Spolupráce Thomayerovy nemocnice a Cord Blood Center při prvním odběru tkáně pupečníku v České republice.
Budoucí maminky mají možnost nechat pro své dítě odebrat kromě pupečníkové krve i tkáň pupečníku. Kmenové buňky, které pupečník obsahuje, mají velký potenciál v oblasti regenerativní medicíny. U většiny jejich možných využití však stále probíhá výzkum. Výzkumný potenciál ještě neznamená, že jde o schválenou léčbu.
Pupečníková krev a transplantace
První odběr tkáně pupečníku české mamince připadl téměř přesně na den 25. výročí první transplantace pupečníkové krve chlapci s Fanconiho anémií, která se uskutečnila ve Francii 6. října 1988. Pupečníková krev, která byla původně považovaná jen za biologický odpad při porodu, se od té doby použila při desítkách tisíc transplantací po celém světě. Léčebný potenciál kmenových buněk z pupečníkové krve a tkáně pupečníku se zkoumá v desítkách klinických studií ve světě.
Velké naděje pro regenerativní medicínu
Mezenchymální kmenové buňky, které tkáň pupečníku obsahuje, svými vlastnostmi a možným využitím doplňují buňky z pupečníkové krve. Zatímco v pupečníkové krvi převládají krvotvorné kmenové buňky, používané zejména k léčbě hematologických a onkologických onemocnění, tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk. „Obsahuje jich minimálně desetinásobně víc v porovnání s pupečníkovou krví“, vysvětluje vedoucí vědy a výzkumu Cord Blood Center RNDr. Miroslav Kubeš, CSc. a dodává, „protože jsou schopné přeměnit se na různorodé buňky anebo tkáně v lidském organismu, představují obrovský potenciál pro vyvíjející se léčbu mnoha onemocnění v regenerativní medicíně.“
Ve světě probíhá několik desítek klinických studií, kde se účinnost buněk z tkáně pupečníku ověřuje při rozmanitých diagnózách – cirhóza jater, skleróza multiplex, cukrovka, popáleniny, ale i diabetická noha či autismus. Samotné zařazení do klinické studie ještě nedokazuje bezpečnost ani účinnost léčby. „Z mezenchymálních kmenových buněk se velmi lehce můžou vytvořit například buňky a tkáně kosti či chrupavky, nervy, hladké svaly, buňky srdcového svalu, kůže nebo jater,“ říká Miroslav Kubeš. Toto vyjádření popisuje hlavně možnosti laboratorního výzkumu. Kromě regenerace tkáně se mezenchymální kmenové buňky z tkáně pupečníku klinicky zkoušejí i jako podpora při standardní transplantaci krvetvorných buněk.
První odběr v ČR
Kmenové buňky z tkáně pupečníku, stejně jako z pupečníkové krve, jsou mladé buňky, které jsou uchované v čase „nula“ života jedince. Mohou však nést vrozenou genetickou změnu nebo časné nádorové buňky. Jejich potenciál množení je proto největší, což je velkou výhodou oproti jiným zdrojům kmenových buněk. Možnost skutečného použití závisí také na počtu a kvalitě uchovaných buněk.
Dostupné důkazy nepodporují rutinní soukromé uchování pro každé dítě. Význam může mít cílené uložení pro sourozence s nemocí léčitelnou transplantací. Vlastní pupečníková krev dítěte nemusí být vhodná pro jeho dědičnou nemoc nebo leukémii.
Historie
Odběr a uchování tkáně pupečníku nabídla rodičům prvně americká rodinná banka v roce 2010. Pupečníková krev se na léčbu používá už více než 35 let. Dnes lékaři využívají pupečníkovou krev při některých nádorech krve, poruchách imunity a dědičných metabolických nemocech. Vhodnost transplantace vždy závisí na konkrétní diagnóze a pacientovi. Kromě stoupajícího počtu diagnóz roste i počet jednotek pupečníkové krve ve veřejných i rodinných bankách. Podle údajů nejznámějšího nezávislého informačního portálu o pupečníkové krvi pro rodiče Parent’s Guide to Cord Blood mělo koncem roku 2012 uloženou pupečníkovou krev pro vlastní potřebu 2,35 milionu dětí na celém světě. Pupečníkovou krev zpracovává pro potřeby rodinných bank 164 laboratoří v 51 zemích. Jde o historické údaje z doby vzniku článku.
World Marrow Donor Association – mezinárodní organizace na podporu dárcovství krvetvorných kmenových buněk – eviduje více než 800 000 jednotek ve více než 160 veřejných bankách po celém světě.
Související příspěvky
Ničí běh kolena? Co ukazují výzkumy12. 7. 2026
Správná diagnóza – proč ji lékaři někdy stanoví až po letech19. 7. 2026
Tetanus – očkovat ano či ne?12. 7. 2026
Nakažlivé zívání28. 8. 2026
Když bolí klouby12. 7. 2026
.Církevní tatíci12. 7. 2026
Cukr – bílé zlato i bílý jed12. 7. 2026
Proč chce žena po porodu, aby muž trávil čas doma14. 7. 2026


Historie