Rozhodnutí pořídit si dítě patří údajně k nejzásadnějším životním krokům. My jsme to s manželem vzali opravdu zodpovědně: uvařili jsme si kávu a začali počítat, co všechno nám může zničit pes a co dítě.
Výchozí stav je nyní ideální. Máme klid, koberec bez skvrn a občas dokonce víme, kde máme vlastní věci. Bylo tedy zřejmé, že nastal čas do toho hodit vidle.
Pes: menší katastrofa s vodítkem
Pes má několik zjevných nevýhod. Musí se venčit, tahá domů bláto, chlupy se časem stanou součástí jejen vybavení bytu, ale i polévky a nový koberec pravděpodobně získá osobitý vzhled.
„Ale aspoň ho můžeme naučit povely a on pak bude poslušný,“ namítla jsem.
Manžel se na mě podíval pohledem člověka, který už deset let ví, jak to u nás s poslušností chodí.
„Sedni. Lehni. Zůstaň,“ vyjmenoval. „To bych měl nejdřív vyzkoušel na tobě.“
Tím jsme výhody poslušného psa prozatím odložili mezi čistě teoretické možnosti.
Dítě: dlouhodobý projekt bez možnosti reklamace
Pak přišlo na řadu dítě. Tady však byly vyhlídky ještě zajímavější. Nejdřív probdělé noci, potom hračky po celém bytě, kresby na místech, kde jsme je rozhodně neobjednali, a nakonec puberta.
„Takže podobné jako pes?“ zeptal se manžel.
„Pes se na tebe alespoň nebude ve třinácti dívat stalem, že jsi úplný debil.“
„To nevíš. Možná je je to proto, že neumí mluvit.“
Zapřemýšlela jsem. Další výhodou dítěte je, že roste a neustále se mění. Člověk si tedy nikdy nestačí zvyknout na jednu katastrofu, protože ji velmi rychle vystřídá další. U psa alespoň víte, že rozkousaná bačkora bude rozkousaná i příští rok.
Rodinné plánování podle škod
Začali jsme tedy sepisovat plusy a mínusy. Pes může zničit koberec. Dítě také. Pes může počůrat podlahu. Dítě také. Pes vyžaduje krmení. Dítě rovněž, jen později začne mít vlastní názor na jídelníček.
Pes stojí peníze. Dítě také, jen tuto disciplínu provozuje podstatně déle a s větší fantazií.
Po chvíli jsme zjistili, že naše tabulka nepřináší žádné rozumné řešení. Zato nám dokonale potvrdila, že klidného života jsme si dosud vůbec neuměli vážit.
Poradu jsme tím úspěšně ukončili. . Nakonec jsem naše rodinné plánování shrnuli do jediné otázky, kterou jsme položili přátelům:
„S manželem přemýšlíme, zda si koupit psa nebo si pořídit dítě. Nemůžeme se stále rozhodnout, jestli si máme nechat zničit koberec nebo život.“
Koberec zatím žije O našem životě se rozhodne později.
