Karel Čapek: Válka s mloky

30. 4. 2026|Aktualizováno: 8. 9. 2026|Obsah knih

Hodnocení: ★★★☆☆

Autor: Karel Čapek
Originální název: Válka s mloky
Série: ne, jde o samostatný román
České vydání: 1936
Žánr: satirický román, dystopie, společenská alegorie, sci-fi

Obsah knihy

Válka s mloky začíná skoro jako dobrodružná nebo novinářská historka. Kapitán van Toch v jihovýchodní Asii narazí na zvláštní , velmi inteligentní inteligentní mloky, kteří umějí používat nástroje a dají se dobře využít na lov perel. Zprvu to vypadá jako výhodný obchodní objev. Mloky stačí trochu vycvičit, dát jim práci a člověk na nich může vydělat.

Jenže právě tady se rozjíždí hlavní myšlenka románu. Z několika tvorů na vzdáleném pobřeží se postupně stane celosvětová pracovní síla. Lidé mloky množí, převážejí, prodávají, organizují a využívají pro stále větší projekty. Firmy, státy i jednotlivci v nich vidí levnou a poslušnou pracovní sílu, která dokáže stavět, kopat, rozšiřovat pobřeží a dělat těžkou práci, na niž by lidé sami nestačili nebo ji dělat nechtěli.

Román pak už nesleduje jeden souvislý příběh jednoho hrdiny. Spíš se rozpadá do jednotlivých kapitol, zpráv, komentářů, novinových úryvků, rozhovorů a ironických glos. Čapek ukazuje, jak se z objevu stává hospodářský fenomén, z hospodářského fenoménu politický problém a z politického problému nakonec globální katastrofa. Mloky si přisvojuje každý po svém. Vědci v nich vidí objekt výzkumu, byznysmeni zdroj zisku, politici nástroj moci a ideologové si na ně okamžitě lepí vlastní teorie o rase, národu a právu na životní prostor.

Právě v tom je kniha nejsilnější. Nejde ve skutečnosti hlavně o mloky. Jde o lidi. O to, jak rychle umějí zneužít cokoliv, co se jim hodí. O kolonialismus, kapitalismus, rasismus, nacionalismus, militarismus i o lidskou schopnost tvářit se rozumně ve chvíli, kdy se řítí do průšvihu. Mloky lidstvo nejprve využívá, pak se jich začne bát, a nakonec zjistí, že samo vychovalo sílu, kterou už neumí ovládnout.

Proto může být čtenář v půlce knihy rozpolcený. Děj se nerozvíjí jako klasický román s hrdinou, napětím a souvislou zápletkou. Je to spíš román-esej, satira a koláž. Chvíli je to vtipné, chvíli schválně přepjaté, chvíli skoro novinářské a chvíli už úplně absurdní.

Recenze

Válka s mloky je jedna z těch knih, které se často chválí spíš za význam než za čisté čtenářské potěšení.

Čapek velmi přesně trefil mechanismus, kdy společnost nejdřív něco zneužije pro zisk, pak si kolem toho vyrobí ideologii a nakonec se tváří překvapeně, že z toho vylezlo monstrum. V tom je román dodnes ostrý. Je tam výsměch rasovým teoriím, koloniálnímu uvažování, evropské nadutosti, byznysové nenasytnosti i hloupé víře, že technický nebo hospodářský pokrok automaticky znamená civilizační růst.

Jenže zpracování nemusí sednout každému. Kniha je záměrně rozkouskovaná, přepjatá, publicistická a místy až schválně otravná. Čapek nechtěl napsat plynulý dobrodružný román. Chtěl rozebrat společnost ze všech stran, a tak místo jednolitého příběhu skládá mozaiku. Pro někoho to je brilantní. Pro jiného únavné. A z čtenářského hlediska to místy opravdu drhne.

Další problém je, že alegorie je často až příliš viditelná. Čtenář hned ví, že mloci nejsou „jen mloci“. A když autor tlačí význam moc nahlas, text může začít působit jako chytrý traktát převlečený za román. Tohle je přesně ten moment, kdy si člověk řekne: ano, rozumím, co tím chtěl říct, ale četlo by se to líp, kdyby to bylo o třetinu sevřenější a méně užvaněné.

Na druhou stranu právě tahle přehnanost je součást metody. Čapek karikuje jazyk novin, vědy, politiky i obchodu. Nechává svět mluvit sám proti sobě. V tom je literárně chytrý. Kniha je důležitá, chytrá, předvídavá, ale zároveň může být místy těžkopádná a čtenářsky nevděčná.

Stručné zhodnocení

Válka s mloky je výborná jako myšlenková satira a slabší jako klasický román pro plynulé čtení. Její hlavní síla leží v tom, jak přesně zesměšňuje lidskou chamtivost, rasové teorie a civilizační samolibost. Její slabina je ve formě: je roztříštěná, místy ukecaná a ne každého unese jen tím, že jde o „klasika“.

Témata:Karel Čapek román satira sci-fi

« PředchozíStaré zahradní jezírko nebo líheň komárů?

Další »Scrapbooking pro začátečníky