Dana Drábová (†64): První dáma české jaderné bezpečnosti

28. 1. 2026|Aktualizováno: 29. 9. 2026|Známé osoby

Dana Drábová patřila k nejvýraznějším, nejrespektovanějším a nejdůvěryhodnějším osobnostem české vědy a veřejné správy na přelomu 20. a 21. století. Jako mezinárodně uznávaná jaderná fyzička stála více než čtvrt století v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Svým věcným klidem, přirozenou autoritou a schopností vysvětlit i nejsložitější technické souvislosti srozumitelným jazykem dokázala v krizových chvílích mírnit paniku a obavy veřejnosti. Byla výjimečnou ženou v technickém oboru, která si získala bezvýhradnou úctu napříč politickým i společenským spektrem.

Povolání: jaderná fyzička, expertka na jadernou bezpečnost, dlouholetá předsedkyně SÚJB a komunální politička
Narozena: 3. června 1961, Praha, Československo
Zemřela: 6. října 2025, Pyšely, Česká republika (ve věku 64 let)
Příčina úmrtí: vážné onemocnění (skonala doma v kruhu svých nejbližších)
Vzdělání: Gymnázium v Říčanech (maturita 1980), Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze – obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (titul Ing. 1985), doktorské studium v oboru jaderná fyzika (titul Ph.D. 2000)
Čestné doktoráty: Dr. h. c. na Českém vysokém učení technickém v Praze a na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava

Osobní život a partnerství:

Markéta Pávová (její dlouholetá životní partnerka, s níž žila v rodinném domě v Pyšelích na Benešovsku)

Děti: bezdětná

Od dozimetrie k ochraně před zářením

Zájem o exaktní vědy a přírodu projevovala už během studia na gymnáziu v Říčanech. Následně vystudovala náročnou „Jadernou fakultu“ ČVUT v Praze, kde se specializovala na dozimetrii a ionizující záření. Po absolutoriu v roce 1985 nastoupila do Centra hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (pozdější Státní ústav radiační ochrany), kde se zabývala měřením a vlivem záření na lidský organismus.

V letech 1995 až 1996 působila jako ředitelka odboru havarijní připravenosti a v letech 1996 až 1999 vedla Státní ústav radiační ochrany. Zde získala hlubokou erudici pro řešení krizových situací i komunikaci rizik.

Čtvrtstoletí v čele jaderného dohledu

Dne 1. listopadu 1999 byla jmenována předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V této funkci působila nepřetržitě až do svého skonu v roce 2025 – přežila více než deset vlád a premiérů různého politického zaměření, což dokládá její naprostou nestrannost a profesionalitu.

Dohlížela na bezpečné spuštění i dlouholetý provoz jaderných elektráren Temelín a Dukovany. V mezinárodním měřítku zastupovala Českou republiku v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni a v letech 2006 až 2009 předsedala Asociaci západoevropských jaderných dozorů (WENRA). Veřejnost si ji pamatovala zejména pro její obdivuhodný klid při havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 a později během válečného konfliktu na Ukrajině, kdy každé ráno na sociálních sítích věcně uklidňovala občany hlášením o radiační situaci v Evropě.

Místostarostka Pyšel i vášeň pro knihy

Přestože Dana Drábová řídila strategický státní úřad s celostátní působností, nikdy neztratila kontakt s běžným životem. Hluboce milovala své bydliště – malebné město Pyšely v Posázaví. Od roku 1998 zasedala v tamním zastupitelstvu a od roku 2002 vykonávala funkci místostarostky. Byla aktivní sokolkou, podporovala místní spolky, dobrovolné hasiče i školství a dlouhá léta působila také jako zastupitelka Středočeského kraje.

Ve volném čase se věnovala horské turistice, běhu a četbě. Proslula svou obrovskou domácí knihovnou a láskou k literatuře faktu i sci-fi.

Život s partnerkou Markétou, rozhodnutí nemít děti a láska k Pyšelům

Dana Drábová si své soukromí úzkostlivě chránila, ale nikdy z něj nedělala tabu ani senzaci. V době, kdy se o stejnopohlavních vztazích v české společnosti ještě mluvilo s rozpaky, žila zcela přirozeně a otevřeně se svou dlouholetou životní partnerkou Markétou Pávovou. Společně vybudovaly klidný a harmonický domov v rodinném domku se zahradou v Pyšelích na Benešovsku, kam se Drábová každý den vracela z náročného pražského úřadu.

Otevřeně hovořila také o svém vědomém rozhodnutí nemít děti. V rozhovorech s odzbrojující upřímností přiznávala, že v sobě nikdy nepocítila mateřský pud a nechtěla jít proti své přirozenosti jen proto, že to společnost od žen tradičně očekává. Plně se odevzdala vědě, veřejné službě a komunitnímu životu. Místo vlastních potomků podporovala mladé talenty a studenty technických oborů, kterým věnovala obrovské množství svého volného času.

Když neřešila jadernou bezpečnost, žila obyčejným venkovským životem. Každé ráno chodila běhat do polí kolem Pyšel, starala se o zahradu, byla vášnivou čtenářkou sci-fi i historické literatury a jako aktivní sokolka a místostarostka se neváhala zapojit do brigád při úklidu obce nebo organizaci místních dětských dnů. Její domov byl plný knih a klidu, který tolik potřebovala k načerpání sil.

Nejvyšší státní pocty a odkaz

Za celoživotní zásluhy o stát a vědeckou bezpečnost obdržela nejvyšší domácí i zahraniční ocenění. V roce 2014 jí prezident republiky udělil Medaili Za zásluhy I. stupně a v roce 2025 byla oceněna nejvyšším státním vyznamenáním – Řádem Bílého lva III. třídy. Japonská vláda jí udělila prestižní Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky za její odbornou pomoc při překonávání následků fukušimské havárie.

Dana Drábová zemřela po krátké nemoci 6. října 2025 ve věku 64 let ve svém domě v Pyšelích. Zůstává trvalým vzorem toho, jak má vypadat poctivá služba společnosti, založená na faktech, rozvaze a lidskosti.

„Bezpečnost není teorie, ale závazek každého dne. Strach vzniká z nevědomosti, proto je nejdůležitější lidem trpělivě a pravdivě vysvětlovat, jak věci fungují.“ — Ing. Dana Drábová, Ph.D.

Témata:Dana Drábová fyzička jaderná fyzika

« PředchozíGiorgio Armani (†91): Král italské elegance odmítl vyzáblé modelky

Další »Déšť zvířat – ryby, žáby a jiní tvorové padající z nebe