Falešné těhotenství

Představte si, že se cítíte těhotná – máte nevolnosti, roste vám břicho, vynecháváte menstruaci a možná dokonce cítíte pohyby dítěte. Přesto těhotná nejste. Tento záhadný stav, známý jako pseudocyesis (falešné těhotenství), ukazuje, jak silně jsou propojené psychika a tělo.

Slovo pseudocyesis pochází z řeckého pseudes („falešný“) a kyesis („těhotenství“). Jde o psychosomatický stav, tedy onemocnění, při kterém se psychické procesy projevují skutečnými tělesnými příznaky. Nejde o simulaci ani vědomé předstírání.

Jak běžné to je?

Pseudocyesis je ve vyspělých zemích velmi vzácná. Podle dostupných údajů se dnes vyskytuje přibližně u 1 až 6 žen z 22 000 porodů. Odborníci připisují pokles výskytu hlavně rozšíření ultrazvukových vyšetření a spolehlivých těhotenských testů, které falešné těhotenství odhalí mnohem dříve.

V některých rozvojových zemích zůstává výskyt vyšší. V Nigérii byl popsán přibližně jeden případ na 344 těhotenství, v Súdánu dokonce jeden na 160 těhotenství. Přibližně 80 % žen s pseudocyesis tvoří vdané ženy. Nejčastěji se tento stav objevuje mezi 20. a 44. rokem života, může se však vyskytnout prakticky v jakémkoli věku, včetně období po menopauze.

Příčiny falešného těhotenství

Přesná příčina pseudocyesis dosud není zcela objasněna. Lékaři se však shodují, že jde o kombinaci psychologických a hormonálních faktorů, které se navzájem ovlivňují.

Silná touha po dítěti nebo naopak strach z těhotenství. Psychologický tlak – ať už vnitřní nebo společenský – může působit na hypotalamus, část mozku řídící hormonální systém. Mozek pak může spustit změny, které napodobují těhotenství. Rizikovými faktory jsou neplodnost, opakované potraty, silný společenský tlak na mateřství nebo ztráta dítěte. Souvislost mezi psychickým stresem a vznikem pseudocyesis popisují i odborné přehledové studie.

Hormonální nerovnováha. Zvýšené hladiny prolaktinu (hormonu podporujícího tvorbu mateřského mléka) a změny pohlavních hormonů mohou vyvolat skutečné tělesné příznaky těhotenství. Tyto změny může spustit silný stres, ale také některé léky. Například některá antipsychotika mohou zvyšovat hladinu prolaktinu a tím ke vzniku pseudocyesis přispět.

Psychologické trauma a duševní stav. Výzkumy naznačují, že mezi rizikové faktory patří také chudoba, nižší úroveň vzdělání, sexuální zneužití v dětství nebo násilný partnerský vztah. S pseudocyesis bývají spojovány také depresivní poruchy a některé poruchy osobnosti.

Bludný kruh. Jakmile se první příznaky objeví, mohou posilovat přesvědčení ženy, že je skutečně těhotná. To dále ovlivňuje hormonální systém a fyzické projevy se mohou ještě zesílit.

Příznaky: co si tělo „vymyslí“?

Příznaky pseudocyesis jsou fyzické, tedy skutečné a měřitelné, nikoli pouze „v hlavě“. Mohou trvat týdny, měsíce, ale někdy i celých devět měsíců. Mezi nejběžnější patří:

Vynechání menstruace nebo její nepravidelnost, spojené s hormonálními změnami.

Zvětšení břicha může způsobit nahromadění plynů, zvýšené napětí břišních svalů nebo změna držení těla.Některé odborné práce popisují, že zvětšení břicha může po potvrzení diagnózy nebo během celkové anestezie rychle ustoupit. Nejde však o pravidlo platné pro každou ženu.

Pocit pohybů plodu může souviset se střevními pohyby nebo svalovými stahy. Tyto pocity mohou být natolik přesvědčivé, že o těhotenství nepochybuje ani žena, ani její okolí.

Objevit se mohou také nevolnost, zvracení, nárůst hmotnosti, únava a výkyvy nálad. Změny na prsou zahrnují citlivost, zvětšení, změnu zbarvení bradavek a někdy také tvorbu mléka, kterou lékaři označují jako galaktoreu. Vzácně se mohou objevit také bolesti připomínající porodní stahy. Přehled příznaků a možných příčin popisuje odborná práce o pseudocyesis.

Diagnóza: jak se na to přijde?

Diagnózu pseudocyesis může potvrdit pouze lékařské vyšetření. Těhotenský test z moči nebo krve bývá negativní, protože tělo nevytváří hormon hCG produkovaný placentou.

Rozhodující bývá ultrazvukové vyšetření, které nepotvrdí přítomnost plodu ani těhotenského váčku. Ultrazvuk může být cenný také proto, že ženě poskytne názorný důkaz. Samotné sdělení výsledku však nemusí příznaky ani přesvědčení o těhotenství okamžitě ukončit.

Lékař musí vyloučit jiné zdravotní stavy, které mohou příznaky těhotenství napodobovat. Patří mezi ně například cysty na vaječnících, děložní myomy, hormonální poruchy nebo některá nádorová onemocnění.

Vzácně mohou některé nádory vytvářet hormon hCG a způsobit pozitivní těhotenský test. V takovém případě však nejde o pseudocyesis a lékař musí hledat jinou příčinu.

Léčba: cit a trpělivost v první řadě

Léčba pseudocyesis vyžaduje citlivý a individuální přístup. Když žena zjistí, že těhotná není, může prožít hluboký emoční otřes. Lékař by jí proto měl výsledek sdělit s respektem a bez zlehčování příznaků.

Psychologická podpora tvoří důležitou součást léčby. Psychoterapie může pomoci zpracovat zármutek ze ztráty dítěte, neplodnost, společenský tlak, úzkost nebo prožité trauma.

Léčba nemá jeden postup vhodný pro všechny ženy. Měla by vycházet z konkrétních tělesných příznaků, psychického stavu a životní situace.

Pokud vyšetření prokáže hormonální poruchu, lékař může léčit její skutečnou příčinu. Samotná pseudocyesis se však neléčí jednotnou „hormonální léčbou“.

Podpora rodiny a blízkých může ženě výrazně pomoci. Blízcí by měli vědět, že příznaky nejsou vědomým podvodem ani snahou získat pozornost.

Pokud příznaky souvisejí s užíváním léků, například přípravků zvyšujících hladinu prolaktinu, lékař může zvážit úpravu léčby. Žena však nesmí léky vysadit sama bez dohody s ošetřujícím lékařem.

Léčba falešného těhotenství obvykle spojuje srozumitelné vysvětlení výsledků vyšetření, psychologickou podporu a léčbu případných tělesných příčin.