Johan Theorin: Mlhy Ölandu

Hodnocení: ★★★★☆

Autor: Johan Theorin
Původní název: Skumtimmen
První vydání: 2007
České vydání: 2011
Série: Öland, 1. díl

Mlhy Ölandu jsou první román Johana Theorina a zároveň úvodní díl série, v níž se švédský ostrov nestává pouhou kulisou. Určuje rytmus vyprávění, náladu i chování postav. Kniha spojuje detektivní pátrání, rodinné drama a ozvěny starých ostrovních pověstí. Nečekejte však rychlou severskou krimi plnou akce. Theorin staví napětí pomalu a nechává je vyrůstat z ticha, mlhy a dlouho zadržované viny.

Chlapec, který zmizel v mlze

Na konci léta roku 1972 přeleze šestiletý Jens Davidsson kamennou zídku u domu svých prarodičů. Vydá se do travnaté pustiny, ale krajinu pohltí hustá mlha. Chlapec ztratí směr a už se nevrátí. Rozsáhlé pátrání nepřinese tělo ani spolehlivé vysvětlení.

Po více než dvaceti letech dostane Jensův dědeček Gerlof poštou dětský sandál. Vypadá jako bota, kterou měl chlapec v den svého zmizení. Gerlof proto zavolá své dceři Julii a požádá ji, aby se vrátila na Öland. Pro Julii nejde jen o vyšetřování starého případu. Návrat ji nutí znovu vstoupit do krajiny, s níž má spojenou největší ztrátu svého života.

Stopy vedou k Nilsu Kantovi, násilnému muži opředenému děsivými historkami. Je v tom však zásadní problém: Kant měl zemřít několik let před Jensovým zmizením. Theorin tak staví příběh na otázce, zda ostrov skutečně skrývá něco nadpřirozeného, nebo pouze velmi lidskou lež.

Detektivka o smutku a vině

Záhada zmizelého dítěte drží román pohromadě, ale jeho nejsilnější vrstva se týká následků neštěstí. Julia celé roky čeká na zprávu, která nepřichází. Nedokáže syna oplakat, protože neví, zda zemřel. Současně obviňuje rodiče, že na něj nedávali pozor. Její bolest se změnila v osamělost, otupělost a závislost na alkoholu a lécích.

Gerlof si nese vlastní pocit viny. Je starý, nemocný a žije v domově pro seniory, ale nepřestal pozorovat lidi ani skládat drobné stopy. Pátrání mu vrací pocit užitečnosti. Zároveň nabízí otci a dceři poslední možnost, jak spolu mluvit o tom, co mezi nimi dvě desetiletí zůstávalo nevyslovené.

Gerlof Davidsson není obyčejný detektiv

Gerlof patří k nejzajímavějším postavám knihy. Pohybuje se pomalu, zápasí s nemocí a často spoléhá na pomoc druhých. Jeho výhodou je paměť, trpělivost a znalost ostrovních vztahů. Ví, kdo si co pamatuje, kdo mlčí a které staré příběhy mohou skrývat kus skutečnosti.

Theorin tím obrací obvyklou představu vyšetřovatele. Gerlofova tělesná slabost neznamená bezmoc. Jeho věk se mění v nástroj pátrání, protože minulost ostrova zná lépe než mladší policisté. Zároveň není idealizovaný. Některé informace zadržuje příliš dlouho a jeho tvrdohlavost může být stejně užitečná jako únavná.

Pomalé tempo může být předností i překážkou

Mlhy Ölandu se rozbíhají pozvolna. Současné pátrání střídají kapitoly z Kantovy minulosti a autor dlouho nechává jednotlivé souvislosti oddělené. Čtenář, který čeká rychlé zvraty a častou akci, může mít v první polovině pocit, že se příběh zastavuje.

Právě pomalost však dává závěrečným odhalením váhu. Napětí nevzniká z množství násilí, ale z vědomí, že několik lidí zná část pravdy a nikdo ji nechce vyslovit celou. Theorin navíc pracuje s náznaky nadpřirozena, aniž by se vzdal racionálního řešení. Pověsti a duchové zde ukazují, jak si komunita vysvětluje činy, o nichž se bojí mluvit přímo.

Dvě časové roviny se od sebe zpočátku výrazně liší. Juliino pátrání je tiché, všední a založené na rozhovorech. Kantova minulost přináší více násilí a zároveň vysvětluje, proč jeho jméno na ostrově získalo téměř mytickou sílu. Autor nesděluje všechno hned a některé události ukazuje z omezeného pohledu postav. Čtenář proto často ví, že něco není v pořádku, ale ještě nedokáže určit, která část vyprávění je zavádějící. V poslední třetině se obě linie spojí a tempo citelně zrychlí.

Debut získal cenu Švédské akademie autorů detektivek za nejlepší prvotinu a v roce 2009 také CWA John Creasey New Blood Dagger. Ocenění odpovídají tomu, v čem je kniha nejsilnější: v promyšlené stavbě, přesvědčivých postavách a pomalu houstnoucí tísni.

Knihy série Öland v českém pořadí

1. Mlhy Ölandu
2. Smršť
3. Zkamenělá krev
4. Mlýny osudu
5. Hlasy kostí
6. Vyrytá znamení

Česká databáze řadí do série šest románů. K ostrovu a Gerlofovi se vrací také povídková sbírka Na velké planině, ta však není číslovaným románovým dílem. Jednotlivé detektivní případy jsou uzavřené, ale knihy je nejlepší číst v uvedeném pořadí. Postavy stárnou a jejich vztahy se postupně vyvíjejí.

Komu budou Mlhy Ölandu vyhovovat

Kniha osloví čtenáře, kteří mají rádi pomalé psychologické detektivky, rodinná tajemství a prostředí s výraznou atmosférou. Dobrou volbou bude také pro ty, kdo dávají přednost starému nevyřešenému případu před policejní procedurou.

Méně pravděpodobně sedne lidem, kteří hledají svižný thriller nebo sympatického hrdinu bez slabostí. Julia bývá pasivní a Gerlof umí být záměrně mlčenlivý. Tyto vlastnosti však vycházejí z jejich životní situace a nejsou jen prostředkem, jak uměle zdržovat děj.

Mlhy Ölandu jsou silný a neobvykle vyzrálý debut. Záhada má uspokojivé řešení, ale nejdéle v paměti zůstává vztah Julie a Gerlofa i ostrov zahalený mlhou. Pomalejší střed knihy vyžaduje trpělivost, závěr však jednotlivé časové roviny přesvědčivě spojí.