Výpočet důchodu: dostanete penzi také za 29. únor?

Běžný rok má 365 dní, přestupný rok má 366 dní. Promovaný matematik Karel Zítek (†) upozornil na sporný výpočet důchodu.

Zákonný koeficient 30,4167 vychází pouze z 365 dnů. Jsou to sice „jen“ koruny. Ale ty v objemu vyplacených důchodů dělají miliony. Stát jeho návrh na změnu koeficientu dosud do zákona nepromítl. A protože iniciátor sporu zemřel, tak už ani nepromítne

Jak vznikl spor o výpočet důchodu

Spor nevznikl kvůli samotné existenci přestupného dne. Jde o to, zda zákon používá ve dvou částech výpočtu srovnatelnou délku roku.

Právník připraví zákon a sněmovna to schválí a logiku věci moc neřeší. V § 34 odst. 8 zákona č. 155/1995 Sb. se praví:

(8) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.

Kdo šel do důchodu v roce 2020, počítaly se mu příjmy z let 1986–2019 (34 let). Nebyl-li vůbec nemocný a neměl jiné vyloučené doby, bude jeho rozhodné období 34 × 365 = 12 410 dnů. Samozřejmě, že to tak není, neboť roky 1988, 1992, 1996, 2000, 2004, 2008, 2012 a 2016 byly přestupné. Ve skutečnosti trval rozhodný časový úsek o 8 dní déle, tedy 12 410 + 8 = 12 418 dnů.

Podle Karla Zítka to má negativní vliv na výši důchodu, protože když se ve jmenovateli zlomku užívá délka přestupného roku 366, mělo by se stejné číslo objevit i v čitateli zlomku.

Správný výpočet by tedy měl podle Karla Zítka vypadat takto:

(3 × 365 + 366) / (4 × 12) = 1461 / 48 = 30,4375

Překlad pro ty, co matematice nehoví: Tři roky běžné + jeden rok přestupný se rovná 1 461 dní. Tento výsledek vydělíme 48 měsíci. Koeficient pro výpočet důchodu bude 30,4375.

Protože se však přestupný rok do výpočtu koeficientu nezapočítává, je konstanta pro průměrný počet dní v roce 30,4167 (= 365 / 12).

Přesný měsíční průměr gregoriánského kalendáře činí 30,436875 dne. Zítkův koeficient 30,4375 používá jednodušší čtyřletý cyklus bez stoletých výjimek.

Jak zákon počítá osobní vyměřovací základ

§ 16 odst. 1: Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Rozdíl přibližně 20 Kč v tomto modelu nevzniká přímo ve vyplaceném důchodu. Vzniká v osobním vyměřovacím základu, ze kterého se důchod dále počítá. Skutečný rozdíl v penzi závisí na redukčních hranicích a délce pojištění.

Příklad pro odchod do důchodu v roce 2021

Pro názornost nebudeme uvádět žádné proměnné. Je-li plat v letech 1986–2020 průměrně 30 000 Kč měsíčně, pojištěnec nebyl nemocný a nebyla žádná inflace:

• Za rok jde o částku 360 000 Kč – za 35 let je to 12 600 000 Kč.
• Během 35 let bylo 9 let přestupných. Proto je potřeba přičíst 9 dní: 35 × 365 + 9 = 12 784 dnů.
• Průměrná mzda na den tedy je 12 600 000 / 12 784 = 985,607 Kč.
• Protože je stávající ČSSZ koeficient 30,4167, bude se osobní vyměřovací základ počítat z částky 29 978,9127 Kč (985,607 × 30,4167).
• Karel Zítek navrhoval použít koeficient 30,4375. Výsledkem by byla částka 29 999,41333 Kč (985,607 × 30,4375).
• Rozdíl mezi oběma osobními vyměřovacími základy činí přibližně 20,50 Kč. Teprve z tohoto základu se vypočítá procentní část důchodu.

Pro všechny stejný metr?

Kdysi se stát dopustil jiné metodické chyby při výpočtu základny pro platy soudců. Do průměrného platu v nepodnikatelské sféře započítával částečné úvazky v jejich výši a nepovýšil je na úvazky plné. Soudci se tehdy soudili a spor vyhráli.

Je tedy možno říci, že pokud tehdy soudci svými rozsudky bojovali za své platy, pak by měli svými rozsudky stejně bojovat za svůj důchod, protože i jim je důchod vyměřován pomocí sporných koeficientů. Navíc se toto navýšení více dotýká důchodů vyšších.

Karel Zítek uspěl také v jiném dlouhém sporu se státem. Od roku 2022 stát vyplácel v lednu poměrný doplatek valorizace. Pokryl dny od 1. ledna do dne před pravidelnou splátkou. Zítek na tuto nerovnost upozorňoval přibližně 25 let.

Novela z roku 2025 posunula přechod z klouzavého výplatního období na kalendářní měsíc na 1. července 2027. ČSSZ proto vyplatila valorizační doplatky také v lednu 2026. Do účinnosti této změny zůstává současný systém zachován. Téma valorizací rozvíjí také článek Dočasné snížení valorizací důchodů.

O jeden den méně nebo více…

Lze právo nadefinovat tak, že má rok 365 dnů (když rok přestupný má 366)? To si pak může zákon nadefinovat cokoli.

Čtěte pozorně:

§ 16 odst. 1: Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

ČSSZ zde „počet kalendářních dnů připadajících v rozhodném období na přestupný rok“ nepočítá jako 365 dnů, jak zákon v § 34 stanoví pro celý rok doby pojištění, ale jako 366 dnů. Karel Zítek proto považoval postup ČSSZ za rozporný se smyslem zákona. § 16 však upravuje rozhodné období výdělků. § 34 naopak určuje celý rok doby pojištění. Právní spor proto spočívá v tom, zda zákon tyto dva údaje smí počítat odlišně.

Možnosti jsou dvě

Karel Zítek navrhl dvě možná řešení:

1. ČSSZ bude respektovat přírodní zákony a bude souhlasit s tím, aby Ústavní soud ustanovení § 34 odst. 8 zrušil, a následně zruší koeficient 30,4167. Ten bude nahrazen navrhovaným 30,4375.
2. Lze § 34 odst. 8 ponechat a s ním zůstane i koeficient 30,4167. ČSSZ ale musí v § 16 odst. 1 počítat i přestupné roky v délce 365, a ne 366 dnů, jako to činí dnes.

V roce 2026 zákon stále používá koeficient 30,4167. Aktuální příručka ČSSZ zároveň započítává v přestupném roce všech 366 kalendářních dnů. Oficiální metoda se tedy v bodě, který Karel Zítek kritizoval, nezměnila.

Jak si zkontrolovat výpočet důchodu

Své příjmy a doby pojištění si mohou lidé zkontrolovat v Informativní důchodové aplikaci. Ta poskytne také orientační výpočet důchodu. Kdo nesouhlasí s rozhodnutím ČSSZ, může do 30 dnů podat písemné námitky.

 

Autor článku † Karel Zítek, absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy