V obchodě s nábytkem existují dva druhy lidí. Ti první přijdou s metrem, přesnými rozměry kufru a sklopenými sedačkami. Ti druzí přijdou s optimismem.
A optimismus je krásná věc. Zvlášť když stojíte před skříňkou širokou metr dvacet a venku na vás čeká auto velikosti kabelky.
Prodavač se zeptá: „Máte změřený kufr?“
Vy se na něj podíváte pohledem člověka, kterému právě pokazil celý nákup technickým detailem.
„Ne.“
„A víte aspoň, jak velké máte auto?“
Samozřejmě že víte. Je vaše. Jezdíte s ním každý den. Dokonce víte i velmi důležitý údaj, který výrobci z nějakého důvodu stále odmítají uvádět v technickém průkazu.
Barva. Nejdůležitější parametr auta
Muži mají zvláštní potřebu znát u auta litry, centimetry, výkon, rozvor a objem kufru. Žena potřebuje vědět, kde zaparkovala. To je v běžném životě výrazně praktičtější.
A když kupujete skříňku, samozřejmě doufáte, že fyzikální zákony budou mít zrovna volno. V obchodě se zdála být skříňka taková drobná. Milá. Téměř kapesní. Teprve u auta většinou zjistíte, že nábytek má schopnost během cesty od pokladny nabýt trojnásobného objemu.
Takže taková blondýnka přijde do prodejny nábytku a zeptá se:
„Nevíte prosím, jestli se mi tahle skříňka vejde do auta?“
„Jaké máte auto?“
„Zelené.“
„Nevejde.“
