Infarkt myokardu II.: diagnóza a léčba

Ještě před několika desítkami let znamenal infarkt pro mnoho lidí rozsudek smrti. Dnes dokážou lékaři díky moderním metodám zachránit většinu pacientů.

Rozhodující však zůstává čas. Čím dříve se podaří obnovit průtok krve uzavřenou tepnou, tím menší část srdečního svalu odumře.

Jak lékaři stanoví diagnózu

Při podezření na infarkt rozhodují minuty. Základním vyšetřením je EKG (elektrokardiogram), které zaznamenává elektrickou aktivitu srdce. Typické změny se u mnoha pacientů objeví již během několika minut.

Diagnózu pomáhají potvrdit také krevní testy. Lékaři sledují především srdeční troponiny, tedy bílkoviny uvolňované z poškozeného srdečního svalu.

Nejdůležitějším vyšetřením bývá koronarografie. Lékař zavede tenký katétr do tepenného systému, vstříkne kontrastní látku a přesně zobrazí místo uzávěru. Pokud je to možné, může tepnu během stejného výkonu ihned zprůchodnit.

Koronarografie a zavedení stentu

Nejběžnější metodou léčby je koronarografie spojená s angioplastikou. Lékař zavede přes tepnu v zápěstí nebo třísle tenký katétr až k srdci. Po vstříknutí kontrastní látky přesně uvidí místo uzávěru.

Do zúženého místa následně zavede malý balónek, který tepnu roztáhne. Ve většině případů pak vloží stent, tedy jemnou kovovou výztuž, která pomáhá udržet cévu otevřenou.

Současné stenty bývají potažené látkami, které snižují riziko opětovného zúžení tepny. Přesto ani stent neléčí samotnou aterosklerózu. Pokud pacient nezmění rizikové faktory, mohou se usazeniny vytvářet i na dalších místech cévního řečiště.

Kdy je nutný bypass

Ne každý pacient je vhodný pro zavedení stentu. Pokud jsou zúžené nebo uzavřené více věnčité tepny nebo je postižení příliš rozsáhlé, doporučí lékaři aortokoronární bypass.

Při této operaci kardiochirurg vytvoří novou cestu pro proudění krve kolem neprůchodného úseku tepny. Nejčastěji použije vlastní cévu pacienta, například žílu z dolní končetiny, tepnu z předloktí nebo vnitřní hrudní tepnu.

Podle rozsahu postižení může být vytvořen jeden nebo několik bypassů. Operace neodstraňuje aterosklerózu, ale zlepšuje prokrvení srdečního svalu a zmírňuje obtíže.

Léky po infarktu

Po prodělaném infarktu většina pacientů dlouhodobě užívá několik druhů léků. Jejich cílem není pouze zmírnit obtíže, ale především zabránit dalšímu infarktu.

Součástí léčby bývají léky snižující srážlivost krve, přípravky na snížení hladiny cholesterolu, léky upravující krevní tlak a podle potřeby také další přípravky podporující správnou činnost srdce.

O délce léčby i dávkování rozhoduje vždy ošetřující lékař podle zdravotního stavu konkrétního pacienta.

Možné komplikace

Rozsah následků závisí především na velikosti poškozené části srdečního svalu a na tom, jak rychle se podařilo obnovit průtok krve.

Mezi nejzávažnější komplikace patří poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání, vznik krevních sraženin nebo opakovaný infarkt. V nejtěžších případech může dojít ke kardiogennímu šoku, kdy srdce nedokáže zajistit dostatečný krevní oběh.

Díky moderní léčbě se výskyt těchto komplikací výrazně snížil. Přesto zůstává infarkt závažným onemocněním, které vyžaduje dlouhodobé sledování.

Život po prodělaném infarktu

Mnoho pacientů se po několika měsících vrací do běžného života i zaměstnání. Záleží však na rozsahu poškození srdce, věku i dalších onemocněních.

Velkou roli hraje kardiorehabilitace. Jde o řízený program pohybové aktivity, úpravy životosprávy a edukace, který pomáhá obnovit fyzickou kondici a snižuje riziko další srdeční příhody.

Pacient by měl pravidelně docházet na kontroly, užívat předepsané léky a dodržovat doporučení lékaře. Právě dlouhodobá spolupráce má zásadní vliv na další prognózu.

Jaká je prognóza

Vyhlídky pacientů se v posledních desetiletích výrazně zlepšily. Včasná léčba dokáže zachránit život velké většině nemocných a mnoho z nich žije ještě desítky let.

Největší riziko představuje období bezprostředně po infarktu. Později závisí další průběh hlavně na rozsahu poškození srdce, přidružených onemocněních a ochotě pacienta změnit životní styl.

Prodělaný infarkt zároveň znamená vyšší riziko opakované srdeční příhody. Proto je důležité nepodceňovat následnou léčbu ani pravidelné kontroly.

Kdy volat záchrannou službu

Jakékoli podezření na infarkt vyžaduje okamžité přivolání zdravotnické záchranné služby na čísle 155. Vlastní doprava do nemocnice může znamenat zbytečné zdržení i vyšší riziko komplikací.

Čím dříve se podaří obnovit průtok krve uzavřenou tepnou, tím větší část srdečního svalu lze zachránit.