Koncentrační tábory na Karlovarsku

3. 7. 2023|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Společnost

Historie koncentračních táborů v Karlovarském kraji je smutným svědectvím o nelidském zacházení s vězni, kteří zde trpěli v těžkých pracovních podmínkách. Tento článek se zaměřuje na tábory v Kraslicích, Svatavě a Nové Roli, které sloužily jako pobočky větších koncentračních táborů a kde byli vězněni lidé různých národností.

Koncentrační tábor Kraslice (Graslitz):

Období existence: Tábor byl zřízen 7. srpna 1944 a fungoval do 15. dubna 1945 jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürg.
Účel: Vězeňkyně byly nuceny pracovat v jemné mechanice pro firmu Luftfahrtgerätewerk Hakenfelde GmbH (LGW), dceřinou společností koncernu Siemens, která vyráběla přístroje pro letadla.
Podmínky: V táboře byly internovány převážně ženy různých národností, včetně Němek, Polek, Češek a také Romek. Do konce roku 1944 zde bylo drženo přibližně 470 žen, ale v dubnu 1945 se jejich počet zvýšil na minimálně 877. Mezi vězeňkyněmi byly i Židovky převezené ze satelitního tábora Rochlitz az koncentračního tábora Ravensbrück.
Poválečné využití: Po osvobození tábora v dubnu 1945 byly vězeňkyně evakuovány a tábor byl uzavřen. Informace o dalším využití areálu jsou určeny.
Současné využití: Dnes tábor připomíná pamětní desku na fasádě budovy, kde se nacházel.

Koncentrační tábor Svatava (Zwodau):

Období existence: Tábor byl zřízen v říjnu 1943 a fungoval do 7. května 1945 jako pobočka koncentračního tábora Flossenbürg.
Účel: Vězeňkyně byly nasazeny na nucené práce v místní pobočce firmy Siemens, kde vyráběly součástky pro zbrojní průmysl, zejména pro leteckou techniku.
Podmínky: V táboře bylo vězněno až 750 žen z různých evropských zemí, včetně Československa, Francie, Polska a dalších. Podmínky byly nelidské – přeplněné ubytovny, nedostatečná strava, minimální hygiena a kruté zacházení ze strany dozorců.
Poválečné využití: Po osvobození tábora americkou armádou byl tábor spálený kvůli obavám ze šíření nemocí.
Současné využití: Na místě bývalého tábora dnes stojí rodinné domy a mateřská škola. Památka obětí připomíná památník na části původního území tábora.

Tábor Nová Role (Neurohlau)

Období existence: Tábor byl zřízen na podzim roku 1942 a zrušen na konci dubna 1945.
Účel: Hlavním účelem tábora bylo zajištění pracovní síly pro nedalekou porcelánku Bohemia.
Podmínky: Vězni, převážně ženy různých národností, byly nuceny pracovat v těžkých podmínkách, což vedlo k mnoha úmrtím v důsledku vyčerpání, nemocí a špatného zacházení.
Poválečné využití: Po osvobození tábora v květnu 1945 byl areál využíván jako sběrný tábor pro německé obyvatelstvo před odsunem.
Současné využití: Dnes se na místě bývalého tábora nachází průmyslový areál, původní budovy byly přestavěny, ale část objektů stále existuje jako připomínka tragické historie.

Tábor Ostrov nad Ohří

Období existence: První koncentrační tábor na zámku v Ostrově nad Ohří byl zřízen již v březnu 1939 a fungoval do srpna téhož roku. Později, od května 1943 do dubna 1945, zde byla pobočka koncentračního tábora Flossenbürg.
Účel: Vězni byli využíváni k různým pracím, včetně přestavby a oprav zchátralého zámku, přepravy a ukládání materiálu pro sklad oděvů SS, krejčovských a obuvnických prací a hasičských prací během požáru zámku a následných oprav.
: Vězni byli nejdříve Podmínky ubytování v horním podlaží zámku; po požáru zámku pak v horním podlaží jednoho hostince. Ostrahu zajišťovali příslušníci SS, přičemž velitel komanda Edmund Fieger byl znám svou brutalitou. V dokumentech je zaznamenáno devět úmrtí.
Poválečné využití: Po skončení druhé světové války byl zámek v Ostrově nad Ohří využíván pro administrativní a hospodářské účely.
Současné využití: Dnes se v budově zámku nachází střední průmyslová škola. Na hlavním vchodu do zámku je umístěna pamětní

Rolava

Tabor Rolava (německy Sauersack)

Období existence: 1940-1945
Účel: Hlavním účelem komplexu byla těžba a zpracování cínové rudy pro potřeby nacistického válečného průmyslu. Součástí areálu byl zajatecký tábor, kde byli internováni váleční zajatci, kteří byli využíváni jako pracovní síla při výstavbě a provozu dolu.
Podmínky: V zajateckém táboře byli drženi především sovětští a francouzští váleční zajatci, ale také příslušníci dalších národností. Podmínky v táboře byly tvrdé; zajatci byli nuceni pracovat v náročných podmínkách hlubinného dolu a zpracovatelského závodu. Ubytováni byli v jednoduchých dřevěných barácích, jejichž základy jsou dodnes patrné v okolí.
Poválečné využití: Po skončení války nebyla těžba obnovena kvůli nerentabilitě a důl byl následně zatopen. Budovy byly opuštěny a postupně chátraly.
Současné využití: Dnes se zachovaly jen betonové základy budov, zbytky úpravny rudy a další konstrukce.