† Libuše Šafránková: Úžasná žena se smyslem pro humor

17. 8. 2021|Aktualizováno: 29. 9. 2026|Známé osoby

Foto: J. Broukal, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

- Povolání: divadelní, filmová a televizní herečka
- Narozena: 7. června 1953, Brno
- Zemřela: 9. června 2021, Praha (rakovina plic)
- Vzdělání: dramatické oddělení Státní konzervatoře v Brně, absolvovala roku 1971
- Matka: Libuše Šafránková (učitelka na oděvní průmyslové škole, věnovala se baletu a ochotnickému divadlu)
- Otec: Miroslav Šafránek (učitel hudby, varhaník a kapelník místní dechovky)
- Sourozenci: Miroslava Šafránková (herečka)
- Manžel: Josef Abrhám, herec; manželství od roku 1976 do roku 2021
- Děti: Josef Abrhám ml. (1977; dokumentarista, režisér a scenárista), otec herec Josef Abrhám

Seznámení s osobou

Libuše Šafránková patřila mezi nejznámější a nejmilovanější osobnosti českého filmu, televize a divadla. Diváci si ji zamilovali především díky její bezprostřední přirozenosti, laskavému půvabu a osobitému charismatu.

Celosvětovou slávu jí přinesla ikonická role v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Její rozsáhlá hercká kariéra však nabídla také pestrou paletu hlubokých, dramatických i komediálních postav v mnoha dalších významných projektech.

Začátky a cesta

Už v dětství se Šafránková aktivně věnovala recitaci a ochotnickému divadlu. Talent i půvab ji přivedly na brněnskou konzervatoř, kde vystudovala dramatické oddělení. Ještě během studia ji režisér Zdeněk Kaloč pozval do Státního divadla v Brně a současně ztvárnila nezapomenutelnou Barunku v dvoudílném televizním filmu Babička z roku 1971.

Po absolvování konzervatoře přešla do pražského Divadla za branou. Po jeho nuceném zrušení v roce 1972 nastoupila do Činoherního klubu, kde s přestávkami působila až do roku 1995. V ročnících 1992 až 1994 byla také členkou Činohry Národního divadla.

Zásadní zlom v kariéře přišel v roce 1973, kdy ji Václav Vorlíček obsadil do hlavní role pohádky Tři oříšky pro Popelku. Režisér původně počítal s Janou Preissovou, která však byla těhotná, a tak si Šafránkovou vybavil právě díky jejímu přesvědčivému výkonu v Babičce. Šafránková vytvořila silnou, emancipovanou a sebevědomou dívku, která neztratila něhu ani humor. Její Popelka se stala trvalou vánoční klasikou nejen u nás, ale i v Německu či Norsku.

Přínos filmu, divadlu a ocenění

Libuše Šafránková se stala pro celé generace symbolem laskavosti, naděje a ženské elegance. Její hercký projev působil vždy přirozeně, lehce a hluboce lidsky, díky čemuž ji bez výhrady milovali diváci napříč generacemi. Libuše Šafránková byla podle vzpomínek kolegů i přátel známá především jako pokorná, skromná, duchovně založená a nesmírně laskavá žena, která však zároveň disponovala velkým smyslem pro humor, osobitým šarmem a jiskřivou energií.

Přestože ji milovaly miliony diváků, neměla ráda mediální pozornost ani bulvární ruch, vyznačovala se zdrženlivostí a vždy si pečlivě chránila své soukromí i rodinný život. Působila sice křehce a něžně, ale vnitřně to byla velmi pevná, odvážná a zásadová osobnost.

Vytvořila desítky rolí v pohádkách, dramatech i komediích. Mezi nezapomenutelné patří snímky Vrchní, prchni!, Kolja, Obecná škola, Jak utopit dr. Mráčka, Princ a Večernice, Třetí princ, Vesničko má středisková či televizní komedie Jak dostat tatínka do polepšovny a Svatební cesta do Jiljí.

Za roli Kláry ve světoznámém filmu Kolja získala Českého lva za nejlepší ženský hercký výkon v hlavní roli a za snímek Báječná léta pod psa si vysloužila další nominaci. V roce 2015 byla oceněna státním vyznamenáním Medaile Za zásluhy I. stupně.

Osobní překážky

Výraznou osobní odvahu prokázala již v roce 1972, kdy komunistický režim zrušil Divadlo za branou. Šafránková se tehdy vydala za vysokým funkcionářem Vasilem Biľakem, aby osobně proti zrušení scény protestovala.

S Josefem Abrhámem se poznala v Činoherním klubu při zkoušení inscenace Poprask na laguně roku 1973. Vzali se v roce 1976 a o rok později se jim narodil syn Josef. V roce 2002 úspěšně společně obhájili své soukromí u soudu kvůli nepravdivému bulvárnímu článku o jejím údajném alkoholismu.

V roce 2015 jí byla diagnostikována rakovina plic, což postupně vedlo k jejímu stažení z veřejného života. Podlomila se jí profesní aktivita a zbytek sil věnovala výhradně své milující rodině. Zemřela 9. června 2021, pouhé dva dny po svých 68. narozeninách. Manžel Josef Abrhám ji přežil o necelý rok a zemřel 16. května 2022.