† Petr Čepek: Odešel z DAMU kvůli Ladislavu Mrkvičkovi?

• • Povolání: herec, dabér a pedagog
  • Narozen: 16. září 1940, Praha, Protektorát Čechy a Morava
  • Zemřel: 20. září 1994, Vrchlabí, ve věku 54 let; příčinou byla rakovina slinivky břišní
  • Vzdělání: herectví na DAMU v letech 1958–1962.
  • Matka: Miloslava „Miluška“ Čepková, rozená Haladějová, učitelka klavíru
  • Otec: Karel Čepek, úředník sociální pojišťovny; zemřel na plicní embolii, když byly Petrovi necelé tři roky
  • Sourozenci: Karel Čepek (narozen 1942), herec a operetní zpěvák
  • Partnerky:
    • Jana Lipovská (Čepková) – tanečnice a první životní partnerka. Vzali se roku 1967. Manželství po několika letech skončilo rozvodem.
    • Helena Lišková, později Rytířová – herečka, fotografka a spisovatelka. Seznámili se při natáčení filmu Morgiana. Byla jeho druhou manželkou a matkou dcery Petry. Rozvedli se roku 1975.
    • Ivana Čepková, rozená Hrubešová – bývalá letuška ČSA a jeho třetí životní partnerka. Seznámili se roku 1980 v Činoherním klubu. Spojoval je zájem o divadlo, film a literaturu. Měli dceru Kristýnu a zůstali spolu až do Čepkovy smrti.

• Děti:
  • Petra Čepková – narozena 1972, matka Helena Lišková; vystudovala grafiku a pracovala jako grafička
  • Kristýna Čepková – narozena v březnu 1987, matka Ivana Čepková; dramaturgyně a divadelní režisérka

Petr Čepek byl jedním z nejuznávanějších českých herců 20. století. Diváky přitahoval uhrančivým pohledem, přesným herectvím a nezaměnitelným hlasem.

Prosadil se v divadle, filmu, televizi i rozhlase. Stejně přesvědčivě hrál tragické, záporné, groteskní i komediální postavy.

Dětství, studium a herecké začátky

Petr Čepek se narodil v Praze. Po smrti otce se roku 1945 přestěhoval s matkou a bratrem do Ostravy-Hrabůvky. Jako třináctiletý získal první roli v ochotnickém představení pohádky Zlatovláska.

Na DAMU nastoupil roku 1958 do ročníku Miloše Nedbala. Studovali s ním Josef Abrhám, Jiří Krampol, Marie Málková a Ladislav Mrkvička.

Krátce před absolutoriem škola vyloučila Ladislava Mrkvičku kvůli událostem během studentského majálesu. Čepek jako jediný odmítl podepsat odsuzující prohlášení. Bez spolužáka odmítl hrát absolventské představení a ze školy odešel.

Podle svědectví Činoherního klubu Mrkvičku škola vyloučila těsně před závěrečnými zkouškami. Čepek tehdy řekl, že pokud Mrkvička nebude hrát, nebude hrát ani on. Oba později získali diplom až po roce 1989.

První stálé angažmá získal v ostravském Divadle Petra Bezruče. Pracoval zde s režisérem Janem Kačerem a výraznou skupinou mladých herců.

Roku 1965 odešel se skupinou kolegů do Prahy. Stal se jednou z hlavních osobností nového Činoherního klubu. Zůstal mu věrný až do smrti.

Hrál zde například v inscenacích Mandragora, Zločin a trest, Revizor a Narozeniny. K jeho posledním divadelním rolím patřil John Gabriel Borkman ve stejnojmenném Ibsenově dramatu.

Filmové a televizní role

První velkou filmovou příležitost dostal ve snímku Hotel pro cizince. Následovaly filmy Údolí včel, Adelheid, Petrolejové lampy a Morgiana.

Čepek se neomezoval na temné a tragické postavy. Komediální talent ukázal ve filmech Postřižiny, Tři veteráni a Slavnosti sněženek. Diváci si ho pamatují také z filmu Vesničko má středisková.

Poslední a nejnáročnější filmovou úlohu vytvořil ve Švankmajerově snímku Lekce Faust. Ztvárnil v něm Johanna Fausta i ďábla Mefistofela.

Za tuto dvojroli získal Českého lva za hlavní mužský herecký výkon. Cenu mu udělili posmrtně a převzala ji manželka Ivana.

Postoj ke komunistickému režimu a listopad 1989

Čepek své postoje projevoval dávno před listopadem 1989. V sedmdesátých letech odmítl roli v propagandistickém seriálu Třicet případů majora Zemana. Následoval několikaletý útlum jeho práce pro český film a televizi.

V červnu 1989 podepsal s manželkou Ivanou petici Několik vět. V listopadu se podílel na založení Občanského fóra. Účastnil se také jednání s představiteli komunistické moci.

Z politiky brzy odešel, protože se nepovažoval za odborníka. Vrátil se k divadlu a začal učit herectví na DAMU. Studenti ho řadili mezi nejoblíbenější a nejuznávanější pedagogy.

Osobní překážky

Těžce nesl rozpad druhého manželství s Helenou Liškovou. Klidnější rodinné zázemí našel až s třetí manželkou Ivanou.

Obě dcery se s otcem pravidelně stýkaly. Kristýna na něj vzpomíná jako na laskavého, spravedlivého a pozorného otce.

Rodina připouští, že měl rád společnost a občas si dal skleničku. Tvrzení o alkoholismu však odmítla jako nepodloženou bulvární pověst.

Rakovinu slinivky břišní mu lékaři zjistili roku 1993. Po letních prázdninách podstoupil operaci, ale nemoc dále postupovala. Přesto dokončil svou práci na filmu Lekce Faust.

Podle dostupných životopisných pramenů mu lékaři diagnostikovali rakovinu slinivky břišní v roce 1993. Nemoc později dospěla do pokročilého stadia.

Svůj boj s nemocí vedl s neuvěřitelnou odvahou, což mu přineslo ještě větší respekt mezi kolegy i fanoušky.

Petr Čepek zemřel 20. září 1994 ve vrchlabské nemocnici. Bylo mu 54 let. Podle svého přání spočinul v Dolní Kalné, kde měl milovanou chalupu.

Petr Čepek měl chalupu v Horní Kalné. Jeho hrob se nachází rovněž v Horní Kalné.

Petr Čepek byl výjimečný herec, který svým charismatem a nasazením ovlivnil české divadlo i film. Jeho dílo a odkaz zůstávají živé i dnes. Jeho odvážný postoj k umění i životu z něj učinil nezapomenutelnou osobnost české kulturní historie.

Citát

„Nikdy jsem neměl vysněné role. Vždycky jsem toužil být dobrý na dobrém divadle a v dobrém týmu.“