7. 2. 2026|Aktualizováno: 12. 7. 2026|Tetování

piercing ušíPiercing uší není neškodný zákrok. Propíchnutí ucha vždy znamená poranění tkáně. Vznikne rána, do které se může dostat infekce. Tělo ji musí zahojit. U některých lidí se rána zahojí bez potíží. U jiných vzniknou komplikace, které mohou zanechat trvalé následky.

Zásadní rozdíl je mezi ušním lalůčkem a chrupavkou. Lalůček je měkký a dobře prokrvený. Chrupavka je tvrdší a krev do ní proudí mnohem hůř. Právě proto se u piercingu chrupavky objevují vážnější problémy.

Piercing ucha může znepříjemňovat každodenní věci. Vadí spaní na boku. Vadí sluchátka přes uši. U některých piercingů na uchu se při mluvení nebo jídle šperk nepatrně pohybuje a tím dráždí ránu. To může prodlužovat hojení a zvyšovat bolestivost.

Infekce ucha a chrupavky

Infekce patří mezi nejčastější komplikace piercingu uší. Zpočátku se může objevit zarudnutí, mírný otok a citlivost. To ještě může patřit k hojení. Problém nastává ve chvíli, kdy se bolest zhoršuje, ucho výrazně otéká, místo pálí nebo z něj vytéká hnis.

U piercingu chrupavky hrozí zánět chrupavky a jejího obalu. Tento stav se označuje jako perichondritida. Lékařské zdroje potvrzují, že bez včasné léčby může dojít k poškození nebo odumření chrupavky. Výsledkem pak bývá trvalá deformace ušního boltce, která už se sama nespraví.

Právě to je důvod, proč se mluví o „zmrzačených uších“. Nejde o přehánění, ale o známou a popsanou komplikaci.

Každý piercing zanechá jizvu. Někdy drobnou, jindy viditelnou. U některých lidí tělo reaguje přehnaným hojením a vytvoří se vystouplá jizva, tzv. keloid. Ta může růst i po vyndání šperku, svědit nebo bolet a bývá obtížně léčitelná.

U chrupavčitých piercingů se mohou tvořit i bolestivé bulky nebo ztluštělá místa. Ty mohou zůstat patrné dlouhodobě, i když piercing už v uchu není.

Trvale roztažené nebo poškozené lalůčky

piercing ušíU běžné dírky v lalůčku se otvor někdy zatáhne. Neplatí to ale vždy. Často zůstane viditelná dírka natrvalo. U větších náušnic nebo postupného roztahování se lalůček sám většinou neuzavře.

Dalším rizikem je mechanické poškození. Stačí zachytit náušnici o oblečení nebo za ni prudce zatáhnout. Lalůček se může natrhnout nebo roztrhnout. Takové poranění už často musí řešit chirurg a zůstává po něm jizva.

Do kterých míst na uchu se rozhodně nepíchat

Ne všechna místa na uchu jsou pro piercing vhodná. Některá nesou výrazně vyšší riziko komplikací.

Horní chrupavka ušního boltce patří mezi nejrizikovější oblasti. Má velmi špatné prokrvení. Infekce se zde hůře léčí a častěji vede k trvalé deformaci.

Vnitřní chrupavčité záhyby ucha jsou citlivé, špatně se čistí a snadno se zanítí. Hojení zde bývá dlouhé a bolestivé.

Místa blízko vstupu do zvukovodu zvyšují riziko zanesení infekce do ucha. Mohou zhoršovat záněty zevního zvukovodu a způsobovat dlouhodobé potíže.

Jakékoli místo na uchu, které je trvale vystavené tlaku, například pod brýlemi nebo sluchátky, se hojí hůře a častěji se zanítí.

Piercing uší není jen estetická záležitost. Jde o zásah do tkáně, který může mít následky. Největší rizika se pojí s chrupavkou. Infekce, jizvy a deformace ucha nejsou výjimkou, ale známou komplikací.

Kdo se pro piercing ucha rozhoduje, měl by vědět, že některá místa na uchu zůstávají problematická i dlouho poté, co šperk zmizí. A některé změny už zpátky vzít nejdou.