První popsané případy cholery pocházejí z Indie a jsou staré více než dva tisíce let. Tehdy šlo o nemoc, která se držela hlavně v oblastech s horkým klimatem a minimální hygienou.
Do Evropy a Severní Ameriky se cholera dostala až v roce 1829. Od té doby se svět potýkal s několika rozsáhlými epidemiemi. Každá z nich vznikla v jiném období, ale všechny měly společné jedno – šířily se tam, kde lidé neměli přístup k čisté vodě.
Dodnes se vyskytuje na mnoha místech, jde především o oblasti s velmi špatnou hygienou. Odhaduje se, že na choleru umírá 100–120 tisíc lidí ročně.
Cholera se dodnes objevuje v mnoha částech světa. Nejčastěji se drží v regionech, kde lidé nemají kanalizaci, tekoucí vodu a možnost udržovat základní hygienu. Typické jsou některé oblasti Afriky, část jižní a jihovýchodní Asie, Haiti nebo Jemen, kde nemoc propuká po přírodních katastrofách a válkách. Odhaduje se, že na choleru umírá každý rok kolem 100–120 tisíc lidí. Počet nakažených je mnohem vyšší, ale lehké případy se často ani nezaznamenávají.
Nemoc se šíří fekálně-orální cestou. To znamená, že se člověk nakazí vodou nebo potravinami, které přišly do kontaktu s výkaly nakaženého člověka. Stačí, aby někdo umyl ovoce nebo zeleninu znečištěnou vodou a snědl ji bez tepelné úpravy. Velmi rychle se šíří všude tam, kde se pitná voda míchá s kanalizací nebo kde lidé používají společné zdroje vody.
Foto: Phaceliasdream – Wikimedia Commons
U nás se cholera nevyskytuje
Každý zaznamenaný případ v České republice byl přivezený ze zahraničí, nejčastěji z exotických oblastí, které turisté navštěvují bez toho, aby počítali s hygienickými riziky. Nemoc může probíhat téměř bez příznaků, ale může mít i extrémně rychlý a těžký průběh, který ohrožuje život během několika hodin.
Po požití se bakterie Vibrio cholerae dostávají až do tenkého střeva. Tam se začnou prudce množit a uvolňovat toxin, který naruší schopnost střevních buněk zadržovat vodu. Střevo začne vypouštět obrovské množství tekutiny. Člověk tím ztrácí vodu v neuvěřitelném množství – u těžkých případů jde klidně o několik litrů během několika hodin. Typický je rychlý, vodnatý průjem, který připomíná rýžovou vodu. Přidává se zvracení a bolestivé křeče břicha.
Když tělo ztratí moc vody, dojde k dehydrataci. Kůže ztrácí pružnost, oči se propadají, nemocný má sucho v ústech a nemůže močit. Krevní tlak klesá a v těžkém průběhu se tělo dostane do šoku.
Základem léčby je rychlé doplnění tekutin a minerálů. U lehčích forem stačí orální rehydratační roztoky, u těžkých případů se tekutiny podávají přímo do žíly. Lékaři mohou nasadit i antibiotika, která zkracují dobu, po kterou nemoc trvá. Pokud se nemoc neléčí, může mít těžký průběh úmrtnost až 50 %. Pokud ale pacient dostane správnou léčbu včas, je šance na uzdravení velmi vysoká.
Pokud se někdo vrátí z rizikové země a má podezřelé průjmy a horečku, musí být okamžitě vyšetřen na infekčním oddělení. V případě potvrzené cholery je nezbytná izolace, aby se nemoc nemohla šířit dál.
Další příspěvky z této kategorie
