Zelená obloha: Proč někdy obloha zezelená?

Nad krajinou se zatáhne, světlo zeslábne a všechno najednou dostane nepřirozený zelený odstín. Domy, stromy i lidská kůže mohou působit, jako by je někdo osvítil přes barevný filtr.

Taková obloha vypadá znepokojivě. Někdy skutečně doprovází velmi silnou bouřku, prudký vítr a velké kroupy. Právě proto kolem zelené oblohy vzniklo mnoho pověr a zjednodušených vysvětlení.

Nejznámější tvrdí, že zelená obloha znamená příchod tornáda. To není pravda. Zelená barva sama o sobě tornádo nepředpovídá.

Zajímavější je, že ani věda zatím nenabízí jedno jednoduché vysvětlení, které by platilo pro každý případ.

Zelená obloha skutečně existuje

Nejde jen o lidský dojem, přehnané vyprávění nebo efekt fotoaparátu. Meteorologové zelené zbarvení při některých silných bouřkách skutečně pozorují.
Americká Národní laboratoř pro silné bouře NSSL, která patří pod NOAA, uvádí zelenou oblohu ve svých informacích o krupobití. Zároveň otevřeně říká, že se vědci na přesném vysvětlení tohoto jevu neshodují.
Na internetu často narazíme na jednoduchou větu, která celý jev údajně vysvětlí.
Zelená obloha nejspíš vzniká kombinací slunečního světla, velkého množství vody a ledu v bouřkovém mraku, rozptylu světla a polohy pozorovatele.

Proč hraje důležitou roli světlo

Bílé sluneční světlo obsahuje různé barvy viditelného spektra. Atmosféra, vodní kapky a ledové částice s tímto světlem různě pracují.

Část světla se rozptyluje, část prochází mrakem a část se odráží. Proto může mít obloha před bouřkou velmi neobvyklou barvu.

Zvlášť zajímavé podmínky nastávají v pozdním odpoledni nebo večer. Slunce stojí nízko a jeho světlo prochází delší vrstvou atmosféry. Modré složky světla se cestou více rozptylují a k bouřce přichází světlo bohatší na teplejší odstíny.

Současně před pozorovatelem stojí mohutný bouřkový mrak plný vody a ledu. Výsledná barva pak může získat zelený nebo modrozelený nádech.

Různé bouře obsahují rozdílné množství vody, ledu a krup. Liší se také poloha Slunce, tloušťka mraku a úhel pohledu.

Proto zelený odstín nevznikne při každé silné bouřce.

Souvisí zelená obloha s kroupami?

Často ano, ale nejde o spolehlivé pravidlo.

NOAA uvádí, že existuje mnoho pozorování spojujících zelenou oblohu s výskytem krup. Jedna z teorií předpokládá, že velké množství vody a ledu ve vzestupných proudech silné bouře ovlivní procházející světlo.

Silné bouře mohou obsahovat obrovské množství kapalné vody, ledových částic a rostoucích krup. Mohutný vzestupný proud totiž vynáší vodní kapky vysoko do velmi chladných částí atmosféry.

Tam voda mrzne a mohou vznikat kroupy. Silnější vzestupný proud dokáže udržet ledové částice ve vzduchu déle. Kroupy tak mohou postupně růst.

Proto není překvapivé, že zelenou oblohu lidé často popisují právě u bouří s intenzivními srážkami a krupobitím.

Přesto nelze říct: zelená obloha rovná se kroupy. Bouře může zezelenat a kroupy konkrétní místo minou. Jindy mohou velké kroupy padat bez nápadně zelené oblohy.

Znamená zelená obloha tornádo?

Ne. Toto tvrzení patří mezi nejrozšířenější meteorologické mýty. Zelená obloha může doprovázet silnou bouři. Některé silné bouře mohou zároveň vytvářet tornáda. Z toho ale neplyne, že zelená barva tornádo ohlašuje.

Tornáda často vznikají v takzvaných supercelách. Jde o zvláštní typ silné bouře s hlubokým a dlouhodobě rotujícím vzestupným proudem.

Supercely mohou přinášet ničivý vítr, velké kroupy a někdy tornáda. Zelený vzhled však není podmínkou jejich vzniku.

Stejně tak může zeleně působit bouře, která žádné tornádo nevytvoří.

Zelená obloha tedy není předpověď tornáda. Je však rozumné brát neobvyklou barvu pod mohutnou bouřkou jako důvod ke zvýšené pozornosti.

Proč někdy zezelená celá krajina

Člověk nemusí vidět jen zelený mrak. Někdy se změní vzhled celé krajiny.

Tráva působí nepřirozeně sytě, bílé stěny zezelenají a lidská tvář může získat zvláštní odstín. V takové chvíli se změnilo světlo, které scénu osvětluje.

Podobný princip známe z místnosti s barevnou žárovkou. Předměty samy barvu nezmění. Změní se světlo, které se od nich odráží do našich očí.

Mohutná bouřka může fungovat jako obrovský přírodní filtr. Když k tomu přidáme nízké Slunce, srážky a vhodný úhel pohledu, okolí získá nezvyklý nádech.

Právě proto bývá zážitek tak působivý. Člověk nemá pocit, že se změnila jen obloha. Zdá se mu, že zezelenal celý svět.

Co dělat, když obloha skutečně zezelená

Samotná barva není důvodem k panice. Zároveň ale není rozumné stát venku a čekat, co přijde.

Pokud se blíží mohutná bouřka, rozhodují oficiální výstrahy, radarová data a skutečný vývoj počasí. Zelená barva může doprovázet bouři s velkým množstvím vody a ledu.

Kroupy mohou během několika minut poškodit auta, střechy i okna. Prudké nárazy větru mohou lámat větve a shazovat předměty.

Jestli se obloha nápadně změní a zároveň slyšíme hřmění, není vhodná chvíle k pozorování z otevřeného prostoru.

Zelená obloha zůstává částečně záhadou

Na tomto jevu je možná nejzajímavější právě skutečnost, že věda nemá jednu definitivní odpověď pro každý případ.

Meteorologové vědí, že zelené zbarvení může doprovázet silné bouře a často se objevuje v souvislosti s krupobitím. Vědí také, že zelená obloha sama o sobě neznamená tornádo.

Přesný optický mechanismus však závisí na složité kombinaci světla, vody, ledu, struktury bouře a pozorovacího úhlu.

Příroda tak někdy vytvoří podívanou, která vypadá téměř nepřirozeně. Přitom za ní nestojí žádná mystická síla.

Stačí obrovský bouřkový mrak, správné světlo a člověk, který se právě dívá z vhodného místa.

Zdroje
NOAA National Severe Storms Laboratory – Severe Weather 101: Hail FAQ

NOAA National Severe Storms Laboratory – Severe Weather 101: Hail Basics

National Weather Service – What is a Su