Kdy vznikl kondom?

Když lidé uslyší slovo „kondom“, většina si automaticky vybaví muže. A není divu – společnost dlouho vnímala kondom jako výlučně mužskou záležitost. Muži ho používali hlavně k ochraně sebe sama před pohlavně přenosnými nemocemi.

Ale co ženy? Jak vývoj kondomu ovlivnil jejich život, bezpečí, zdraví a možnost rozhodovat o vlastním těle? Podívejme se na to blíž – nejen historicky, ale i kriticky a očima obou pohlaví.

Starověk – ženská práva a bezpečí neexistovala

Kolem roku 1000 př. n. l. se v Egyptě objevily první zprávy o obalech na penis z lněné látky, kůže nebo zvířecích střev. Muži je nosili, aby se chránili před nemocemi, například parazity či infekcemi – nikoli kvůli prevenci těhotenství.

Ženy však v té době neměly žádnou možnost ovlivnit, zda muž ochranu použije. Zůstaly plně odkázané na jeho rozhodnutí. Když otěhotněly neplánovaně, nesly následky samy. Společnost je za to odsuzovala, ale muži zůstávali bez trestu. Ženy tehdy nesměly rozhodovat o své sexualitě ani o svém těle.

Středověk a renesance – kondom jako mužský štít

V 16. století italský lékař Gabriele Falloppio popsal kondom z plátna, který máčel v chemikáliích. Muži ho začali používat proti syfilidě. Podle jeho záznamů se syfilidou nenakazilo 1100 mužů, kteří ochranu používali. Lékaři tento úspěch oslavovali jako pokrok – ale týkal se opět jen mužů.

Je velmi pravděpodobné, že ženy při používání tehdejších kondomů trpěly podrážděním nebo infekcem, ale historické záznamy o tom mlčí.

Ženy v této době dál čelily riziku nákazy, zvlášť od nevěrných manželů nebo při znásilnění. Když otěhotněly mimo manželství, společnost je zavrhla. Muži však opět unikli bez trestu.

 

18. a 19. století

Kondomy ze zvířecích střev (nejčastěji ovčích) byly drahé a znovupoužitelné – bohatí muži si je mohli dovolit, chudí ne. Žena z lidu neměla šanci ovlivnit, zda muž při styku použije kondom.

Účinnost těchto kondomů:

• Částečně chránily před nemocemi, ale byly často děravé nebo praskaly.
• Ochrana proti těhotenství byla nejistá a závisela na správném použití – což bylo obtížné u opakovaně používaných kondomů.
• Ženy byly znovu odsouzeny k pasivitě a nesly následky. Kromě toho společnost často vnímala antikoncepci jako nemorální, zejména u žen.

 

20. století 

S vynálezem latexových kondomů (1919) se zlepšila dostupnost i účinnost. Moderní kondomy byly jednorázové, hygienické a levnější. Účinné až v 98 % případů při správném použití. Byly šetrnější k tělu než staré pryžové verze.

Pro ženy to ale bylo jen částečné zlepšení. Stále záleželo na rozhodnutí muže, zda kondom použije nebo ne. Mnohé ženy neměly ani v manželství právo vyžadovat ochranu.

Až v 60. letech 20. století se objevily první spolehlivé ženské metody antikoncepce (např. pilulka), což změnilo poměr sil.

První ženský kondom (Femidom) byl představen až v roce 1993. Nabízel ženám možnost mít kontrolu nad ochranou před nemocemi i těhotenstvím.

Problém? Byl dražší, hlučnější, hůře dostupný, vnímán jako nepohodlný a často odmítaný i lékaři. Veřejnost ho nikdy nepřijala tak jako mužský kondom.

Současnost 

Dnes mají ženy více možností, ale kondom zůstává vnímaný jako mužská zodpovědnost. Žena se stále musí spolehnout na partnera, že ho opravdu použije.

Je účinný asi z 98 % při správném použití, ale jen asi z 85 % při typickém užívání (kvůli chybám).

Nechrání před všemi nemocemi (např. genitální bradavice se mohou přenášet i kontaktem kůže mimo oblast kondomu). Může způsobit alergické reakce (např. na latex).

 

Shrnutí z ženského pohledu

Historie kondomu je historií nerovnosti v rozhodování o ochraně. Po většinu dějin byl navržen a kontrolován muži a určen na ochranu mužského zdraví, ne ženského.

Teprve moderní doba přináší snahu o vyrovnání – skrze osvětu, ženskou antikoncepci, možnost volby a přístup k informacím.

===

Muzeum kondomů v budově ministerstva zdravotnictví ve městě Mueang Nonthaburi.