1. 10. 2026|Aktualizováno: 3. 10. 2026|Známé osoby

Karel Heřmánek patří mezi nejvýraznější osobnosti českého divadla a filmu druhé poloviny 20. století. Diváci si ho pamatují díky jeho charakteristickému hlubokému hlasu, osobnímu charismatu a schopnosti ztvárnit jak komediální, tak i hluboce dramatické role.

Proslavil se ikonickými filmovými i divadelními postavami, přičemž do paměti generací se nesmazatelně zapsal především jako vládce pekel v pohádce S čerty nejsou žerty. Vedle úspěšné herecké kariéry se stal prvním zakladatelem soukromého divadla 1990 a dlouholetým principálem Divadla Bez zábradlí, kde hrálo mnoho významných herců, jako např. Jiří Bartoška.

Karel Heřmánek

  • Povolání: divadelní, filmový a televizní herec, divadelní režisér a principál
  • Narozen: 17. října 1947, Praha (Žižkov)
  • Zemřel: 24. srpna 2024, Višňová u Příbrami (sebevražda)
  • Vzdělání: Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně, absolvoval roku 1972
  • Rodiče: otec Karel Heřmánek (strojvůdce), matka Růžena Heřmánková (modistka)
  • Sourozenci: sestra Marie Mixová
  • První manželka: Stanislava Heřmánková (dvě dcery: Kristýna a Karolína)
  • Druhá manželka: Hana Heřmánková (roz. Vávrová), televizní moderátorka a hlasatelka; synové Karel ml., Josef a František
  • Děti: 5 dětí (Kristýna, Karolína, Karel, Josef, František) – dvě dcery z prvního manželství a tři syny z manželství s Hanou Heřmánkovou

Začátky a cesta

Karel Heřmánek vyrůstal v pražské čtvrti Žižkov. Původně studoval stavební průmyslovku a uvažoval o architektuře či režii. Nakonec byl přijat na brněnskou JAMU, kde vystudoval herctví v silném ročníku společně s Jiřím Bartoškou, Pavlem Zedníčkem a Janou Švandovou.
Po absolutoriu v roce 1972 krátce působil v brněnském Divadle Na provázku a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Zásadní etapou jeho divadelní kariéry se stalo angažmá v pražském Divadle Na zábradlí (1978–1990), kde pod vedením režiséra Evalda Schorma ztvárnil legendární postavu Dimitrije v dramatizaci Bratří Karamazových.

V roce 1990 založil jedno z prvních soukromých divadel u nás – Divadlo Bez zábradlí. To zpočátku působilo na několika pražských scénách, než zakotvilo v Paláci Adria, kde jako ředitel a režisér působil řadu let.

Přínos filmu, divadlu a ocenění

Filmovou a televizní tvorbu Karla Heřmánka tvoří desítky rozmanitých rolí. Mezi jeho nejznámější snímky patří pohádka S čerty nejsou žerty (1984), kde vytvořil nezapomenutelného Lucifera. Vynikl také ve filmové adaptaci Smrt krásných srnců (1986) v roli tatínka Lea Poppera, či v komediích Fešák Hubert (1984) a Kamarád do deště (1988).

V pozdějších letech se objevil v úpěšných filmech jako Kolja (1996), Příběhy obyčejného šílenství (2005) nebo v seriálech Garáž či Mozaika (2024). Aktivně se věnoval také dabingu a za svou celoživotní uměleckou dráhu získal v roce 2022 ocenění Zlatý střevíček na Zlín Film Festivalu.

Životní zkoušky, vážná nemoc a tragický odchod

Ačkoliv Karel Heřmánek působil na veřejnosti a na jevišti vždy jako energický a charismatický muž, v soukromí čelil řadě náročných výzev a v závěru života především nesmírně krutým zdravotním komplikacím.

Boj o soukromé divadlo a finanční tlaky

Založení a provozování prvního soukromého divadla v Česku — Divadla Bez zábradlí — přineslo v 90. letech a po roce 2000 nemalé starosti. Přežití soukromého divadla je spojeno s neustálou péči, shánění sponzorů a vyžaduje finanční stabilitu. Heřmánek jako principál nesl na svých ramenou velkou zodpovědnost za celý soubor i zaměstnance.

V roce 2020 předal vedení divadla svým synům Karlovi a Josefovi.

Nesmírné bolesti: Neuralgia trojklaného nervu

V posledním období života ho zasáhla  vážná a devastační diagnóza — chronická neuralgia trojklaného nervu. Toto onemocnění bývá v lékařských kruzích označováno za jednu z nejintenzivnějších a nejhorších bolestí, jaké může člověk vůbec zažít. Bolest může přicházet v krátkých, velmi intenzivních záchvatech.

Záchvaty vystřelující kruté bolesti v obličeji přicházely náhle a bez varování — stačil pouhý dotek, závan chladného vzduchu nebo i obyčejné žvýkání či mluvení. Nemoc u něj navíc vedla k částečnému ochrnutí obličeje, což pro celoživotního herce představovalo obrovskou osobní i profesní ránu. I přes veškerou odbornou lékařskou péči a užívání silných léků se nedařilo nesnesitelné bolesti účinně utlumit.

Tragická smrt na střelnici

Dlouhodobé fyzické utrpení, beznaděj z nevyléčitelného stavu a vyčerpání z neustálých bolestí nakonec vyústily v tragický čin. Dne 24. srpna 2024 zemřel ve věku 76 let na střelnici Placy u Višňové na Příbramsku. Podle policie si způsobil střelné zranění, kterému podlehl.

Jeho nečekaný a tragický odchod hluboce zasáhl nejen jeho rodinu a manželku Hanu, ale i celou českou kulturní veřejnost a divadelní obec, pro které zůstává nezapomenutelnou legendou.

Citát:

„Divadlo je živý organismus. Je to dobrodružství, které vzniká každý večer znovu před očima diváků.“