Jiří Schelinger(†30): Nesmrtelný Holubí dům a skok do Dunaje

2. 8. 2026|Aktualizováno: 29. 9. 2026|Známé osoby

Jiří Schelinger patřil k nejvýraznějším, nejcharizmatičtějším a nejoriginálnějším hlasům československé populární a rockové hudby 70. let. Disponoval vzácným darem: jeho sytý, přirozeně chraplavý a zastřený hlas dokázal znít neobyčejně drsně v syrových hardrockových vypalovačkách, a přitom neztrácel hlubokou něhu a cit v melancholických baladách. Přestože na koncertních pódiích působil jako nezkrotný živel s hřívou vlasů, v soukromí zůstával tichým, nesmělým a přemýšlivým člověkem, který hledal vnitřní vyrovnání ve filozofii a mystice. Jeho raketově stoupající kariéru a slibně rozepsanou životní kapitolu však v pouhých třiceti letech nečekaně a tragicky ukončily chladné vlny Dunaje.

Povolání: rockový zpěvák, hudební skladatel a kytarista
Narozen: 6. března 1951, Bousov u Čáslavi (dětství a mládí prožil v pražských Nuslích)
Zemřel: 13. dubna 1981, Bratislava (ve věku 30 let při tragickém skoku do Dunaje)
Vzdělání: nastoupil do učebního oboru instalatér na středním odborném učilišti, ve druhém ročníku však školu opustil a věnoval se výhradně hudbě
Rodiče: otec Josef Schelinger (uznávaný koncertní kytarista a hudební pedagog, k jehož žákům patřili Jiří Korn i Radek Tomášek), matka Miloslava Schelingerová (květinářka s velkým pěveckým talentem, která synům doma zpívala operní árie)
Sourozenec: mladší bratr Milan Schelinger (1952–2023; rockový kytarista, zpěvák, výtvarník a neúnavný strážce bratrova odkazu)

Manželství a rodinný život:

Alena Schelingerová (první manželka; seznámili se v Liberci, byla o sedm let starší a do manželství přivedla dvě děti z předchozího vztahu; manželství později skončilo rozvodem)
Jitka Poledňáková-Schelingerová (druhá manželka; vystudovala produkci na FAMU, působila ve filmovém průmyslu a vychovávala dceru Denisu; jejich intenzivní vztah trval až do jeho tragické smrti)

Děti: dcera Andrea Schelingerová (* 1. května 1971, z prvního manželství s Alenou Schelingerovou), dvě nevlastní děti z Alenina prvního svazku a nevlastní dcera Denisa z manželství s Jitkou

Mládí v Nuslích, rebelie a osudový Holubí dům

Vyrůstal v rodině prodchnuté muzikou v pražských Nuslích. Otec dbal na hudební průpravu obou synů – Jiří se od útlého věku učil na klavír a posléze na kytaru. Dospívání však provázela divoká rebelie. V srpnu 1968 byl po invazi vojsk Varšavské smlouvy zadržen při vylepování plakátů a drobných deliktech. Během pobytu ve vazbě se pokusil o demonstrativní sebevraždu, což mu sice vyneslo propuštění a takzvanou „modrou knížku“ osvobozující od vojny, ale zároveň cejch nespolehlivého mladíka.

Prošel několika amatérskými kapelami, než ho v roce 1972 oslovil kapelník Karel Šíp a přijal ho do skupiny Faraon. Právě zde vznikl okamžik, který Schelingera navždy zapsal do dějin české populární hudby: nahrávka křehké balady Holubí dům z dílny Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka (tvořícího pod pseudonymem Emil Synek). Jeho procítěný, chraplavý přednes dojal celou zemi a píseň se stala národním klenotem.

Hrrr na ně: Zlatá éra s Františkem Ringo Čechem

V roce 1973 přetáhl nadějného zpěváka do svého souboru bubeník a textař František Ringo Čech. Začala éra obrovské popularity. Schelinger sice musel na přání Pragokoncertu natáčet i odlehčené popové písničky jako René, já a Rudolf nebo Švihák lázeňský, ale jeho srdce bilo pro poctivý britský hard rock ve stylu Black Sabbath a Deep Purple.

Tento sen si splnil v roce 1977 na průlomovém albu Hrrr na ně. Byla to první ryze hardrocková dlouhohrající deska v celém tehdejším východním bloku. Skladby jako Kartágo, Siréna či Lucrezia Borgia dokázaly, že byl nejen fenomenálním vokalistou, ale i vynikajícím autorem. V anketě Zlatý slavík se stabilně umisťoval na předních příčkách.

Dvě svatby, rodinné zázemí a milovaná dcera

Se svou první ženou Alenou žil v době začátků v Liberci a v květnu 1971 přivítali na svět dceru Andreu. Přestože se manželství po čase rozpadlo, s dcerou si udržel krásný a hluboký vztah. Andrea na něj po letech vzpomínala nikoliv jako na rockovou modlu z plakátů, ale jako na nesmírně laskavého, spravedlivého a citlivého tátu, který ji bral na výlety do přírody a chránil ji před odvrácenou tváří své slávy.

Druhé manželství uzavřel s filmovou producentkou Jitkou Poledňákovou. Společný život byl sice plný lásky, ale zároveň poznamenaný hektickým tempem nočních koncertních šňůr, večírků a Jiřího narůstající únavy ze showbyznysu. V posledních letech života začal hledat vnitřní klid v náboženství, východních učeních a vegetariánství. Začal chystat velkolepé, temně laděné koncepční album Zemětřesení, které však už nestihl dokončit.

Osudná noc v Bratislavě a skok z mostu

V dubnu 1981 odjel Jiří Schelinger do Bratislavy na natáčení televizního pořadu k filmu Což takhle dát si špenát. Večer 12. dubna trávil v místní vinárně, kde se dostal do společnosti slovenské fanynky a party mladíků. Během noční procházky po nábřeží došlo k vyprovokované sázce a hecování o odvaze skočit do rozbouřené řeky.

Na tehdejším Starém mostě přes Dunaj se jeden z mladíků svlékl a skočil; proud ho vynesl a zachránil se u říční bóje. Jiří Schelinger se v náhlém popudu vrhl do vln za ním ve svrchním oblečení. Z temné a ledové vody se už nevynořil. Jeho tělo bylo nalezeno až po třech týdnech, 7. května 1981, u osady Bodíky nedaleko Žitného ostrova.

Mýty kolem smrti a trvalý odkaz

Protože rodina nebyla přizvána k bezprostřední osobní identifikaci těla v pokročilém stádiu rozkladu, vyrojila se řada konspiračních teorií – od fingované smrti a emigrace až po zásah komunistické Státní bezpečnosti. Teprve v roce 2016, po prostudování odtajněných archivních pitevních zpráv a policejních výslechů, bratr Milan potvrdil, že šlo skutečně o tragickou a nešťastnou souhru okolností vyprovokovaného skoku.

Jiří Schelinger byl v roce 2004 posmrtně uveden do Beatové síně slávy a v jeho rodných Nuslích mu byla odhalena pamětní deska. Jeho hlas dodnes zní z rádií se stejnou naléhavostí a čistotou, jakou v sobě nosil po celý svůj krátký život.