Olympijské hry 1996 – 2026: kde se konaly

Od roku 1994 se letní a zimní olympijské hry už nekonají ve stejném roce. Střídají se po dvou letech. Proto období 1996 až 2026 zahrnuje zvlášť letní i zimní hry a vytváří souvislou řadu pořadatelů od Atlanty až po Milano Cortina.

V tomto období se olympiáda definitivně rozšířila po světě. Letní hry se konaly v Severní Americe, Austrálii, Evropě, Asii i Jižní Americe. Zimní hry zůstaly soustředěné hlavně do zemí, které mají vhodné přírodní a sportovní podmínky, ale i tam se okruh pořadatelů rozšířil. Výraznou novinkou je také to, že Peking hostil jak letní hry 2008, tak zimní hry 2022. A hry v roce 2026 byly oficiálně spojeny se dvěma hlavními hostitelskými městy, tedy Milánem a Cortinou d’Ampezzo.

Letní olympijské hry

1996 – Atlanta, Spojené státy americké
2000 – Sydney, Austrálie
2004 – Atény, Řecko
2008 – Peking, Čína
2012 – Londýn, Spojené království
2016 – Rio de Janeiro, Brazílie
2020 – Tokio, Japonsko
2024 – Paříž, Francie

Zimní olympijské hry

1998 – Nagano, Japonsko
2002 – Salt Lake City, Spojené státy americké
2006 – Turín, Itálie
2010 – Vancouver, Kanada
2014 – Soči, Rusko
2018 – Pchjongčchang, Jižní Korea
2022 – Peking, Čína
2026 – Milán a Cortina d’Ampezzo, Itálie. Oficiální označení her je Milano Cortina 2026.

Atlanta 1996

Letní hry v roce 1996 hostila Atlanta ve Spojených státech amerických. Šlo o takzvané sté výroční hry, protože připomínaly sto let od prvních novodobých her v Aténách 1896. Výběr Atlanty vyvolal spory, protože mnoho lidí čekalo, že jubilejní ročník dostanou právě Atény. Atlanta chtěla ukázat, že patří mezi velká světová města, ale hry dost poškodila přehnaná komerce a také bombový útok v Centennial Olympic Parku 27. července 1996, při němž zahynuli dva lidé a další byli zraněni. Přesto šlo o obrovské hry se 10 340 sportovci ze 197 zemí.

Hry v Atlantě byly jubilejní, protože připomínaly sto let novodobé olympiády. Poznamenal je ale i bombový útok v olympijském parku. Česká výprava měla 117 sportovců a získala 4 zlaté, 3 stříbrné a 4 bronzové medaile. Zlato vybojovali Martin Doktor v rychlostní kanoistice C1 na 500 m a C1 na 1000 m, Jan Železný v hodu oštěpem a Štěpánka Hilgertová ve vodním slalomu K1. Stříbro získali Lukáš Pollert ve vodním slalomu C1, dvojice Jiří Rohan a Miroslav Šimek ve vodním slalomu C2 a tenistky Jana Novotná a Helena Suková ve čtyřhře. Bronz přidali Jana Novotná ve dvouhře, Šárka Kašpárková v trojskoku, Tomáš Dvořák v desetiboji a Miroslav Januš ve střelbě na 50 m vleže.

Nagano 1998

Zimní hry v roce 1998 hostilo Nagano v Japonsku. Byly to první zimní hry v Asii od Sappora 1972 a zároveň první zimní olympiáda, kde se v ledním hokeji objevila také ženská soutěž. Nagano si dodnes mnoho lidí spojuje i s mimořádně silným během běžkařských a biatlonových soutěží, protože na hrách zářili Bjørn Dæhlie a Larisa Lazutina.

Zimní hry v Naganu byly první, na nichž v hokeji startovali hráči NHL. Právě proto se jim často říká „turnaj století“. Česká výprava měla 66 sportovců a přivezla 1 zlato, 1 stříbro a 1 bronz. Zlato vybojovali hokejisté, stříbro získala Kateřina Neumannová v běhu na lyžích na 5 km klasicky a bronz přidala v kombinaci.

Sydney 2000

Letní hry v roce 2000 hostilo Sydney v Austrálii. Tyto hry bývají často hodnocené jako jedny z nejlépe zvládnutých novodobých olympiád. Pomohla tomu dobrá organizace, silná návštěvnost i přívětivá atmosféra. Sydney potvrdilo, že olympiáda může být velká, ale nemusí působit chaoticky. Austrálie navíc těžila z domácího nadšení a herní prostředí působilo velmi živě.

Sydney bývá dodnes považované za jedny z nejlépe zorganizovaných her. Česká výprava měla 124 sportovců a získala 2 zlaté, 3 stříbrné a 3 bronzové medaile. Zlato vybojovali Jan Železný v hodu oštěpem a Štěpánka Hilgertová ve vodním slalomu K1. Stříbro získali Roman Šebrle v desetiboji, Petr Málek ve skeetu a Rudolf Kraj v boxu v polotěžké váze. Bronz přidali Martin Tenk ve střelbě z libovolné pistole, dvojice Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek ve vodním slalomu C2 a Václav Chalupa ve veslování na skifu.

Salt Lake City 2002

Zimní hry v roce 2002 hostilo Salt Lake City ve Spojených státech amerických. Jejich přípravu poznamenal korupční skandál kolem přidělení pořadatelství, takže se o nich mluvilo ještě dřív, než vůbec začaly. Samotné hry ale nakonec proběhly jako velká sportovní událost. Silně je poznamenala i doba po útocích z 11. září 2001, takže bezpečnost byla mimořádně přísná. Sportovně se hodně připomíná dominance Oleho Einara Bjørndalena v biatlonu a také slavná krasobruslařská aféra, po níž se změnil systém rozhodování.

Hry v Salt Lake City nesly silnou bezpečnostní stopu po útocích z 11. září 2001. Česká výprava měla 76 sportovců a získala 1 zlato a 2 stříbra. Zlato vybojoval Aleš Valenta v akrobatickém lyžování na lyžích, skocích. Stříbra patří Kateřině Neumannové, která je po dodatečných diskvalifikacích ruských závodnic vedena jako druhá v kombinaci a na 15 km.

Atény 2004

Letní hry v roce 2004 se vrátily do Atén v Řecku, tedy do země, kde novodobá olympiáda začala. Pro mnoho lidí to působilo jako symbolické napravení křivdy po Atlantě 1996. Atény nabídly silný návrat ke kořenům, ale zároveň je později pronásledovala kritika kvůli vysokým nákladům a části nevyužitých staveb. Samotné hry však měly velkou symbolickou váhu a Řecko je vnímalo jako návrat olympiády domů.

Olympiáda se po 108 letech vrátila do Atén. Česká výprava měla 142 sportovců a získala 1 zlato, 3 stříbra a 5 bronzů. Zlato vybojoval Roman Šebrle v desetiboji. Stříbro získali Lenka Marušková ve střelbě z 25m sportovní pistole, mužská párová čtyřka veslařů a Lenka Vydra Šmídová v jachtingu, třídě Evropa. Bronz přidali Kateřina Emmons ve střelbě z 10m vzduchové pušky, Jaroslav Bába ve skoku vysokém, Libor Capalini v moderním pětiboji, Ondřej Štěpánek a Jaroslav Volf ve vodním slalomu C2 a Věra Cechlová-Pospíšilová v hodu diskem.

Turín 2006

Zimní hry v roce 2006 hostil Turín v Itálii. Olympedia připomíná, že navzdory velké akci působily některé soutěže až překvapivě vlažně a řada vstupenek zůstala neprodaná. Přesto šlo o důležitý návrat zimní olympiády do Itálie po Cortině 1956. Turín nabídl moderní zimní hry, ale bez tak výrazné euforie, jakou měly některé jiné ročníky.

V Turíně byly zimní hry sportovně silné, i když atmosféra nebyla tak bouřlivá jako jinde. Česká výprava měla 83 sportovců a získala 1 zlato, 2 stříbra a 1 bronz. Zlato vybojovala Kateřina Neumannová v běhu na lyžích na 30 km volně. Stříbra získali Kateřina Neumannová v běhu na 15 km klasicky a Lukáš Bauer v běhu na 15 km klasicky. Bronz přidali hokejisté.

Peking 2008

Letní hry v roce 2008 hostil Peking v Číně. Tyto hry se často spojují s velkolepostí, novými ikonickými stavbami a obrovským důrazem na obraz země navenek. Olympedia vyzdvihuje hlavně stadion Bird’s Nest a plavecký areál Water Cube. Equestrian soutěže se kvůli karanténním pravidlům konaly v Hongkongu. Peking ukázal, že Čína umí připravit obrovskou akci s technickou přesností a silným vizuálním dojmem.

Peking ukázal olympiádu jako velkolepou státní výkladní skříň. Česká výprava měla 134 sportovců a získala 3 zlaté, 3 stříbrné a 1 bronzovou medaili. Zlato vybojovali Kateřina Emmons ve střelbě z 10m vzduchové pušky, David Kostelecký v trapu a Barbora Špotáková v hodu oštěpem. Stříbro získali Ondřej Synek ve veslařském skifu, Ondřej Štěpánek a Jaroslav Volf ve vodním slalomu C2 a Kateřina Emmons ve střelbě ze sportovní malorážky 3 × 20. Jediný bronz získala Věra Cechlová-Pospíšilová v hodu diskem.

Vancouver 2010

Zimní hry v roce 2010 hostil Vancouver v Kanadě. Jejich zvláštností bylo mimořádně teplé počasí. Olympedia uvádí, že leden a únor 2010 byly ve Vancouveru nejteplejší v historii měření a na Cypress Mountain se musel sníh dokonce dovážet. Někteří sportovci proto mluvili skoro o „jarních hrách“. Přesto šlo o velmi sledovanou olympiádu s výraznou domácí kulisou.

Vancouver poznamenalo nezvykle teplé počasí a dovážení sněhu. Česká výprava měla 93 sportovců a získala 2 zlata, 2 stříbra a 2 bronzy. Zlato vybojovala Martina Sáblíková v rychlobruslení na 3000 m a na 5000 m. Stříbro získali Lukáš Bauer v běhu na lyžích ve skiatlonu a Martina Sáblíková v rychlobruslení na 1500 m. Bronz přidali Tomáš Kraus ve skikrosu a hokejisté.

Londýn 2012

Letní hry v roce 2012 hostil Londýn ve Spojeném království. Londýn se tak stal prvním městem, které hostilo letní olympiádu potřetí. Hry se obecně hodnotily jako velmi povedené. Pomohlo tomu dobré dopravní zajištění, silná atmosféra a také mimořádně úspěšné britské večery v atletice, kdy domácí publikum doslova hnalo své sportovce. Londýn ukázal, že i staré velkoměsto může pořádat moderní a velmi svižné hry.

Londýn se stal prvním městem, které hostilo letní hry potřetí. Česká výprava měla 133 sportovců a získala 4 zlaté, 3 stříbrné a 3 bronzové medaile. Zlato vybojovali Barbora Špotáková v hodu oštěpem, Miroslava Topinková Knapková ve veslování na skifu, David Svoboda v moderním pětiboji a Jaroslav Kulhavý v cross-country na horských kolech. Stříbro získali Ondřej Synek na skifu, Vavřinec Hradilek ve vodním slalomu K1 a tenistky Andrea Hlaváčková a Lucie Hradecká ve čtyřhře. Bronz přidali Zuzana Hejnová na 400 m překážek, čtyřkajak Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba na K4 1000 m a Adéla Sýkorová ve střelbě z malorážky 3 × 20.

Soči 2014

Zimní hry v roce 2014 hostilo Soči v Rusku. V paměti zůstaly hlavně kvůli obrovským investicím, velkému bezpečnostnímu aparátu a později i kvůli sporům kolem ruského dopingu. Sportovně se často připomíná drtivá převaha nizozemských rychlobruslařů a další velké výsledky Norek v běžeckém lyžování. Soči bylo velkolepé, ale zároveň kontroverzní.

Soči bylo velkolepé, ale také velmi sporné kvůli nákladům a pozdějším dopingovým kauzám. Česká výprava měla 88 sportovců a získala 2 zlata, 4 stříbra a 2 bronzy, později ještě přibylo jedno dodatečné bronzové ocenění biatlonové štafetě žen. Zlato vybojovaly Eva Samková ve snowboardcrossu a Martina Sáblíková v rychlobruslení na 5000 m. Stříbro získali Martina Sáblíková na 3000 m, Ondřej Moravec v biatlonu ve stíhačce, Gabriela Soukalová v biatlonu v závodě s hromadným startem a smíšená biatlonová štafeta. Bronz přidali Ondřej Moravec v biatlonu v závodě s hromadným startem a Jaroslav Soukup v biatlonovém sprintu; ženská biatlonová štafeta převzala bronz dodatečně po diskvalifikaci Ruska.

Rio de Janeiro 2016

Letní hry v roce 2016 hostilo Rio de Janeiro v Brazílii. Šlo o první olympiádu v Jižní Americe. Když IOC Rio vybral, zdálo se to jako logický krok do nové části světa. Jenže v letech před hrami se Brazílie potýkala s hospodářskými i politickými problémy. Olympedia přímo uvádí, že se IOC možná zpětně ptal, zda to byla dobrá volba. Samotné hry ale přinesly obrovskou symboliku: olympiáda se poprvé opravdu usadila i na jihoamerickém kontinentu.

Rio bylo první olympiádou v Jižní Americe a konalo se v době brazilských hospodářských i politických potíží. Česká výprava měla 104 sportovců a získala 1 zlato, 2 stříbra a 7 bronzů. Zlato vybojoval Lukáš Krpálek v judu do 100 kg. Stříbro získali Josef Dostál v rychlostní kanoistice K1 1000 m a Jaroslav Kulhavý na horských kolech. Bronz přidali Jiří Prskavec ve vodním slalomu K1, Ondřej Synek na veslařském skifu, Petra Kvitová v tenisové dvouhře, Lucie Šafářová a Barbora Strýcová v tenisové čtyřhře, Lucie Hradecká a Radek Štěpánek ve smíšené čtyřhře, čtyřkajak Havel, Trefil, Dostál a Štěpán na K4 1000 m a Barbora Špotáková v hodu oštěpem.

Pchjongčchang 2018

Zimní hry v roce 2018 hostil Pchjongčchang v Jižní Koreji. Šlo o první zimní olympiádu v Koreji a teprve třetí v celé Asii. Tyto hry se připomínají i kvůli politickému rozměru, protože se zde výrazně řešily vztahy mezi Severní a Jižní Koreou. Sportovně se hodně mluvilo o norské dominanci v běžeckém lyžování a o tom, že Nizozemsko zůstalo mimořádně silné v rychlobruslení.

Pchjongčchang přinesl silný politický rozměr korejského poloostrova, ale sportovně si ho Češi budou pamatovat hlavně kvůli Ester Ledecké. Česká výprava přivezla 2 zlata, 2 stříbra a 3 bronzy. Zlato vybojovala Ester Ledecká v super-G v alpském lyžování a v paralelním obřím slalomu na snowboardu. Stříbro získali Michal Krčmář v biatlonovém sprintu a Martina Sáblíková v rychlobruslení na 5000 m. Bronz přidali Veronika Vítková v biatlonovém sprintu, Eva Samková Adamczyková ve snowboardcrossu a Karolína Erbanová v rychlobruslení na 500 m.

Tokio 2020

Letní hry Tokio 2020 hostilo Japonsko, ale kvůli pandemii covidu se konaly až v roce 2021. Název 2020 si přesto ponechaly. To je největší zvláštnost tohoto ročníku. Šlo o hry poznamenané omezeními, prázdnějšími tribunami a přísnými zdravotními pravidly. Přesto měly mimořádný sportovní dosah. Olympedia uvádí, že medaili získalo 93 zemí, což byl tehdejší rekord, a 65 zemí získalo aspoň jedno zlato, také rekord. Tokio tak bylo zvláštní směsí tiché atmosféry a přitom mimořádně širokého sportovního rozptylu.

Tokio se kvůli covidu konalo až v roce 2021, ale jméno 2020 si ponechalo. Česká výprava měla 115 sportovců a získala 4 zlata, 4 stříbra a 3 bronzy. Zlato vybojovali Jiří Lipták ve skeetu, Jiří Prskavec ve vodním slalomu K1, Lukáš Krpálek v judu nad 100 kg a tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková ve čtyřhře. Stříbro získali Lukáš Rohan ve vodním slalomu C1, David Kostelecký ve skeetu, Markéta Vondroušová v tenisové dvouhře a Jakub Vadlejch v hodu oštěpem. Bronz přidali Alexander Choupenitch v šermu fleretem, Josef Dostál a Radek Šlouf v rychlostní kanoistice K2 1000 m a Vítězslav Veselý v hodu oštěpem.

Peking 2022

Zimní hry v roce 2022 hostil znovu Peking v Číně. Tím se stal prvním městem v historii, které hostilo letní i zimní olympijské hry. To je hlavní historická zvláštnost tohoto ročníku. Část soutěží se konala i mimo centrum Pekingu, například v Jen-čchingu a Čang-ťia-kchou. Stejně jako Tokio nesly i tyto hry stopy pandemického období, i když už v jiném režimu.

Peking se stal prvním městem, které hostilo letní i zimní olympiádu. Česká výprava získala 1 zlato a 1 bronz. Zlato vybojovala Ester Ledecká v paralelním obřím slalomu na snowboardu, bronz získala Martina Sáblíková v rychlobruslení na 5000 m.

Paříž 2024

Letní hry v roce 2024 hostila Paříž ve Francii. Město se tak vrátilo mezi pořadatele přesně po sto letech od her 1924. Paříž měla silný důraz na městské kulisy a výrazná veřejná prostranství. Soutěže se dostaly do prostředí, které zná celý svět, a část programu proběhla i mimo evropskou Francii, protože surfing se konal v Teahupo’o na Tahiti ve Francouzské Polynésii. Paříž tak spojila tradici s rozptýlenějším moderním pojetím her.

Paříž hostila olympiádu potřetí a část programu rozprostřela i mimo evropskou Francii. Česká výprava získala 3 zlata a 2 bronzy. Zlato vybojovali Martin Fuksa v rychlostní kanoistice C1 1000 m, Josef Dostál v K1 1000 m a Kateřina Siniaková s Tomášem Macháčem v tenisovém mixu. Bronz získali muži v týmovém kordu a Nikola Ogrodníková v hodu oštěpem.

Milano Cortina 2026

Zimní hry v roce 2026 hostila Itálie, oficiálně jako Milano Cortina 2026. Nešlo o jednu soustředěnou olympiádu v jediném městě, ale o velmi rozprostřený model napříč severní Itálií. Olympedia přímo uvádí, že šlo o nejvíce roztažené zimní hry v historii. Soutěže se konaly v několika územích, například v Miláně, Cortině d’Ampezzo, Livignu, Bormiu, Predazzu a Antholzu-Anterselvě. Právě to je hlavní znak těchto her: méně jedno olympijské město, více propojená síť míst.

Zimní hry v Miláně a Cortině byly výrazně rozprostřené do více míst severní Itálie. Český olympijský tým podle oficiálních výsledků získal 2 zlata, 2 stříbra a 1 bronz, přičemž oficiální přehled sportovců ukazuje ještě další české zlato, takže český web na různých stránkách zatím není úplně sjednocený. Spolehlivě doložené jsou tyto medaile: zlato získala Zuzana Maděrová v paralelním obřím slalomu na snowboardu a Metoděj Jílek v rychlobruslení na 10 000 m. Stříbro vybojovali Metoděj Jílek v rychlobruslení na 5000 m a Eva Adamczyková ve snowboardcrossu. Bronz získala Tereza Voborníková v biatlonu v závodě s hromadným startem. U českého webu jsem narazil na rozpor v celkovém součtu medailí, proto tady poctivě uvádím jen medaile, které jsem z oficiálních výsledků dohledal přímo jménem a disciplínou.