Je člověk pánem tvorstva?

Člověk se na naší planetě chová naprosto bezohledně, sobecky a majetnicky. Nepřipouští, že je jen jedním ze střípků mozaiky přírody.

Až nás bude dvojnásobný počet, budeme jíst hmyzí stravu, protože kráva při svém vývoji spotřebovává velké množství biomasy.

Za posledních 50 let stoupla spotřeba masa  asi 5x. V roce 1960 byla průměrná celosvětová spotřeba masa na osobu přibližně 23 kg ročně.

Dokonce i Čína už pomalu upouští od své ideologie jednoho dítěte, protože se zalekli toho, že populace stárne a nebude na ně mít kdo pracovat.

Koloběh, který nekončí

• Krávy už nejsou krmeny trávou, která je jejich přirozenou stravou, dáváme jim kukuřici.
• Protože má kukuřice málo bílkovin, tak je dokrmujeme sójou.
• Kukuřice vyčerpává půdu, takže se musí přihnojovat chemickými hnojivy.
• To ale pomáhá i plevelům, takže vše zasypeme spoustou pesticidů a herbicidů.
• Půda umírá a výnosy klesají.

Někde už úplně zmizely žížaly, které jsou důkazem jejího zdraví. Až jedna třetina půdy se díky tomuto hospodaření stala neúrodnou. Téměř vše co sníme má v sobě nějakou chemikálii. Jedí tedy vegetariáni zdravěji?
Narůstá počet nemocných rakovinou. Šíří se Alzheimerova a Parkinsonova choroba. A to i v zemích, kde nikdy nebyla zaznamenána.

A co další zvířata?

• Prasečím farmám se říká prasečí koncentráky.
• Jsou zde chována prasata malém prostoru na mřížích.
• Protože nemohou rýt v zemi, okusují se navzájem.
• Aby se nemohli okusovat, tak se jim už jako malým usekávají ocásky a vytrhávají zuby.

Majitelé velkých farem svá prasata nejedí, nakupují na malých farem.

Na světě ročně se sní přibližně 45 miliard kuřat a většina (až 80 %) je chována intenzivním způsobem v přeplněných halách. Životní cyklus kuřat na maso trvá v průměru 6–8 týdnů.

 

Je člověk vládce planety?

Právo neomezeného vládce planety, které jsme si přisvojili tak odnášejí hlavně zvířata.

Dlouho se vede diskuze o tom, zda mají být zvířata v cirkusech. Ochránci zvířat tento chov považují za týrání, protože jsou zde zvířata držena v těsných klecích a následné představení v manéži je pro ně ponižující.

Chovatelé, kteří tvrdí, že se zde zvířata mají lépe než v zoologických zahradách, protože s nimi mají krotitelé úzký, osobní vztah a zvířatům se drezura líbí.

Cirkusy však nejsou jedinou oblastí, která žene ochráncům zvířat adrenalin do žil. Je to rovněž velký počet pokusných zvířat.  Statistiky ukazují, že v některých státech narůstá počet zvířat používaných pro různé pokusy. Nejčastěji jde o hlodavce, psy, kočky, prasata a opice.

Ročně je jen v EU při těchto testech otráveno mnoho zvířat a počet zvířat vystavených toxickým látkám je mnohonásobně vyšší. Přesné statistiky o počtu zvířat otrávených při pokusech nejsou  k dispozici, ale testy toxicity jsou běžnou součástí výzkumu.

Například v roce 2019 bylo v České republice k pokusům využito přibližně 230 tisíc zvířat, což je nárůst oproti předchozím letům.

Farmy chovatelů kožešinových zvířat

Zvířata, která jsou zde chována, nejsou v dobrém zdravotním stavu a podmínky v nich jsou mnohdy skandální. Klece, jsou extrémně malé a proto se tam mnohá zvířata doslova zblázní. Chybí jim nejen prostor, ale i jakýkoli podnět pro rozptýlení. Samice instinktivně zabíjí svá vlastní mláďata.

A komu by se nelíbila krásná bílá tulení mláďata… Ročně je jich ve věku dvou týdnů zabito mnoho tisíců a to přesto, že je cena kožešin velmi nízká a populace tuleňů prudce klesá. V Norsku se např. na tulení mláďata pořádal lov ve stylu zábavy pro movité klienty.

Neměli bychom přivírat ani oči nad méně přitažlivými humry, kteří než skončí na talíři, tak jsou za živa vhozeni do vroucí vody. Norští vědci tvrdí, že humr necítí bolest. Proč se tedy humr z této horké smrtící lázně snaží uniknout, škubou ocasem a ve tkáních se jim díky bolesti uvolňuje kortizol (stejně jako lidem).

No možná by se zastánci této teorie měli v příštím životě stát humrem, aby si tuto teorii vyzkoušeli na vlastní kůži.

A tak by se dalo pokračovat ještě dlouho