Velikonoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky v roce. Připomínají poslední dny života Ježíše Krista, jeho ukřižování a především zmrtvýchvstání, které podle křesťanské víry znamená vítězství života nad smrtí. Zároveň však Velikonoce navazují i na mnohem starší lidové tradice spojené s příchodem jara, probouzením přírody a novým začátkem. Proto se v nich dodnes prolínají náboženské obřady s lidovými zvyky, jako je barvení vajec, pletení pomlázky nebo velikonoční koledování. Datum Velikonoc se každý rok mění, protože se určuje podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti.
Jaké jsou velikonoční zvyky ve světě?
Židovský Pesach (uchráněni, ušetřeni) – Na znamení poděkování za Boží ochranu obětovala izraelská rodina beránka a jeho krví potřeli rám dveří svého domu. Byli uchráněni před zkázou, která kolem nich přešla bez povšimnutí.
V Anglii a Americe se často pořádají dětské slavnosti a večírky, kterých se mnohdy účastní celá městečka.
V Polsku si nosí lidé do kostela vajíčka, chléb a klobásky, aby jim bylo požehnáno. Polévá se vodou a mrská vrbovou větvičkou.
V Řecku či v Rakousku se koulejí vajíčka. Vyhrává ten, kdo vajíčko dokutálí nejdál, nebo získá nejvíce vajíček soupeře.
V Řecku se koná vajíčková bitva, která spočívá v rozbití vajíčka o vajíčko soupeře.
Rusové si také vajíčka nechají v kostele požehnat a pak je jedí při slavnostním velikonočním obědě. Tradiční barvou při zdobení velikonočních vajíček je v Rusku červená – symbol Kristovy krve, a na rozbíjení skořápek se používají hřebíky – symbol Kristova ukřižování.
V Německu dělají děti v neděli slaměná hnízda, která rodiče poschovávají v domě nebo venku. V noci je navštíví velikonoční zajíček, který do nich „snese“ vajíčka, která ráno děti hledají. Zdobí se stromy vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi, pořádají se průvody a slavnosti. Neobvyklou tradicí je i velikonoční oheň z vánočních stromků. Oheň oznamuje příchod jara.
V Mexiku nedělní večer vyjdou lidé do ulic a zapalují obrázky nebo sošky zobrazující Jidáše. Vajíčka dávají i chlapci dívkám.
Ve Francii se stejně jako u nás traduje, že zvony odletěly do Říma. Rozdíl je v tom, že když se vrátí, tak přinesou pro děti sladkosti, které jim padají na zem. Děti vyrážejí do zahrad a popadané sladkosti sbírají. Další tradicí je válení vajíček ze svahu. Ty, které se nerozbijí, symbolizují kámen odvalený od Kristovy hrobky.
V anglosaských zemích hledají děti po domě nebo zahradě vajíčka, která tam ukryl zajíček.
V Norsku se slaví Velikonoce velmi intenzivně. Pomlázka, malování vajíček, lyžování a velkou tradicí je i řešení detektivních příběhů. Televize vysílají detektivní seriály, noviny a webové servery jsou plné různých detektivních příběhů, do kterých se snaží zapojit širokou veřejnost.
V Bulharsku se barví vajíčka na červeno a peče se velikonoční chléb, který před Velikonocemi posílají křesťané svým tureckým přátelům a příbuzným na znamení úcty. Doručovatel je odměněn drobnou mincí. Dalším zvykem je vzájemné ťukání vařených vajíček jedno o druhé. Komu vajíčko nepraskne, ten bude mít šťastný rok.
V Itálii kněz velikonočním vajíčkům požehná a hospodyně je umístí doprostřed stolu mezi nádoby s jídlem. Tradičním velikonočním jídlem je pečené jehně.
Na Velký pátek se v Irsku nesmějí zabíjet zvířata, rybařit, pálit nebo opracovávat dřevo. Nikdo se nesmí stěhovat ani se pouštět do nějaké významné práce. Vejce, která jsou v tento den snesena, se označí křížem a každý by měl alespoň jedno takové vejce o Velikonocích sníst. V neděli lidé tančí a soutěží o velikonoční koláč, tradicí je i koulení vajíček z kopce.
