Olympijské hry 1896 – 1936: proč a kdy vznikly

Ve starověkém Řecku představovaly olympijské hry slavnost, při níž se setkávala různá města, měřila síly a na čas odkládala spory. Konaly se v Olympii a jejich počátky se tradičně kladou do roku 776 př. n. l..

Moderní olympiáda na tuto tradici navázala až na konci 19. století. Pierre de Coubertin prosazoval myšlenku mezinárodního sportovního setkávání a v roce 1894 pomohl založit Mezinárodní olympijský výbor.

Pro české země měla olympiáda zvláštní význam už od začátku. České země tehdy patřily do Rakouska-Uherska, přesto se českému olympijskému hnutí podařilo od roku 1900 prosazovat samostatnou účast českých sportovců. Nebyla to jen sportovní událost. Mělo to i symbolický a politický význam.

První olympiády a naše účast

Atény 1896

První novodobé olympijské hry se konaly v Aténách. Soutěžilo zde 241 sportovců ze 14 zemí v devíti sportech. Čeští sportovci tehdy ještě nestartovali, účastnil se pouze Jiří Guth Jarkovský jako člen MOV. Český výsledek tedy byl prostý: bez sportovní účasti a bez medaile.

Paříž 1900

Na hrách v Paříži už naši sportovci startovali. Celkem soutěžilo 997 sportovců a česká výprava měla 7 sportovců. Naši získali 1 stříbrnou a 2 bronzové medaile.

František Janda-Suk vybojoval stříbro v hodu diskem.

Hedvika Rosenbaumová získala bronz v tenisu ve dvouhře žen a další bronz ve smíšené čtyřhře.

St. Louis 1904

Olympiáda v americkém St. Louis měla slabší evropskou účast. Čeští sportovci tam nestartovali. Pro naše země tedy znovu platí: bez účasti a bez medaile.

Londýn 1908

V Londýně startovalo 2008 sportovců a česká výprava měla 22 sportovců. Naši získali 2 bronzové medaile, obě v šermu v šavli. Vilém Goppold z Lobsdorfu vybojoval bronz v šavli jednotlivců. Druhý bronz získalo družstvo šavlistů, které tvořili Vilém Goppold z Lobsdorfu, Bedřich Schejbal, Rudolf Cervenka a Bohumil Sýkora.

Stockholm 1912

Ve Stockholmu soutěžilo 2407 sportovců a česká výprava měla 43 sportovců. Medaili jsme tam nezískali. Účast ale znovu rostla, což ukazovalo, že české olympijské hnutí sílí.

Slovenská účast se ještě nesledovala v rámci společné české výpravy. Z území dnešního Slovenska však na hrách nastupovali sportovci za Uhersko. Slovenský olympijský výbor mezi nimi připomíná například oštěpaře Móra Koczána, který získal v roce 1912 bronz v hodu oštěpem.

Antverpy 1920

Po první světové válce se hry obnovily v Antverpách. Startovalo zde 2622 sportovců a československá výprava měla podle Českého olympijského týmu 119 sportovců. Československo získalo 2 bronzové medaile. První vybojovalo mužstvo v ledním hokeji, druhou získali Milada Skrbková a Ladislav Žemla ve smíšené čtyřhře v tenisu. Šlo o první letní olympijské hry, na nichž nastoupilo samostatné Československo.

Chamonix 1924

První zimní olympijské hry se konaly v Chamonix. Soutěžilo zde 258 sportovců a československá výprava měla 24 sportovců. Medaili jsme nezískali. Přesto šlo o důležitý začátek zimní olympijské historie.

Na olympiádě roku 1924 se podle slovenského olympijského výboru objevili první čtyři sportovci ze Slovenska v československé výpravě. Medaili však nezískali.

Paříž 1924

Na letních hrách v Paříži startovalo 3088 sportovců a československá výprava měla 130 sportovců. Získali jsme 1 zlato, 4 stříbra a 5 bronzů, tedy celkem 10 medailí. To byl na tehdejší dobu velmi silný výsledek.

Jak si vedli Slováci: Slováci už byli součástí výpravy, ale medailově se ještě neprosadili. Slovenský olympijský výbor uvádí, že jejich zastoupení bylo v meziválečných letech zatím spíš skromné.

Svatý Mořic 1928

Na zimních hrách ve Svatém Mořici 1928 soutěžilo 464 sportovců a československá výprava měla 26 sportovců. Československo získalo 1 bronzovou medaili. Vybojoval ji Rudolf Burkert ve skoku na lyžích na velkém můstku. Šlo o první československou medaili v historii zimních olympijských her.

Letní olympijské hry:

Řecko – Atény 1896
Francie – Paříž 1900, Paříž 1924
Spojené státy americké – St. Louis 1904, Los Angeles 1932
Spojené království – Londýn 1908
Švédsko – Stockholm 1912
Belgie – Antverpy 1920
Nizozemsko – Amsterdam 1928
Německo – Berlín 1936

Zimní olympijské hry:

Francie – Chamonix 1924
Švýcarsko – Svatý Mořic 1928
Spojené státy americké – Lake Placid 1932
Německo – Garmisch-Partenkirchen 1936

Amsterdam 1928

Na letních hrách v Amsterdamu 1928 startovalo 2883 sportovců a československá výprava měla 69 sportovců. Získali jsme 2 zlaté, 5 stříbrných a 2 bronzové medaile, tedy celkem 9 medailí.

Zlato vybojovali Ladislav Vácha ve sportovní gymnastice na bradlech a František Ventura v jezdectví, ve skocích jednotlivců. Stříbro získali Ladislav Vácha na kruzích, Jan Heřmánek v boxu ve střední váze, mužské družstvo sportovních gymnastek v soutěži týmů, Emanuel Löffler v přeskoku a Jindřich Maudr v řecko-římském zápase do 58 kg. Bronz přidali Emanuel Löffler na kruzích a Jaroslav Skobla ve vzpírání nad 82,5 kg.

Lake Placid 1932

Na zimních hrách v Lake Placidu 1932 soutěžilo 252 sportovců a československá výprava měla 6 sportovců. Medaile jsme nezískali. Nejlepším výsledkem bylo šesté místo Antonína Bartoně v severské kombinaci.

Los Angeles 1932

Na letní olympiádě v Los Angeles 1932 startovalo 1334 sportovců a československá výprava měla jen 7 sportovců. Přesto získala 1 zlato, 2 stříbra a 1 bronz.

Jaroslav Skobla vyhrál zlato ve vzpírání nad 82,5 kg. Stříbro získali Václav Pšenička také ve vzpírání nad 82,5 kg a Josef Urban v řecko-římském zápase nad 87 kg. Bronz vybojoval František Douda ve vrhu koulí. Na tak malou výpravu šlo o mimořádně silný výsledek.

Garmisch-Partenkirchen 1936

Na zimních hrách v Garmisch-Partenkirchenu 1936 soutěžilo podle přehledu Českého olympijského týmu 646 sportovců a československá výprava měla 44 sportovců. Medaile jsme nezískali. Nejblíže k ní měli čtvrtí hokejisté, lyžař František Šimůnek obsadil páté místo v severské kombinaci. Český olympijský tým v textu k hrám zároveň uvádí i širší číslo 58 sportovců a 16 náhradníků, takže u této olympiády se v přehledech objevují různé způsoby započítání účasti.

Berlín 1936

Letní hry v Berlíně 1936 byly poslední olympiádou před druhou světovou válkou. Soutěžilo zde 3963 sportovců a československá výprava měla 162 sportovců. Získali jsme 3 zlaté a 5 stříbrných medailí, tedy celkem 8 medailí.

Zlato vybojovali Jan Brzák-Felix a Vladimír Syrovátka v rychlostní kanoistice, C2 na 1000 m, Alois Hudec ve sportovní gymnastice na kruzích a Václav Mottl se Zdeňkem Škrlandem v rychlostní kanoistice, C2 na 10 000 m. Stříbro získali Jozef Herda v řecko-římském zápase do 69 kg, Bohuslav Karlík v rychlostní kanoistice, C1 na 1000 m, Josef Klapuch ve volném stylu v zápase nad 87 kg, Václav Pšenička ve vzpírání nad 82,5 kg a ženské družstvo sportovních gymnastek v soutěži týmů. V tomto družstvu byla i Matylda Pálfyová.