Eutanazie: Kde je povolená a co na ni české zákony

Seznam zemí, kde je eutanazie povolena a nevyléčitelně nemocný člověk může požádat o pomoc s ukončením života, se rychle prodlužuje. Spolu s ním sílí i otázky: Je opravdu jen pro bohaté? Kde končí soucit a začíná tlak na nejslabší? A co na to české zákony? 

Eutanazie a asistovaná smrt: v čem je rozdíl

Pojmy se často zaměňují, přitom znamenají různé věci:

• Eutanazie (aktivní) znamená, že lékař na žádost pacienta sám podá látku, která ukončí jeho život.
• Asistovaná sebevražda znamená, že lékař nebo jiná osoba látku připraví, ale pacient si ji vezme sám.
• Asistovaná smrt nebo „asistované umírání“ je zastřešující výraz pro obě možnosti.
• Odmítnutí léčby je něco jiného. Pacient má právo odmítnout přístroje nebo léčbu, která už mu nepomáhá, a nechat nemoc dojít k přirozenému konci. To je legální i v Česku, ale často velmi bolestivé.

Kde je eutanazie povolená

Podle přehledu časopisu Time patří mezi státy, kde je nějaká forma asistované smrti legální, Kanada, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Španělsko, Nový Zéland, Kolumbie, většina australských států a řada států USA. Jen asistovanou sebevraždu, nikoli eutanazii, umožňují například Švýcarsko, Německo a Rakousko, v úzce vymezených případech i Itálie. V Portugalsku a na Kubě zákon existuje, ale zatím se neuplatňuje.

Nejnovější přírůstek je Francie. Národní shromáždění schválilo zákon 15. července 2026. Požádat o smrtící látku tam bude moci dospělý s bydlištěm ve Francii, který trpí nevyléčitelnou, život ohrožující nemocí v pokročilém stadiu a nesnesitelnou bolestí a dokáže svobodně vyjádřit své přání. Látku si má vzít sám, lékař ji smí podat jen tomu, kdo to fyzicky nezvládne.

Opačným příkladem je Velká Británie. Dolní sněmovna zákon o asistovaném umírání pro nevyléčitelně nemocné schválila v červnu 2025, ve Sněmovně lordů ale uvízl na více než 1 200 pozměňovacích návrzích a v dubnu 2026 mu vypršel čas.

Rozšiřuje se asistovaná smrt?

Ano, a to dvěma způsoby: přibývá zemí, které ji povolují, i lidí, kteří ji využijí.

V Kanadě, kde je asistovaná smrt legální od roku 2016, zemřelo tímto způsobem v roce 2024 podle vládních údajů 16 499 lidí, tedy 5,1 % všech úmrtí. Většina z nich měla rakovinu a byla starší 70 let. V Nizozemsku to bylo v roce 2025 přes 10 tisíc lidí, šest procent všech úmrtí.

Rozšiřují se i podmínky. Kanada původně umožňovala asistovanou smrt jen lidem, jejichž smrt byla „rozumně předvídatelná“. Od roku 2021 se týká i lidí s vážnou, nevyléčitelnou nemocí nebo postižením, kteří neumírají. Pro lidi trpící výhradně duševní nemocí ji vláda zatím odložila, podle současného plánu do 17. března 2027. Právě tohle rozšiřování je terčem nejostřejší kritiky.

Je eutanazie jen pro bohaté?

Kde to platí: Švýcarsko. Lidé ze zemí, kde je asistovaná smrt zakázaná, často míří do Švýcarska, kde ji některé organizace poskytují i cizincům. Není to levné. Podle švýcarského srovnávacího portálu DeinAdieu stojí u organizace Dignitas posouzení, lékařské konzultace a samotný úkon dohromady zhruba 7 500 švýcarských franků, s pohřbem asi 11 000, tedy přibližně 200 až 300 tisíc korun. K tomu se přidává cesta a pobyt. Zdravotní pojištění nic z toho nehradí. Pro Čecha je tak tahle cesta skutečně dostupná hlavně tomu, kdo na ni má peníze.

Kde to neplatí: země s vlastním zákonem. V Kanadě, Nizozemsku nebo Belgii probíhá asistovaná smrt v rámci zdravotního systému, takže cena tam roli nehraje. Kritici tu dokonce upozorňují na opačné riziko: že ji volí lidé chudí a osamělí, protože nemají jinou pomoc. Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením v roce 2025 Kanadě vytkl, že asistovaná smrt slouží jako „státem schválená úleva“ pro lidi, kterým stát nezajistil zdravotní péči nebo bydlení, a doporučil ji pro neumírající pacienty zrušit. Kanadská vláda to odmítla s tím, že tito pacienti mají dodatečné pojistky.

Otázka tedy spíše zní takto: je volba svobodná, když člověku chybějí peníze na péči nebo podpora?

Eutanazie v Česku: co říkají naše zákony

V Česku je eutanazie i asistovaná sebevražda zakázaná. Lékař, který by na žádost pacienta ukončil jeho život, by podle trestního zákoníku čelil obvinění z vraždy nebo zabití, souhlas pacienta ho neomlouvá. Trestná je i pomoc k sebevraždě. Soud může u takových činů trest mimořádně snížit, ale nemůže je beztrestně přejít.

Ústavní soud se tématem zabýval v červenci 2025 (sp. zn. III. ÚS 1254/24). Stížnost nevyléčitelně nemocného muže, který chtěl, aby mu lékař směl podat smrtící látku, zamítl. Zároveň ale uvedl, že rozhodnutí o konci vlastního života spadá pod právo na soukromí.  Tím eutanazii nelegalizoval, ale vymezil podmínky, které by případný zákon musel splnit: dostupnou paliativní péči, jasně určené nemoci a spolehlivé ověření svobodné vůle.

Návrhy zákonů se v Česku objevují opakovaně, zatím žádný neprošel. Senátorka Věra Procházková (ANO) připravila nový návrh, podle kterého by o eutanazii mohl požádat jen dospělý, plně orientovaný člověk s velmi vážnou nevyléčitelnou nemocí, a to opakovaně a s ověřením u notáře. Chce ho předložit spolu se zákonem o paliativní péči.

Veřejnost je přitom nakloněná. Podle průzkumu CVVM Sociologického ústavu AV ČR z června 2025 podporuje legalizaci eutanazie více než čtyři pětiny Čechů, proti je 15 %.

Co je u nás legální: pacient může odmítnout léčbu a sepsat takzvané dříve vyslovené přání, ve kterém předem určí, jakou péči nechce, pokud by se už nemohl vyjádřit.

Argumenty pro a proti eutanazii

Zastánci argumentují hlavně tím, že:

• každý má mít právo rozhodnout o konci vlastního života,
• zákaz nutí lidi trpět, nebo jezdit za smrtí do ciziny,
• jasný zákon s pojistkami je bezpečnější než nelegální praxe v šedé zóně,
• ani nejlepší paliativní péče neodstraní utrpení vždy.

Odpůrci upozorňují, že:

• staří, nemocní a lidé s postižením mohou cítit tlak, aby „nebyli na obtíž“,
• podmínky se po legalizaci postupně rozšiřují, jak ukazuje Kanada,
• stát by měl nejdřív zajistit dostupnou paliativní a hospicovou péči,
• u lékařů jde o zásah do principu „neškodit“ a do vztahu důvěry s pacientem.

Mnoho odborníků z obou táborů se shoduje alespoň v jednom: o eutanazii by se nemělo rozhodovat dřív, než má každý nemocný přístup ke kvalitní péči na konci života. Paliativní péče se snaží co nejvíc ulevit od bolesti a dalšího trápení, aby člověk prožil zbytek života důstojně. Starat se o kvalitu života má přitom smysl v každém věku, jak jsme psali v článku Chcete se dožít vysokého věku?

Časté otázky o eutanazii

Mohu jako Čech odjet na eutanazii do Švýcarska?

Některé švýcarské organizace přijímají i cizince, vyžadují ale lékařskou dokumentaci, posouzení a členství. Počítejte s náklady v řádu stovek tisíc korun.

Je odpojení od přístrojů eutanazie?

Ne. Ukončení léčby, která už pacientovi nepomáhá, a ponechání nemoci přirozenému průběhu je v Česku legální a patří k běžné lékařské praxi.

Jak sepsat dříve vyslovené přání?

Podle zákona o zdravotních službách musí mít dříve vyslovené přání písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a musí mu předcházet poučení od lékaře o důsledcích vašeho rozhodnutí. Začněte proto rozhovorem se svým praktickým lékařem nebo ošetřujícím specialistou.

Kde najít pomoc, když už nechci žít?

Pokud vás myšlenky na smrt trápí, nezůstávejte s nimi sami. Nonstop a zdarma můžete volat na Linku první psychické pomoci 116 123. Dospívající mohou volat na Linku bezpečí 116 111. V akutním ohrožení volejte 155.