Jiří Bartoška (†78): 49 let s archeoložkou a boj s nemocí

22. 1. 2026|Aktualizováno: 29. 9. 2026|Známé osoby

Jiří Bartoška patřil k nejvýraznějším, nejelegantnějším a nejcharismatičtějším osobnostem moderní české kultury. Nebyl hercem pompézních gest – jeho jedinečná síla spočívala v přirozeném klidu, sebeironickém nadhledu, hlubokém podmanivém hlase a vrozené chlapské autoritě. Pro českou společnost se stal symbolem neokázalé noblesy, svobodomyslnosti a noblesního humoru. Jako dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary navíc dokázal z provinční přehlídky vybudovat respektovanou světovou filmovou událost první kategorie.

Povolání: herec, filmový producent a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary
Narozen: 24. března 1947, Děčín, Československo
Zemřel: 8. května 2025, Praha, Česká republika (ve věku 78 let)
Vzdělání: Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU), obor činoherní herectví (absolvoval v roce 1972)
Rodinné zázemí: otec Jan Bartoška (úředník), dětství a mládí prožil v Pardubicích; starší bratr František Bartoška zemřel v roce 2007

Manželka a rodina:

Andrea Bartošková – uznávaná archeoložka a historička. Sňatek uzavřeli v roce 1976 a prožili spolu téměř 49 let ve vzácně harmonickém svazku.

Děti: dcera Kateřina Bartošková (* 1977), syn Janek Bartoška (* 1986)

Začátky a cesta: Od brněnské JAMU k Divadlu Na zábradlí

K herectví se dostal spíše řízením osudu než cílevědomým plánem. Během vojenské služby za něj jeho kamarádky Jana Švandová a Eliška Balzerová tajně podaly přihlášku na brněnskou JAMU. Přijímací zkoušky složil napoprvé a ocitl se v legendárním ročníku s Bolkem Polívkou, Pavlem Zedníčkem či Miroslavem Donutilem.

Začínal v brněnském Divadle na provázku, pokračoval v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Zde vytvořil po boku Karla Heřmánka nezapomenutelnou éru pod režijním vedením Evalda Schorma. Později přešel do Divadla Bez zábradlí.

Před filmovou kamerou a v televizi vytvořil role v téměř sedmdesáti českých filmech. Diváci si ho pamatují jako tragického doktora Richarda Skalku ze seriálu Sanitka, prince Jindřicha v pohádce Třetí princ, uhrančivého Pána Boha v pohádce Anděl Páně i veterináře Jana hledajícího svobodu v komedii Teorie tygra. K jeho uměleckým vrcholům patřil farář Flora ve filmu Je třeba zabít Sekala.

Prezident, který zachránil Karlovy Vary

V roce 1977 sice podepsal Antichartu, ale v roce 1989 připojil svůj podpis pod prohlášení Několik vět a petici za propuštění Václava Havla. Během listopadu 1989 pak vystupoval na demonstracích po boku Václava Havla, spoluzakládal Občanské fórum a na Václavském náměstí osobně oznámil Havlovu kandidaturu na prezidenta.

Zásadní životní kapitolou se stalo působení v čele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, jehož prezidentem se stal v roce 1994. Společně s uměleckou ředitelkou Evou Zaoralovou festival zachránil před zrušením, prosadil konec střídání s festivalem v Moskvě a vybudoval akci s neopakovatelnou atmosférou, kam s nadšením jezdily i hollywoodské hvězdy jako Robert Redford či Leonardo DiCaprio. Festival pod jeho vedením získal obrovský respekt doma i v zahraničí.

Pevný rodinný přístav: „Vyhrál jsem ji ve sportce“

Jiří Bartoška se s Andreou seznámil během studií v Brně díky Bolku Polívkovi. Vzali se v roce 1976 a jejich manželství trvalo téměř půl století. Přestože na plátně i v televizi často hrál svůdce a milovníky, což v očích veřejnosti živilo pověst bonvivána, jeho rodinné zázemí bylo stabilní a bez skandálů. O své milované ženě s oblibou říkal: „Já tvrdím, že jsem manželku vyhrál ve sportce.“

Hrdý boj s nemocí bez sebelítosti

V roce 2014 mu lékaři poprvé diagnostikovali zhoubné onemocnění mízních uzlin v mezihrudí. K rakovině přistoupil s pověstným chlapským humorem a po chemoterapii léčbu úspěšně dokončil. Když se nemoc v roce 2023 vrátila, bojoval dál bez patosu a nepřestal pracovat pro festival. Svůj celoživotní nadhled promítl i do seriálu Smysl pro tumor (2024), kde za roli onkologického pacienta získal nominaci na Českého lva.

Jiří Bartoška v roce 1999 získal Českého lva za vedlejší roli ve filmu Všichni moji blízcí, který také produkoval. V roce 2016 převzal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii a v roce 2023 státní medaili Za zásluhy I. stupně. V roce 2025 mu karlovarský festival věnoval film, výstavu a zvláštní program.