Sankce proti Íránu za posledních 20 let byly zavedeny zejména v souvislosti s jeho jaderným programem, porušováním lidských práv a podporou terorismu. Tyto sankce byly uvaleny hlavně Spojenými státy, Evropskou unií a OSN. Zde je přehled hlavních sankcí a jejich důvodů:
Jaderný program
Jednou z hlavních příčin uvalení sankcí na Írán byl jeho kontroverzní jaderný program, který mezinárodní společenství podezřívalo z vývoje jaderných zbraní. Toto vedlo k několika kolům sankcí:
- 2006 – 2015: OSN uvalila několik sankčních rezolucí, které zahrnovaly zákaz obchodování s íránským jaderným materiálem a technologií, zákaz dodávek zbraní a zmrazení finančních prostředků spojených s íránským jaderným programem.
- Spojené státy a EU rovněž uvalily tvrdé finanční a obchodní sankce, které zahrnovaly zákaz ropných exportů z Íránu a omezily jeho přístup k mezinárodním bankovním systémům (zejména k SWIFT).
2. Sankce před jadernou dohodou
V roce 2015 byla podepsána Jaderná dohoda (JCPOA) mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Čína, Rusko, Francie, Spojené království a Německo), v rámci níž se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zmírnění sankcí. Po této dohodě byly sankce postupně rušeny, zejména ty, které omezovaly obchod a finanční transakce.
3. Znovuobnovení sankcí
Po nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA v roce 2018 Spojené státy odstoupily od jaderné dohody a znovu zavedly sankce na Írán. To zahrnovalo:
- Ropné sankce: Spojené státy se snažily zcela zastavit vývoz íránské ropy, což je hlavní zdroj příjmů pro zemi.
- Bankovní sankce: Írán byl vyloučen z mezinárodního bankovního systému SWIFT, což výrazně omezilo jeho schopnost provádět zahraniční finanční transakce.
- Zmrazení aktiv: Byly zmrazeny íránské finanční prostředky v zahraničních bankách, zejména v USA.
4. Porušování lidských práv a podpora terorismu
Sankce byly také zavedeny kvůli íránským aktivitám souvisejícím s podporou teroristických organizací, jako je Hizballáh, a porušováním lidských práv v zemi. Tato opatření zahrnovala:
- Cílené sankce na jednotlivce a organizace, které byly spojeny s těmito aktivitami. Týkalo se to především íránských revolučních gard a jejich podnikatelských aktivit.
- Sankce zaměřené na zbrojní obchod s cílem omezit íránské dodávky zbraní a vojenské technologie do konfliktních oblastí, jako je Sýrie nebo Jemen.
5. Sankce po roce 2020
V roce 2020 a následně byly sankce vůči Íránu ještě rozšířeny, zejména v reakci na vojenské akce v regionu a pokračující obohacování uranu navzdory jaderné dohodě. USA pokračovaly ve své politice „maximálního tlaku“, která zahrnovala ještě přísnější opatření zaměřená na klíčové íránské sektory, jako je energetika, finance a doprava.
6. Další důvody pro sankce
Některé sankce byly rovněž uvaleny za kybernetické útoky a pokusy o destabilizaci zahraničních vlád, a to jak ze strany Íránu, tak jeho spojenců.
Sankce měly velmi silný dopad na íránskou ekonomiku, zejména na vývoz ropy, inflaci a hodnotu íránské měny (rialu). Írán se pokoušel sankce obejít prostřednictvím obchodů s Čínou, Ruskem a dalšími zeměmi, ale tyto sankce zůstávají jednou z klíčových překážek pro jeho ekonomický rozvoj.