Ztratili jste práci? Žádný problém. V dnešní době, kdy má přístup k internetu téměř každý, by mělo být přeci snadné najít si novou práci. Rychle se tedy zorientujete na trhu práce a brzy rozeznáte neseriózní nabídky typu „Nakupte si naše vzorky zboží, které pak můžete dále nabízet“.
Bude to snadné. Na trhu se pohybuje velké množství personálních agentur, úřadů práce a různých poradenských společností, kde si můžete vybrat z tisíců kvalitních nabídek. A každá z těchto agentur vás ujistí, že jste tento měsíc již x-tý uchazeč o zaměstnání, který u nich práci našel a najde. Tato nabídka se vám zalíbí, protože se vám nechce trávit hodiny a hodiny vyhledáváním vhodných nabídek. Současně vám připadá úžasné, že si můžete jednoduše zadat kritéria pro filtrování a následný výběr a necháte si nabídky posílat na vámi zvolený e-mail.
Až potud to vypadá lákavě, ale jaká je skutečnost…
Vyplnili jste relativně dlouhý dotazník, kde jste zadali své schopnosti, znalosti a požadavky. Jenže ve finále vám stejně chodí nabídky bez ladu a skladu. Neumíte-li anglicky? Nevadí. Zaručeně vám přijde halda nabídek, kde je angličtina slovem i písmem výslovně požadována. Po pár dnech už vás vůbec nepřekvapí, že chtějí i německý jazyk, který rovněž neumíte, přestože jste to do dotazníku zadali. Neumíte programovat? Ani to nevadí! Přichází vám nabídky s krásnými platovými podmínkami, ale v požadavcích se dočítáte věci, o kterých ani vzdáleně netušíte, co vlastně znamenají.
Každý den vám e-mailovou schránku zaplaví nespočet pracovních pozic – od Country Managera, přes Sales Specialistu, až po IT Specialistu-Unix/SAP, Java Technical Leadera, IT Support Specialistu atd.
Jenže práce, na kterou máte kvalifikaci, žádná. Znovu se tedy vrhnete na internet a začnete odpovídat na všechno, co vám přijde e-mailem nebo co někde najdete. Když už jste poslali x-tý životopis a dostali jen pár zamítavých odpovědí, protože jste těm ostatním nestáli ani za odpověď, vzdáte to.
Vaše úspory zmizely, jíst se musí a nájemné platí stát jen za vyvolené. Zapomenete tedy na to, že máte vysokou školu, a vezmete první lepší nabídku, kterou vám zašle nějaká personální agentura XY.
Nastoupíte společnosti se zahraničním kapitálem jako dělník a tajně doufáte, že se vypracujete. Po pár měsících ale zjistíte, že rukama zde pracují jen ti, co neumějí anglicky, a vaše vyhlídka na lepší budoucnost se pomalu rozplývá.
Při podpisu smlouvy jste si navíc neuvědomili dost podstatnou věc. Nejste zaměstnancem oné zahraniční společnosti, ale jste zaměstnancem personální agentury XY, která vás této zahraniční firmě k manuální práci pouze propůjčuje. Personální agentura vás našla a za zprostředkování zaměstnání u tohoto zaměstnavatele dostává provizi. Dělníků je málo a není tedy v zájmu agentury, abyste se stali zaměstnancem oné zahraniční společnosti.
Tok peněz určených na vaši výplatu
Četli jste smlouvu pořádně? Jste zaměstnancem agentury, peníze proto putují od nejmenované zahraniční společnosti do agentury a ta vám pak něco na výplatu pošle. Takže vaše mzda s největší pravděpodobností nedosáhne ani poloviny průměrné mzdy, kterou uvádí náš stát.
Jednoho večera si pustíte televizi a zaslechnete, že vláda se rozhodla dát personálním agenturám peníze za každého zaevidovaného člověka, který hledá práci. A to už vám rozum nebere, protože tak se “práce” agenturám ještě usnadní.
Protože jste „geniální Čech“, tak:
- si založíte personální agenturu,
- začnete rozesílat spamy s vynikajícími podmínkami a žádostí o životopis,
- založíte kartotéku lidí, kteří by tu vynikající práci chtěli dělat,
- a odjedete na Bahamy, protože penízky od státu se už jen pohrnou, aniž byste hnuli prstem.
