Hlavním prvkem Smrtné neděle bylo vynášení Morany, nazývané také Morena, Mořena, smrtka nebo smrtholka. Šlo o figurínu ze slámy, oblečenou do starých hadrů a ozdobenou stuhami. Loutka představovala zimu, smrt, nemoci a vše špatné, co si lidé přáli zanechat za sebou.
Průvod s Moranou vyšel z vesnice směrem k vodě. Za vsí byla figurína vhozena do potoka nebo řeky, případně zapálena a poté hozena do vody. Tento akt měl očistný význam. Lidé věřili, že se tím zbaví všeho zlého a připraví prostor pro nový život.
Návrat s „lítem“
Po vynesení Morany se průvod nesměl vracet stejnou cestou. Místo ní se do vsi přinášelo líto, tedy zelený stromek nebo větvička, nejčastěji smrček, bříza nebo lísková větev. Stromek se zdobil pentlemi, květinami, věnci a vyfoukanými vajíčky.
Líto symbolizovalo jaro, plodnost a nový začátek. S tímto stromkem pak chodily děti nebo mládež od domu k domu, zpívaly a přály hospodářům zdraví a úrodu.
Kdo se musel účastnit
V některých krajích panovala víra, že každý dům se musí průvodu zúčastnit. Věřilo se, že pokud by se někdo nezapojil, mohlo by to přinést nemoc nebo neštěstí. Někde chodili se Smrťákem chlapci a s Moranou děvčata, jinde šel celý průvod společně.
Tyto zvyky se výrazně lišily podle regionu a nelze je považovat za jednotné pro celé území.
Původ Smrtné neděle
Smrtná neděle má předkřesťanský původ. Církev tento zvyk později tolerovala, protože měl jasnou symboliku konce a nového začátku. Přesto se vždy jednalo spíše o lidový obřad, nikoli o církevní slavnost.
Zvyk vynášení Morany patří k nejstarším dochovaným tradicím u nás a v různých obměnách se objevuje i v dalších slovanských zemích.
Smrtná neděle dnes
Dnes se Smrtná neděle často připomíná hlavně ve školách a folklorních souborech, kde má spíše výchovný a symbolický význam. Přesto zůstává silným obrazem toho, jak lidé dříve vnímali koloběh roku.
Smrtná neděle není o smrti v doslovném smyslu. Je o opuštění starého, o naději, že po zimě přijde nový život.