Makléř, který se tvářil jako „nejlevnější“

Když lidé prodávají svou nemovitost, často řeší jednu zásadní věc – kolik dostanou, aby si mohli koupit jinou, vhodnější nemovitost.

V realitní branži jsou makléři, kteří se snaží vydělat za každou cenu. Slíbí prodávajícímu, že navýší prodávanou cenu jen o nutné náklady.  Tento příběh ukazuje, jak se slib nízké provize může změnit na past.

Jednoho dne mi zavolal známý, že chce prodat svůj byt. Když jsem se ho zeptala, zda už má vybranou realitní kancelář, řekl mi, že právě podepsal smlouvu s jedním makléřem, který mu nabídl velmi výhodné podmínky.

„Říkal, že si za své služby vezme jen 150 tisíc,“ řekl mi s nadšením v hlase. „To je o dost méně než ostatní. Ti chtěli mnohem více.“

V první chvíli jsem si říkala, že to zní skutečně slušně. Věděla jsem, že bude kupovat větší byt a tak potřebuje každou korunu. Ale i tak se mi to nějak nezdálo. Zeptala jsem se tedy, zda si dobře přečetl smlouvu a zda si je jistý, že jde opravdu o konečnou částku.

„Samozřejmě,“ odpověděl mi. „Říkal, že je to všechno, co budu platit.“

Jaké bylo jeho překvapení, když při podpisu smlouvy zjistil, že 150 tisíc byla jen část pravdy. Makléř si totiž od něj jako od prodávajícího vzal „nízkou“ provizi, ale zapomněl zmínit jednu drobnost – od kupujícího si účtoval dalších 250 tisíc jako zprostředkovatelskou odměnu.

Takže „nejlevnější makléř na trhu“ nakonec vydělal mnohem víc, než kdyby si účtoval běžnou provizi pouze od prodávajícího.

Můj známý byl šokovaný. Cítil se podvedený, protože o těchto dalších poplatcích neměl ani tušení. Když se pokusil makléře konfrontovat, odpověď byla chladná:

„To je běžná praxe. Já jsem s vámi jednal férově – vy jste zaplatil, jen to co jsem vám slíbil. To, že něco platil kupující, už není vaše starost.“

Namítla jsem:

„Ale to přece není pravda. Prodejní cena za byt byla nakonec o 400 tisíc vyšší, ne o 150 tisíc.  On vás přesvědčil, abyste snížil prodejní cenu, protože je údajně moc vysoká! Jenže část peněz, kterou jste měl dostat vy, nakonec zaplatil kupující jako další provizi makléři.“

Ačkoliv byl byt prodán, můj známý měl z obchodu hořký pocit. Místo radosti z výhodné provize si uvědomil, že makléř se celkově obohatil na úkor kupujícího i prodávajícího. A i když formálně dodržel smlouvu, nešlo o férové jednání.

Kdyby prodávající znal všechny poplatky od začátku, možná by si vybral jinou, levnější kancelář. Takovou, která by jednala otevřeně a poctivě.

Poučení z příběhu

Když vám makléř nabídne „nejlevnější“ provizi, vždy se ptejte na celkové náklady za zprostředkování prodeje. Provize může být nízká pro prodávajícího, ale to neznamená, že makléř nenajde způsob, jak si přivydělat i na druhé straně obchodu.

Pokud něco vypadá příliš dobře, aby to byla pravda, často to pravda není.