Adenoidektomie je operace, při které lékař odstraní nosní mandli neboli adenoidní tkáň. Nosní mandle leží za nosem v horní části hltanu. Patří k obrannému systému a pomáhá zachytávat mikroorganismy.
U některých dětí se nosní mandle výrazně zvětší nebo opakovaně zanítí. Pak může zhoršovat dýchání, spánek, sluch i stav středního ucha.
Kdy dítě může adenoidektomii potřebovat
Lékař zákrok zvažuje hlavně tehdy, když zvětšená nosní mandle omezuje dýchání nosem. Typické bývá chrápání, dýchání ústy a neklidný spánek.
Výrazně zvětšené adenoidy mohou přispívat také ke spánkové apnoi. Při ní se během spánku opakovaně zhoršuje nebo přerušuje dýchání.
Dalším důvodem bývají opakované potíže se středním uchem. Patří sem tekutina za bubínkem, horší sluch nebo porucha Eustachovy trubice.
Adenoidektomie se provádí hlavně u dětí. Nosní mandle se během dospívání postupně zmenšuje. U dospělých se zákrok provádí méně často.
Co adenoidektomie řeší
Nejčastějším cílem je zlepšit průchodnost nosu a kvalitu spánku. Dítě pak může lépe dýchat nosem a klidněji spát.
U některých dětí se současně zlepší potíže s ušima nebo sluchem. Záleží na příčině a celkovém nálezu.
Lékař někdy spojí adenoidektomii s dalším výkonem. Může jít o zavedení ventilačních trubiček nebo odstranění krčních mandlí.
Jak se připravit na operaci
Nemocnice před výkonem sdělí přesná pravidla pro jídlo, pití a léky. Dítě musí mít před celkovou anestezií prázdný žaludek.
Rodiče mají lékaři oznámit také nachlazení, horečku nebo jinou infekci. Anesteziolog může při akutním onemocnění doporučit odklad výkonu.
Pokyny se mohou mezi pracovišti lišit. Rozhodující jsou vždy instrukce nemocnice, která dítě operuje.
Jak operace probíhá
Adenoidektomii provádí ORL chirurg v celkové anestezii. Dítě během výkonu spí a necítí bolest.
Lékař odstraní nosní mandli ústy. Na kůži proto nevzniká viditelná jizva. Krvácení zastaví chirurgickými metodami podle situace.
Samotný výkon bývá krátký. Operace obvykle trvá přibližně 30 minut. Mnoho dětí odchází domů ještě tentýž den.
Někdy dítě zůstane přes noc na pozorování. O délce pobytu rozhoduje zdravotní stav a průběh výkonu.
Je adenoidektomie bezpečná?
Adenoidektomie patří mezi běžné dětské ORL operace. Většina dětí se zotaví bez závažných komplikací.
Odstranění nosní mandle běžně nezpůsobuje oslabení imunity. Obranný systém má mnoho dalších částí, které její funkci zastoupí.
Každá operace však nese rizika. Patří mezi ně krvácení, infekce a komplikace spojené s anestezií.
Vzácně se může dočasně změnit hlas. Malá část adenoidní tkáně může také znovu dorůst a později působit potíže.
Co čekat po operaci
Po zákroku dítě dospává pod dohledem zdravotníků. Ti sledují dýchání, polykání a celkové probouzení z anestezie.
Několik dní se může objevit bolest v krku, ucpaný nos nebo zápach z úst. Některé děti mají nevolnost, bolest uší nebo zvýšenou teplotu.
Zotavení obvykle trvá přibližně týden. U části dětí může návrat do běžného režimu trvat déle.
Důležitý je dostatek tekutin. Jídlo vybírejte podle toho, co dítě snáší a co doporučí operující pracoviště.
Jak pečovat o dítě doma
První dny je vhodný klidnější režim. Dítě by mělo pravidelně pít a dostávat léky proti bolesti podle pokynů lékaře.
Zakouřené prostředí může dráždit nos a krk. Vhodné je proto čisté prostředí bez cigaretového kouře.
Návrat do školy nebo školky závisí na hojení. Často se doporučuje přibližně týden domácího klidu.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Rodiče mají kontaktovat lékaře při vysoké nebo déle trvající horečce. Důvodem je také opakované zvracení nebo odmítání tekutin.
Krvácení z nosu nebo krku po adenoidektomii vyžaduje rychlé lékařské posouzení. Stejně vážně berte krev ve zvratcích.
Aktuální doporučení považují krvácení po operaci za důvod k neodkladné pomoci.
Při potížích s dýcháním je potřeba jednat ihned. V takové situaci volejte zdravotnickou záchrannou službu.
V jakém věku se zákrok dělá nejčastěji
Přesný ideální věk neexistuje. Rozhodují potíže dítěte, nález ORL lékaře a očekávaný přínos operace.
Zákrok se nejčastěji týká menších dětí, protože právě v tomto věku bývají adenoidy největší. S věkem se obvykle zmenšují.
Při významném omezení dýchání, spánkové apnoi nebo problémech se sluchem rozhoduje závažnost potíží. Samotný věk není hlavním kritériem.
