3. 3. 2026|Aktualizováno: 13. 7. 2026|Společnost

Konflikt v Gaze

Izrael a Palestina se nedokážou dohodnout už několik desetiletí a jejich konflikt patří k nejvýbušnějším na světě. Současné boje v Pásmu Gazy jsou jen částí mnohem širšího izraelsko-palestinského sporu, jehož kořeny sahají do první poloviny 20. století.

V roce 1947 přijala Organizace spojených národů plán na rozdělení Palestiny na dva státy – židovský a arabský. Židovské vedení návrh přijalo, palestinští Arabové a většina okolních arabských států jej odmítli.

Dne 14. května 1948 vznikl stát Izrael. Krátce poté vypukla první arabsko-izraelská válka. Izrael své území rozšířil a statisíce Palestinců uprchly nebo byly vysídleny. Právě otázka palestinských uprchlíků patří dodnes k nejspornějším bodům celého konfliktu.

Proč je důležité právě Pásmo Gazy

Pásmo Gazy je úzké pobřežní území u Středozemního moře, kde žijí přibližně dva miliony Palestinců. Patří k nejhustěji osídleným oblastem světa a většinu obyvatel tvoří uprchlíci nebo jejich potomci.

Po válce v roce 1948 spravoval Gazu Egypt. Po šestidenní válce v roce 1967 ji obsadil Izrael. V roce 2005 Izrael stáhl z Gazy své vojáky i osadníky, území však nezískalo plnou samostatnost.

Po palestinských volbách v roce 2006 převzalo v Gaze moc islamistické hnutí Hamás, které Evropská unie, Česká republika, Spojené státy i řada dalších zemí považují za teroristickou organizaci. Od roku 2007 Izrael společně s Egyptem výrazně omezují pohyb osob i zboží do Gazy. Izrael toto opatření zdůvodňuje bezpečnostními důvody a snahou zabránit vyzbrojování Hamásu. Kritici naopak upozorňují, že blokáda výrazně zhoršila životní podmínky civilních obyvatel.

Izrael a PalestínaCo chce Izrael

Izrael dlouhodobě zdůrazňuje především právo svých občanů na bezpečnost. Tvrdí, že bez odzbrojení Hamásu a zastavení raketových útoků nelze zajistit trvalý mír. Za nepřijatelné považuje také útoky na civilní obyvatelstvo a zadržování izraelských rukojmích.

Co chtějí Palestinci

Mnoho Palestinců usiluje o vznik vlastního nezávislého státu na územích Gazy a Západního břehu Jordánu s hlavním městem ve východním Jeruzalémě. Součástí jejich požadavků bývá také ukončení izraelské okupace některých území a řešení otázky palestinských uprchlíků.

Proč se Izrael a Palestina nedokážou dohodnout

Důvodů je několik a navzájem se prolínají. Izrael požaduje především bezpečnost a záruky, že se útoky na jeho území nebudou opakovat. Palestinci naopak požadují vlastní stát, ukončení izraelské okupace některých území a spravedlivé řešení osudu milionů palestinských uprchlíků.

Velkým sporným bodem zůstává také Jeruzalém. Obě strany jej považují za své hlavní město a město má mimořádný význam pro judaismus, islám i křesťanství. Shoda nepanuje ani na budoucích hranicích nebo na výstavbě izraelských osad na Západním břehu Jordánu, kterou velká část mezinárodního společenství považuje za porušení mezinárodního práva, zatímco Izrael ji odmítá takto vykládat.

Další překážkou je hluboká nedůvěra. Obě strany mají za sebou desetiletí válek, teroristických útoků, vojenských operací i neúspěšných mírových jednání. Každá nová vlna násilí snižuje ochotu ke kompromisu.

Může konflikt skončit?

Většina odborníků se shoduje, že dlouhodobý mír nebude možný bez politické dohody, která zajistí bezpečnost Izraele a současně nabídne Palestincům životaschopnou perspektivu vlastního státu nebo jiné trvale přijatelné uspořádání. Zatím se však nepodařilo najít řešení, se kterým by souhlasily obě strany.

Právě proto patří konflikt mezi Izraelem a Palestinou k nejdéle trvajícím sporům moderní historie. Přestože se opakovaně uzavírají příměří, skutečný mír zůstává i po více než sedmdesáti letech v nedohlednu.