Otok nohy nebo bolest lýtka

Otok nohy nebo bolest lýtka mohou následovat po námaze, křeči či drobném úrazu. Stejné potíže však někdy provázejí krevní sraženinu, infekci nebo poruchu krevního oběhu.

Samotný vzhled nohy diagnózu neurčí. Rozhoduje rychlost vzniku, bolest, teplota kůže a další příznaky. Důležité také je, zda otéká jedna, nebo obě nohy.

Co napoví otok jedné nebo obou nohou

Náhlý otok jedné nohy častěji ukazuje na místní problém. Příčinou může být úraz, infekce, hluboká žilní trombóza nebo porucha odtoku lymfy. Otok obou nohou bývá častější po dlouhém sezení, v horku nebo při žilní nedostatečnosti.

Oboustranné otoky mohou souviset také s léky nebo nemocemi srdce, ledvin, jater či štítné žlázy. Toto rozlišení však není spolehlivým domácím testem. Některá onemocnění mají méně typický průběh.

Kdy bývá příčina méně závažná

Bolest lýtka často vznikne po delší chůzi, sportu nebo nezvyklé práci. Přetížený sval bolí při pohybu či stlačení. Potíže mají zřejmou souvislost s námahou a postupně ustupují.

Otok může následovat po naražení, podvrtnutí kotníku nebo natažení svalu. V místě bývá bolest, někdy modřina a omezený pohyb. Výrazný nebo zvětšující se otok po úrazu však patří k lékaři.

Po dlouhém stání, sezení nebo pobytu v horku mohou mírně otéct oba kotníky. Otok zpravidla nebolí, není červený ani horký. Po chůzi, odpočinku a zvednutí nohou obvykle poleví.

Bakerova cysta vytváří váček s tekutinou za kolenem. Může způsobit tlak, bolest a horší ohýbání kolena. Prasklá cysta někdy vyvolá náhlou bolest a otok lýtka podobný trombóze. Bez vyšetření je nelze bezpečně odlišit.

Kdy může jít o onemocnění žil

Křečové žíly a chronická žilní nedostatečnost často způsobují pocit těžkých nohou a otok kolem kotníků. Potíže se zhoršují večer a při dlouhém stání. Po chůzi nebo odpočinku se zvednutýma nohama obvykle poleví.

Náhlý jednostranný otok, bolest, napětí, teplejší kůže nebo změna její barvy mohou upozornit na hlubokou žilní trombózu. V hluboké žíle vznikne sraženina, která omezuje odtok krve. Trombóza však někdy probíhá bez nápadného otoku nebo bolesti.

Riziko stoupá po operaci, delším pobytu na lůžku a cestě delší než čtyři hodiny. Vyšší riziko mají také těhotné ženy, lidé s nádorem a uživatelky hormonální léčby s estrogenem. Význam má i dřívější trombóza.

Část sraženiny se může uvolnit a doputovat do plic. Vzniklá plicní embolie může ohrozit život a vyžaduje okamžitou léčbu.

Další příčiny bolesti a otoku

Bolestivý, zarudlý a horký pruh nad povrchovou žílou může provázet zánět povrchové žíly. Rychle se šířící zarudnutí, horká kůže, horečka nebo třesavka mohou znamenat bakteriální infekci. Oba stavy vyžadují lékařské posouzení.

Bolest lýtka při chůzi, která po odpočinku ustoupí, může upozornit na onemocnění tepen dolních končetin. Jedna noha může být také chladnější, bledší nebo hůře hojit drobné rány.

Lymfedém vzniká při poruše odtoku lymfy. Často zasahuje chodidlo a prsty. Zpočátku bývá měkký a přes noc ustupuje. Později může ztuhnout a přetrvávat.

Lipedém postihuje téměř výhradně ženy. Obě nohy se obvykle zvětšují souměrně, tkáň bolí a snadno se tvoří modřiny. Chodidla většinou zůstávají nezasažená.

Pálivá nebo vystřelující bolest s brněním může vycházet z páteře či podrážděného nervu. Výrazný otok však pro samotný nervový problém není typický. Lékař proto hledá i jinou příčinu.

Když otékají obě nohy

Otok obou nohou může provázet srdeční selhání a nemoci ledvin nebo jater. U srdečního selhání se často přidává dušnost, nižší výkonnost a zhoršení vleže. Takové potíže nepatří pouze k cévnímu lékaři.

Otoky způsobují také některé léky. Patří k nim některé přípravky na tlak, hormony, steroidy a některá antidepresiva. Častým viníkem bývá amlodipin, který může vyvolat souměrný otok kotníků, výraznější večer.

Předepsaný lék nevysazujte sami. Lékař posoudí souvislost s léčbou a případně upraví dávku nebo vybere jiný přípravek.

Cukrovka sama nevysvětluje každý otok. Zvyšuje však riziko poškození ledvin, cév a infekcí nohou. Nový otok u člověka s cukrovkou proto vyžaduje lékařskou kontrolu.

Co lze zkusit doma

Domácí opatření patří jen k mírnému oboustrannému otoku po stání, sezení nebo horku. Pomáhá přiměřená chůze, změna polohy a odpočinek se zvednutýma nohama. Vhodná je volná obuv a ponožky bez těsného lemu.

Pokud příčina otoku není známá, nekupujte si nejsilnější kompresní punčochy bez vyšetření. Komprese nemusí být vhodná při některých onemocněních tepen nebo srdce.

Kdy vyhledat pomoc okamžitě

Volejte 155, pokud se k bolesti nebo otoku nohy přidá náhlá dušnost, bolest na hrudi nebo vykašlávání krve. Varováním je také velmi rychlý tep, mdloba, zmatenost, studený pot nebo výrazná slabost.

Okamžitou pomoc potřebuje také náhle bledá, chladná, velmi bolestivá nebo necitlivá noha. Může jít o náhlé přerušení přítoku krve do končetiny.

Ještě tentýž den vyhledejte lékaře při náhlém otoku jedné nohy bez jasné příčiny. Nečekejte ani při rychle narůstající bolesti, zarudnutí, horké kůži, horečce nebo třesavce.

Kdy se objednat k lékaři

K praktickému lékaři se objednejte, pokud otok několik dní nepolevuje, vrací se nebo se zhoršuje. Praktik patří jako první volba také k oboustranným otokům, dušnosti nebo podezření na nežádoucí účinek léku.

Po jasném úrazu s bolestí kloubu a omezeným pohybem může následovat chirurgie nebo ortopedie. Nevysvětlený otok bez úrazu však nejprve patří k praktikovi. Náhlý jednostranný otok nečeká na běžný termín u specialisty.

Lékař prohlédne kůži, žíly a klouby, porovná obvod nohou a zkontroluje tepny. Při podezření na trombózu následuje ultrazvuk žil. Podle nálezu může doplnit krevní testy a vyšetření srdce, ledvin, jater nebo štítné žlázy.

Čeho si všímat před návštěvou lékaře

Zaznamenejte, kdy potíže začaly a zda otéká jedna, nebo obě nohy. Sledujte změny během dne, bolest, teplotu kůže, zarudnutí, modřinu, horečku a dušnost.

Lékaři řekněte o nedávném úrazu, operaci, dlouhém cestování nebo pobytu na lůžku. Připravte také seznam léků, včetně hormonální léčby. Důležitá je prodělaná trombóza, nádorové onemocnění i výskyt krevních sraženin v rodině.

Při delším sezení a cestování lze riziko sraženin snižovat pravidelným pohybem. Další možnosti popisuje článek Jak snížit riziko krevních sraženin přirozenou cestou. Přírodní opatření nenahrazují léky předepsané lékařem.