Masopust a půst

Masopust, známý také jako fašinek, fašiangy, ostatky, končiny, voračky nebo karneval, patří mezi pohyblivé svátky, podobně jako Velikonoce. Jeho datum se každý rok mění podle data Velikonoc. Masopustní období končí vždy v úterý před Popeleční středou. Nejčastěji připadá na únor, někdy ale může zasáhnout i do března.

Letos připadá masopustní úterý na 17. února 2026. Masopustní období tedy vrcholí o víkendu 14.–17. února 2026 a končí v úterý před Popeleční středou. Popeleční středa vychází na 18. února 2026.

Oslavy masopustu

Na našem území se masopust slaví přibližně od 13. století, tedy zhruba 800 let. Patří mezi nejstarší lidové svátky spojené s jídlem, veselím a převleky.

Masopust bývá často vykládán jako pokračování předkřesťanských, pohanských oslav, které souvisely s přechodem zimy a blížícím se jarem. Některé zdroje ho spojují se slunovratem, jiné spíše s obecnou oslavou života, plodnosti a hojnosti před obdobím půstu. Přímé důkazy o návaznosti na slunovrat ale nemáme, proto je přesnější říct, že masopust v sobě mísí staré pohanské prvky a křesťanskou tradici.

Ačkoliv název vznikl ze slov maso a pust, tedy „opustit maso“, během masopustu se maso jí vydatně. Smyslem bylo užít si hojnost naplno, než nastane období odříkání.

Nejslavnější karnevalové oslavy se dodnes konají například v Benátkách nebo v Riu de Janeiru, ale český masopust má svůj osobitý a velmi starý ráz.

Masopustní dny a zvyky

Za vrchol hodování se považoval tučný čtvrtek. V tento den se tradičně pořádaly zabíjačky, protože lidé věřili, že kdo se dobře nají, bude mít sílu po celý rok. Jedlo se tučné maso, jitrnice, jelita, sádlo a oblíbené bylo i vepřo-knedlo-zelo.

Masopustní neděle bývala dnem pečení. V některých krajích se jí říkalo koláčová neděle, protože se pekly koláče, jinde zase koblihy plněné povidly nebo meruňkovou marmeládou. Kulaté koblihy měly připomínat slunce, které se po zimě znovu vrací.

Nejdůležitějším dnem bylo masopustní úterý, poslední den veselí. Právě tehdy se konaly průvody masek, tancovačky a různé taškařice. Pravidla nebyla pevně daná, šlo hlavně o smích, nadsázku a porušení běžného řádu.

Masopust byl také tradičním obdobím svateb. Na polích se nepracovalo, v hospodářství bylo více času a lidé měli zásoby jídla.

Masopustní masky a průvody

Podoba masek se lišila kraj od kraje. Průvod masek chodil od domu k domu, přál hospodářům zdraví a úrodu, zpíval, tančil a bavil obyvatele. Za to dostával pohoštění a pití. Není divu, že se říkalo, že někteří účastníci se konce průvodu ani „nedožijí“.

V mnoha oblastech se masky dědily z generace na generaci, nejčastěji z otce na syna. Dříve se do masek oblékali výhradně muži. Ženy se průvodů účastnily spíše jako diváci. Dnes už to neplatí, ale stále se ctí pravidlo, že přespolní masky nebývají vítány.

Typickou českou maskou je Slaměný nebo Slamáček, vyrobený z dlouhých stébel obilí. Často chodil ve skupině čtyř osob a měl symbolicky zajistit plodnost a hojnost. Hospodyňky si ze slaměného utrhly stéblo, aby se dobře dařilo husám nebo slepicím. Proto se maska většinou každý rok vyráběla znovu.

Postavy Strakatého, muže a ženy, obvykle zahajovaly průvod a staraly se o domluvu s hospodáři.

Významné místo měl také Černý, často ušmudlaná nebo začouzená maska, a Červený, který býval upravený a výrazný. Nejdůležitější maskou však byla Kobyla. Ta symbolizovala neřest, chaos a přebytek. Na konci masopustu byla Kobyla „zabita“ rasem, aby byl starý rok symbolicky ukončen. Nakonec však byla opět vzkříšena, protože život musí pokračovat.

Po masopustu přichází půst

Po masopustu následuje čtyřicetidenní půst, který zahrnuje šest postních nedělí. Toto období je klidnější a zaměřené na ztišení.

Popeleční středa zahajuje půst. V kostele se světí popel ze spálených ratolestí, které byly posvěceny na loňskou Květnou neděli. Kněz popelem značí kříž na čele věřících jako připomínku pomíjivosti života. Popeleční středa připadá letos na na 18. února 2026 a tímto dnem začíná postní období.

Černá neděle, někdy zvaná liščí, patřila ženám v tmavém oblečení. Pekly se postní preclíky sypané mákem a solí. V některých krajích se tradovalo, že je liška přes noc „přinesla“ dětem na strom. Černá (liščí) neděle připadá na 22. února 2026.

Pražná neděle byla spojena s pražením obilí, tzv. pražma. Z něj se vařila jednoduchá polévka zvaná praženka. Pražná neděle vychází na 1. března 2026.

Kýchavá neděle má původ ve středověkém strachu z moru. Kýchání bylo považováno za špatné znamení, a proto se říkalo „Pomáhej Pán Bůh“. Později vznikla pověra, že počet kýchnutí v tento den určuje počet let života. Kýchavá neděle připadá na 8. března 2026.

Družebná neděle, zvaná také středopostní nebo růžová, byla dnem návštěv a námluv. Na některých místech se jedla pučálka, tedy naklíčený hrách upravený na sladko nebo na slano. V katolické tradici se v Římě světí zlatá růže. Družebná (středopostní, růžová) neděle vychází na 15. března 2026.

Smrtná neděle, dva týdny před Velikonocemi, patřila vynášení Morany, symbolu zimy a smrti. Slaměná loutka se vynesla z vesnice a hodila do vody. Zpět se přinášelo „líto“, ozdobený zelený stromek jako symbol jara. Smrtná neděle připadá na 22. března 2026.

Květná neděle připomíná vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. U nás se světí kočičky a jiné větvičky, které si lidé zdobili mašlemi. Podle lidových představ se v tento den nemělo péct, aby se „nezapekl květ“. Květná neděle vychází na 29. března 2026.

Květnou nedělí začíná Pašijový týden, který vede k Velikonocům.

Další příspěvky z této kategorie