíše hlavní body, často rychleji uvidí, co spolu souvisí a co je zbytečné.

Ruční psaní podporuje hlubší zpracování

Výzkum Pam Muellerové a Daniela Oppenheimera ukázal, že studenti s ručně psanými poznámkami si vedli lépe u otázek zaměřených na pochopení souvislostí.  Lidé při psaní na notebooku častěji jen opisují slova, zatímco ruční psaní je nutí více vybírat a přemýšlet.

Znamená to, že mechanické přepisování nepomáhá tolik jako vlastní formulace. Kdo si poznámky píše vlastními slovy, učí se obvykle lépe než ten, kdo jen kopíruje.

Pomáhají zvládat emoce

Poznámky nemusí sloužit jen k práci a učení. Někdy pomůže zapsat si obavy, vztek nebo zmatek. Člověk pak vidí své myšlenky před sebou a může je lépe uspořádat.

Nemusí jít o deník na několik stran. Někdy stačí pár vět. Například: „Co mě trápí? Co s tím mohu udělat dnes? Co teď neovlivním?“

Kdy poznámky škodí

Když si člověk zapisuje úplně všechno

Poznámky přestávají pomáhat ve chvíli, kdy se z nich stane skládka. Pokud si člověk zapisuje každou drobnost, ale nikdy se k zápiskům nevrací, jen přesune chaos z hlavy do sešitu nebo telefonu.

Pak nastane známý problém: informace někde existuje, ale člověk ji nedokáže rychle najít. Místo úlevy přichází frustrace.

Když poznámky nahrazují paměť

Člověk si nemusí pamatovat všechno. Přesto není dobré spoléhat na poznámky úplně ve všem. Výzkumy k takzvanému kognitivnímu odkládání ukazují, že lidé často používají vnější pomůcky, aby snížili nároky na paměť. To může výkon zlepšit, ale také změnit způsob, jakým si informace ukládáme.

Podobný jev popsala studie Betsy Sparrowové a jejích kolegů. Lidé si hůře pamatovali samotnou informaci, když čekali, že ji později snadno najdou. Lépe si však pamatovali, kde ji hledat.

Poznámky tedy nejsou problém. Problém vzniká, když mozek přestane informace zpracovávat a jen je odkládá.

Když poznámky brání přemýšlení

Příliš podrobné poznámky mohou člověka svádět k tomu, aby zapisoval místo přemýšlel. To se často děje při přednáškách, poradách nebo sledování videí.

Lepší je zapisovat hlavní myšlenky, otázky a vlastní závěry. Poznámka má pomoci pochopit věc, ne vytvořit přesný přepis všeho, co někdo řekl.

Když systém sežere moc času

Někteří lidé tráví víc času výběrem aplikace, štítků, barev a složek než skutečnou prací. Poznámkový systém pak nepomáhá. Jen vytváří další povinnost.

Dobrý systém má být jednoduchý. Člověk má vědět, kam zapisuje úkoly, kam nápady a kde najde důležité informace.

Papír, nebo digitální poznámky?

Papírové poznámky

Papír se hodí na učení, přemýšlení a plánování. Nutí člověka vybírat podstatné věci a psát vlastními slovy. Méně také svádí k odbíhání na internet, zprávy nebo sociální sítě.

Nevýhodou je horší vyhledávání. Papír se snadno ztratí, špatně sdílí a hůře se upravuje.

Digitální poznámky

Digitální poznámky se hodí pro práci, dlouhodobé ukládání informací a rychlé vyhledávání. Dobře slouží tam, kde člověk potřebuje ukládat odkazy, soubory, fotografie nebo delší texty.

Nevýhodou je snadné zahlcení. Do digitálního bloku člověk rychle uloží stovky položek, ale později se v nich nemusí vyznat.

Jak psát poznámky, aby opravdu pomáhaly

Poznámky mají být krátké, jasné a použitelné. Nejlepší zápis většinou obsahuje hlavní myšlenku, důvod, proč je důležitá, a případně další krok.

Při učení pomáhá napsat si poznámku vlastními slovy. Ještě lepší je nejdřív zkusit říct hlavní myšlenku zpaměti a teprve potom ji zapsat. Tím se paměť aktivně zapojí.

Dobře funguje také jednoduché členění stránky. Cornellova metoda například pracuje s hlavními poznámkami, sloupcem pro klíčová slova a krátkým shrnutím. Smyslem není hezká stránka, ale návrat k poznámkám a opakování.

Kdy si poznámky psát

Poznámky se vyplatí psát, když řešíte úkoly, termíny, nápady, učení, složitější rozhodování nebo silné emoce. Pomáhají také při poradách, telefonátech, návštěvě lékaře nebo při sledování důležité přednášky.

Největší smysl mají tam, kde se k nim opravdu vrátíte. Zápis bez návratu má menší hodnotu.

Poznámky nemají smysl, když zapisujete jen ze zvyku a nikdy je nepoužijete.

===

Poznámky ano, ale ne bezhlavě. Nejlépe fungují jako opora pro paměť a přemýšlení. Pomáhají, když zachytí důležité věci, uvolní hlavu a umožní návrat k podstatným informacím.

Škodí, když nahrazují vlastní přemýšlení.

Dobrá poznámka nemusí být dlouhá. Má být srozumitelná, dohledatelná a užitečná.

Zdroje

Mueller, P. A., Oppenheimer, D. M. – studie o ručně psaných a digitálních poznámkách.
Columbia University – výzkum paměti a dostupnosti informací na internetu.
Grinschgl a kol. – výzkum kognitivního odkládání informací.
Cornell University – Cornellův systém psaní poznámek.