Gene Hackman (†95): Dva Oscary a srdceryvný konec s Betsy

19. 3. 2026|Aktualizováno: 29. 9. 2026|Známé osoby

Gene Hackman patřil k nejuznávanějším, nejtalentovanějším a nejvšestrannějším charakterním hercům americké kinematografie 20. století. Nepotřeboval oslnivý vzhled filmového krasavce ani líbivá gesta. Stačilo, aby vstoupil před kameru, a divák mu věřil každé slovo i pohnutí brvou. Dokázal s neobyčejnou uvěřitelností ztvárnit nekompromisní detektivy, bezskrupulózní zločince, unavené otce rodin, autoritativní velitele i cynické padouchy. Dvojnásobný držitel Oscara se nikdy nepovažoval za nedotknutelnou hvězdu – sám o sobě vždy hovořil jako o řemeslníkovi, který si svou kariéru musel tvrdě a poctivě vydřít.

Celé jméno: Eugene Allen Hackman
Povolání: filmový a divadelní herec, romanopisec a spisovatel historické beletrie
Narozen: 30. ledna 1930, San Bernardino, Kalifornie, USA
Zemřel: kolem 18. února 2025, Santa Fe, Nové Mexiko, USA (ve věku 95 let)
Příčina úmrtí: kardiovaskulární onemocnění (ateroskleróza a hypertenze) v kombinaci s pokročilou Alzheimerovou chorobou
Vzdělání: herecká škola Pasadena Playhouse v Kalifornii
Rodiče: otec Eugene Ezra Hackman (tiskař novin), matka Anna Lyda Elizabeth Gray
Sourozenci: mladší bratr Richard Hackman

Manželství a životní partnerky:

Faye Maltese (první manželka v letech 1956–1986; manželství skončilo rozvodem po třiceti letech)
Betsy Arakawa (druhá manželka od roku 1991 až do její smrti v únoru 2025; klasicky vzdělaná pianistka a podnikatelka)

Děti: syn Christopher Allen Hackman (* 1960), dcera Elizabeth Jean Hackman (* 1962), dcera Leslie Anne Hackman (* 1966) – všechny děti z prvního manželství s Faye Maltese

Těžké dětství, námořní pěchota a nálepka „bez talentu“

Gene Hackman vyrůstal v městečku Danville v Illinois v prostředí, které mělo k pozlátku Hollywoodu nekonečně daleko. Když mu bylo pouhých třináct let, otec bez vysvětlení opustil rodinu – pouze na něj z auta zamával a už se nikdy nevrátil. Tato hluboká rána v něm zanechala celoživotní pocit nejistoty a vzdoru.

V šestnácti letech lhal o svém věku, aby mohl vstoupit k americké námořní pěchotě (U.S. Marines), kde sloužil téměř pět let jako radista. Teprve po vojenské službě se rozhodl zkusit herectví. Nastoupil na prestižní školu Pasadena Playhouse, kde se spřátelil s dalším tehdy neznámým outsiderem Dustinem Hoffmanem. Učitelé jim však příliš nevěřili – v ročníkovém hodnocení byli oba označeni za studenty s „nejmenší šancí na jakýkoliv profesní úspěch“.

Od Bonnie a Clydea k osudovému Pepečkovi Doylovi

Do povědomí Hollywoodu prorazil až v pokročilejším věku. V roce 1967 zazářil v průlomové gangsterce Bonnie a Clyde, kde si za roli Bucka Barrowa vysloužil svou první nominaci na Oscara. Skutečný celosvětový triumf přišel v roce 1971 s kriminálním thrillerem Francouzská spojka (The French Connection). Jeho newyorský detektiv Jimmy „Pepek“ Doyle v ošuntělém klobouku byl drsný, nekompromisní a stal se milníkem kriminálního žánru. Role mu vynesla prvního Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Během sedmdesátých a osmdesátých let následovaly další mimořádné snímky: komorní psychologický thriller Francise Forda Coppoly Rozhovor, komiksový hit Superman, kde si s gustem střihl arcipadoucha Lexe Luthora, či mrazivé drama o rasovém napětí na jihu USA Mississippi v plamenech.

Druhého Oscara obdržel v roce 1992 za roli brutálního šerifa Billa Daggetta ve slavném revizionistickém westernu režiséra Nesmiřitelní (Unforgiven), kde exceloval po boku Clinta Eastwooda a Morgana Freemana. Svůj komediální talent pak naplno ukázal v kultovní rodinné komedii Wese Andersona Taková zvláštní rodinka (The Royal Tenenbaums).

Odchod z Hollywoodu bez patosu: Spisovatel v Santa Fe

Po natočení komedie Starosti starosty v roce 2004 oznámil tichý a definitivní konec filmové kariéry. Odmítl jakékoliv slavnostní rozlučky i lukrativní nabídky na návrat. Lékaři mu v té době doporučili vyhnout se stresu kvůli srdci, a Hackman se rozhodl odejít v plné důstojnosti.

Usadil se se svou druhou manželkou Betsy Arakawou na ranči v Santa Fe v Novém Mexiku. Začal psát historické romány a dobrodružné knihy (např. Wake of the Perdido Star či Payback at Morning Peak) a věnoval se malování. Na veřejnosti se prakticky neobjevoval a užíval si klidného rodinného života.

Srdceryvný odchod v ústraní

Závěr života Genea Hackmana byl poznamenán těžkými zdravotními zkouškami. Trpěl pokročilou Alzheimerovou chorobou a těžkým kardiovaskulárním onemocněním, přičemž veškerou péči o něj s obětavostí zajišťovala jeho manželka Betsy. V únoru 2025 však rodinu postihla nečekaná tragédie – Betsy Arakawa nečekaně onemocněla a podlehla vzácnému hantavirovému plicnímu syndromu.

Podle závěrů vyšetřovatelů a lékařů těžce nemocný Hackman v důsledku své pokročilé demence pravděpodobně ani plně nevnímal, že jeho žena zemřela. O několik dní později, kolem 18. února 2025, selhalo unavené srdce i jemu. Manželé byli nalezeni společně při namátkové kontrole sociálních služeb 26. února 2025.

Jeho neuvěřitelné herecké dílo čítající bezmála stovku filmových rolí zůstává trvale zapsáno v databázi IMDb. Gene Hackman odešel jako muž, který nikdy nepotřeboval pózy – stačila mu ryzí pravda a poctivost.