22. 10. 2025|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Životní náklady

Úroky z prodleníMožná jste někdy zapomněli zaplatit fakturu včas, zdrželi se se splátkou půjčky nebo neodeslali daň v zákonné lhůtě. V takovém případě vám zpravidla začne nabíhat úrok z prodlení – tedy forma „pokuty“ za zpožděnou platbu.

Od roku 2021 v České republice platí důležité omezení, které chrání dlužníky před tím, aby se z malé dlužné částky časem stal likvidační dluh. Toto pravidlo říká, že úroky z prodlení nesmí překročit výši samotné dlužné částky – tedy jistiny.

Co je „jistina“ a co jsou „úroky z prodlení“?

  • Jistina je samotná dlužná částka – např. nezaplacená faktura, půjčka, daň apod.
  • Úrok z prodlení je penále za to, že tuto částku nevrátíte včas.

Např. Pokud dlužíte 10 000 Kč a nezaplatíte včas, začne vám věřitel (nebo stát) počítat úroky z prodlení – každý den se částka o něco navýší.

Jak funguje strop – úroky jen do výše jistiny

Dříve se mohlo stát, že kvůli několikaměsíčnímu zpoždění narostly úroky z prodlení na dvojnásobek či trojnásobek původního dluhu. To vedlo k tomu, že někteří lidé už nebyli schopní dluh nikdy splatit, a dostali se do tzv. dluhové pasti.

Od změny zákona v roce 2021 (novelizace občanského zákoníku) platí: Úroky z prodlení nesmí být vyšší než samotná dlužná částka.

Jinými slovy:

  • Pokud dlužíte 10 000 Kč, nejvýš zaplatíte dalších 10 000 Kč jako úroky z prodlení.
  • Dohromady tedy maximálně 20 000 Kč – i kdyby vám věřitel úroky počítal roky.

Platí to pro všechny dluhy?

Téměř. Pravidlo se vztahuje na soukromé dluhy mezi lidmi nebo firmami, např.:

  • nezaplacené faktury,
  • nájemné,
  • půjčky,
  • splátky apod.

Výjimky jsou:

  • dluhy vůči státu (např. daně, sociální a zdravotní pojištění),
  • některé sankce dané zvláštními zákony.

U těchto dluhů může být výše úroků vyšší – ale i tam platí, že stát by měl jednat přiměřeně a nepřivádět lidi do bezvýchodné situace.

Týká se to i starších dluhů?

Ano. Ústavní soud v roce 2020 rozhodl, že platí i pro dříve vzniklé dluhy, pokud ještě nejsou celé zaplaceny. To znamená, že se toto pravidlo vztahuje i na dluhy, které vznikly před rokem 2021 – pokud stále běží úroky z prodlení.

Tento krok má ochránit spotřebitele a omezit byznys s dluhy, kde někteří věřitelé nebo vymahačské firmy profitovali z toho, že se úroky z prodlení hromadily roky a dlužníci byli bez šance je zaplatit.

Úroky z prodlení – příklad z praxe

Představte si paní Janu, která měla v roce 2017 nezaplacený účet za elektřinu ve výši 5 000 Kč. Na úroky z prodlení zapomněla, a když ji v roce 2023 kontaktoval exekutor, chtěl po ní 15 000 Kč. Díky novému pravidlu však:

  • úrok z prodlení může být nejvýše 5 000 Kč,
  • celkem tedy zaplatí maximálně 10 000 Kč,
  • a zbytek požadované částky může napadnout u soudu.

Na co si dát pozor

I když je tento zákonný strop užitečný, neznamená to, že můžete platit pozdě bez následků. Věřitel má stále právo žádat úroky až do výše jistiny, může vás dát k soudu nebo na vás podat exekuci.

Je také možné, že ve smlouvě jsou další sankce, např. smluvní pokuta, kterou zákon nijak nestropuje (tam může jít o mnohem vyšší částku).

Zákon, který omezuje úroky z prodlení do výše jistiny, je zásadní ochranou pro běžné lidi. Pomáhá zabránit tomu, aby se z malého dluhu stal neúnosný a celoživotní problém. To ale neznamená, že není třeba platit včas. Kdo chce mít klid, měl by si své závazky hlídat, domlouvat se na splátkách a nepodepisovat bezmyšlenkovitě smlouvy s tvrdými sankcemi.