15. 7. 2025|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Kariéra / Podnikání

studentiNěkteré průzkumy se zabývají tím, zda se mladým lidem daří dosáhnout vysněné povolání. Studie zkoumají představy mladých lidí o jejich budoucí kariéře, jejich očekávání a realitu na trhu práce.

Tento průzkum byl i součástí disertační práce Evy Hovořákové z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Co si mladí lidé přejí od svého budoucího povolání?

Z výzkumu vyplývá, že generace Z má poměrně jasné a velmi ambiciózní představy o svém budoucím povolání. Mezi nejčastěji uváděné požadavky patří:
Individualismus a kreativita – Mladí lidé chtějí práci, která jim umožní být sami sebou, projevit vlastní nápady a rozvíjet tvůrčí potenciál. Nechtějí se přizpůsobovat starým firemním strukturám, které omezují jejich osobní svobodu.

Finanční prosperita

Důraz na dobré platové ohodnocení je pro mladé zásadní. Jejich očekávání ohledně výše mzdy jsou často vysoká – nejen kvůli životní úrovni, ale i jako symbol uznání a úspěchu.

Prestiž a společenské uznání

Nejde jen o peníze. Mnoho studentů touží po povolání, které má váhu a respekt. Chtějí být hrdí na to, co dělají, a zároveň být uznávaní svým okolím.

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem (tzv. work-life balance)

Práce nemá být středobodem života, ale pouze jeho součástí. Studenti požadují flexibilní pracovní dobu, možnost práce z domova a celkově větší kontrolu nad vlastním časem.

knihovnaRealita na trhu práce

Ačkoli jsou přání mladých lidí pochopitelná a do jisté míry oprávněná, je nutné vzít v úvahu i objektivní podmínky na trhu práce. Právě zde naráží ideály na limity reality.

Eva Hovořáková ve svém výzkumu upozorňuje na několik zásadních problémů:

Nedostatek míst v žádaných oborech

– Vysoký zájem o profese jako je lékař, právník, psycholog nebo IT specialista není vždy vyvážen reálnou poptávkou.

Mnoho mladých lidí tak nakonec zjistí, že místo práce svých snů musí přijmout kompromis v podobě jiného oboru, mnohem nižší mzdy než si představovali, nebo méně prestižního místa. Často musí zcela přehodnotit svá očekávání, protože konkurence v oblíbených profesích je obrovská a vstup do nich vyžaduje nejen výborné výsledky, ale často i kontakty, zkušenosti nebo štěstí.

Očekávání versus připravenost

Jedním z důležitých závěrů výzkumu je také nevyváženost mezi očekáváním a reálnou připraveností studentů. Mladí lidé sice často vědí, co chtějí, ale chybí jim konkrétní plán, jak toho dosáhnout. Chybí jim praxe, reálný kontakt s pracovním prostředím a schopnost adaptace na reálné podmínky.

Z průzkumu také vyplývá, že studenti mají nedostatek informací o vysokých nárocích jednotlivých povolání. Některé jejich představy jsou idealizované – například představa svobody v kreativních oborech se často střetává s realitou, s náročnými klienty a velkému tlaku na výkon.

Jak mladé lépe připravit?

Výzkum Evy Hovořákové  nepřímo ukazuje na potřebu lepší spolupráce mezi školami a praxí. Mladí lidé by měli mít během studia možnost vyzkoušet si různé formy praxe, poznat skutečné prostředí firem, podniků a institucí. Pomohlo by také posílení kariérního poradenství, které by studentům realisticky pomáhalo s plánováním jejich budoucnosti.

školaZ pohledu trhu práce je důležité nechat prostor i alternativním cestám kariérního rozvoje, jako je podnikání, práce na volné noze (freelancing) nebo kombinace více činností. Generace Z je v tomto směru otevřenější než předchozí generace a vnímá kariéru jako flexibilní cestu, nikoli jako jedno jediné celoživotní zaměstnání.

Průzkum Evy Hovořákové

Přináší cenný vhled do myšlení mladé generace. Ukazuje, že mladí lidé mají vysoká očekávání – touží po naplňující, dobře placené, prestižní a flexibilní práci. Realita je však často komplikovanější a dosažení těchto snů není samozřejmostí.

Je důležité vytvářet prostředí, které bude mladé motivovat a učit i realistickému pohledu na svět práce. Jen tak mohou své sny i uskutečnit.