23. 12. 2025|Aktualizováno: 29. 9. 2026|Známé osoby

Simona Postlerová patřila k nejvýraznějším a nejematičtějším osobnostem české kulturní scény. Diváci milovali její hluboké, citlivé herectví i nezaměnitelný sametový hlas, kterým vdechla život desítkám světových filmových hrdinek. Její odchod v pouhých 59 letech hluboce zasáhl nejen divadelní svět, ale i tisíce diváků, pro které byla symbolem lidské laskavosti, pokory a neuvěřitelné vnitřní síly.

  • Povolání: divadelní a filmová herečka, dabérka
  • Narozena: 9. listopadu 1964, Plzeň, Československo
  • Zemřela: 5. května 2024, Praha (ve věku 59 let), příčinou bylo náhlé selhání srdce
  • Vzdělání: Divadelní fakulta AMU (DAMU) v Praze
  • Matka: Jana Postlerová (herečka, dabérka a vyhledávaná hlasová poradkyně, † 2024)
  • Otec: Alexandr Postler st. (herec a režisér)
  • Sourozenci: Alexandr Postler ml. (herec)
  • Manžel: Zdeněk Hrášek (kytarista a jazzový hudebník, manželství 1991–2016, † 2016)
  • Děti: Jana Magdaléna Hrášková (nar. 1992), Damián Hrášek (nar. 1994)

 

Začátky a cesta: Od prken Národního divadla na Vinohrady

Narodila se v ryze umělecké rodině – otec byl režisér a matka Jana Postlerová uznávaná herečka a přísná hlasová pedagožka. K divadlu ji to táhlo zcela přirozeně od raného dětství. Po gymnáziu v Ostravě vystudovala pražskou DAMU, kterou absolvovala v roce 1987.

Už během studií okouzlila svým talentem vedení naší první scény a stala se stálou členkou Činohry Národního divadla. V roce 1992 pak přijala angažmá v prestižním Divadle na Vinohradech, kterému zůstala věrná více než tři desetiletí a ztvárnila zde téměř čtyřicet nezapomenutelných rolí.

Před televizní kamerou zářila v divácky oblíbených seriálech Hotel Herbich, Četnické humoresky, retro sáze Vyprávěj, kriminálním Labyrintu i v pokračování Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Na stříbrném plátně zaujala v psychologickém dramatu Jedna kočka za druhou nebo ve filmu Tancuj, Matyldo, jak dokládá Filmový přehled.

Královna dabingu, filantropie a ocenění

Díky svému kultivovanému projevu a nádherné barvě hlasu patřila Simona Postlerová k nejobsazovanějším českým dabérkám. Proslavila se jako ukecaná a energická Lorelai Gilmorová v kultovním seriálu Gilmorova děvčata nebo jako neohrožená Samantha Carterová ve sci-fi sérii Hvězdná brána.

Svůj hlas propůjčila také slavné Audrey Hepburn ve Snídani u Tiffanyho, Mie Farrow ve Velkém Gatsbym i éterické Cate Blanchett coby elfí paní Galadriel v trilogii Pán prstenů. V roce 2002 po právu převzala prestižní Cenu Františka Filipovského za vynikající výkon v dramatu Vtip po boku Emmy Thompson. Zařadila se tak po bok dabingových velikánů, jakým byl například i Jiří Krampol se svým legendárním hlasem Belmonda, kteří dokázali zahraničním hvězdám vtisknout neopakovatelnou českou duši.

Mimořádně aktivní byla také v charitě. Stala se první patronkou nadačního fondu Dvojka srdcem pomáhajícího lidem v tísni a podporovala rozvojové projekty pro chudé děti. Městská část Praha 2 jí v březnu 2026 udělila čestné občanství in memoriam jako hold jejímu celoživotnímu srdci.

Hrdinský boj o manžela a celoživotní péče o syna

Zatímco na jevišti rozdávala emoce, v soukromí nesla břemeno, které by málokdo unesl. V roce 1991 se provdala za kytaristu a jazzového hudebníka Zdeňka Hráška. Jejich idylické manželství však v roce 2006 zasáhla krutá zpráva – Hráškovi diagnostikovali rakovinu oka. Simona se o manžela obětavě starala, po deseti letech se však nemoc vrátila a Zdeněk Hrášek v říjnu 2016 zemřel.

Ještě větší životní zkoušku pro ni představoval syn Damián. V dospívání u něj propukla těžká forma Aspergerova syndromu doprovázená Tourettovým syndromem. Chlapec se ze dne na den změnil a vyžadoval čtyřiadvacetihodinovou asistenci, klid a absolutní řád. Simona se odmítla syna vzdát a nedala ho do ústavu – veškerý svůj volný čas dělila mezi zkoušky v divadle a vyčerpávající celodenní péči doma.

V pořadech Českého rozhlasu otevřeně mluvila o tom, jak ji péče o syna učí trpělivosti i bezpodmínečné lásce. Obrovské vyčerpání, chronický stres, neléčený vysoký tlak i prodělaný postcovidový syndrom si však vybraly krutou daň. Dne 5. května 2024 hereččino unavené srdce doma na pražských Vinohradech náhle dotlouklo.

Syn Damián, který maminku našel, nezůstal opuštěn – díky pomoci rodiny a městské části našel bezpečný nový domov v chráněném bydlení. Život Simony Postlerové zůstává mementem neskutečné mateřské oběti a lásky, která šla až za hranice lidských sil.

„Samozřejmě stále hraju a hraju moc ráda. Mám to povolání opravdu ráda a jsem na jevišti šťastná.“