Domácí péče o dlouhodobě nemocné

Domácí péče vypadá na první pohled jednoduše. Nemocný člověk chce zůstat doma, rodina mu chce pomoci a nemocnice jej propustí.

Doma však je potřeba složit dohromady zdravotní péči, sociální pomoc, finance, pomůcky a často jde i pomoc o pečujícího.

Nestačí zavolat jedné agentuře a čekat, že zařídí všechno. V Česku se domácí péče skládá z více systémů, které spolu ne vždy komunikují tak, jak by měly.

Co znamená domácí péčí

Domácí zdravotní péče je zdravotní služba hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Poskytují ji agentury domácí péče na základě indikace lékaře a zahrnuje zdravotní úkony, například podávání léků, převazy, ošetření, domácí rehabilitaci nebo paliativní péči.

Vedle toho existují sociální služby, které pomáhají s hygienou, oblékáním, jídlem, nákupem, úklidem, doprovodem nebo dohledem. Ty už nejdou přes zdravotní pojišťovnu, ale přes systém sociálních služeb a často se hradí z příspěvku na péči.

Jak se dá domácí péče vládnout?

Nejdřív je potřeba vědět, co nemocný potřebuje. Někdo potřebuje jen převazy a kontrolu léků. Jiný nezvládne sám vstát z postele, dojít na toaletu ani se najíst. Domácí péči může rodina zvládnout, když může zajistit to, co neudělá zdravotní sestra.

Domácí zdravotní péče totiž není nepřetržitá služba. Sestra přijde na potřebné úkony, ale nezůstává v domácnosti celý den. Pokud nemocný potřebuje průběžnou pomoc nebo trvalou přítomnost, musí se k ní přidat pečovatelská služba, osobní asistence, rodina nebo jiná pečující osoba.

Co je potřeba zařídit

1. Od lékaře si nechejte vystavit domácí zdravotní péči

Bez lékaře se zdravotní domácí péče nespustí. Domácí péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pokud ji pacientovi předepíše ošetřující lékař. V praxi to bývá praktický lékař nebo lékař, který nemocného propouští z nemocnice. Ten musí rozhodnout, zda je domácí zdravotní péče zdravotně odůvodněná. Pokud nemocný odchází z hospitalizace a je jasné, že doma nebude soběstačný, je rozumné řešit to ještě před propuštěním, ne až doma.

2. Zdravotní péče a sociální pomoc

Agentura domácí péče řeší zdravotní úkony. Nechodí pacientovi vařit, uklízet, nakupovat ani být několik hodin denně u klienta. K tomu slouží sociální služby. Terénní pečovatelská služba pomáhá doma se sebeobsluhou, hygienou, stravováním, nákupem nebo doprovodem k lékaři. Pokud to nestačí a člověk potřebuje péči ve větším rozsahu nebo bez časového omezení, přichází v úvahu osobní asistence, která se poskytuje v domácím prostředí bez časového omezení.

3. Konkrétní službu hledejte v registru

Sociální služby se mají hledat v Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV, kde jsou registrovaní poskytovatelé podle kraje, okresu i druhu služby.  U dlouhodobě nemocného člověka bývá nejčastější kombinací pečovatelská služba, osobní asistence, případně tísňová péče s SOS tlačítkem, pokud hrozí pád nebo náhlé zhoršení zdravotního stavu. Zákon o sociálních službách vymezuje tísňovou péči jako nepřetržitou distanční hlasovou nebo elektronickou komunikaci pro osoby s vysokým rizikem ohrožení zdraví nebo života při náhlém zhoršení stavu.

4. Příspěvek na péči

Jestli člověk kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu potřebuje pomoc jiné osoby, má smysl požádat o příspěvek na péči. Ten je určen lidem od jednoho roku věku, kteří potřebují pomoc při zvládání základních životních potřeb. MPSV uvádí deset oblastí, podle nichž se závislost posuzuje: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce podle trvalého pobytu, případně přes formuláře na portálu MPSV.

Příspěvek na péči je klíčový proto, že z něj lze hradit právě sociální služby nebo péči jiné osoby. Bez něj rodina často rychle zjistí, že si rozsáhlejší pomoc doma finančně dlouho neudrží.

5. Kdo bude péči skutečně poskytovat

Péči může zajišťovat osoba blízká, registrovaná sociální služba nebo takzvaný asistent sociální péče. To je jiná fyzická osoba než osoba blízká, která může pomáhat člověku závislému na péči jiné osoby. MPSV uvádí, že musí být starší 18 let, zdravotně způsobilá a nesmí tuto péči poskytovat jako podnikatel. Musí být uvedena jako poskytovatel pomoci v žádosti o příspěvek na péči a s příjemcem příspěvku musí mít písemnou smlouvu. Tahle možnost se hodí tam, kde rodina nestačí, ale nechce nebo nemůže využít jen klasické agentury.

6. Dlouhodobé ošetřovné

Jestli má péči převzít rodinný příslušník a kvůli tomu dočasně omezí práci, je potřeba hned prověřit dlouhodobé ošetřovné. Dávku lze čerpat maximálně 90 dnů. Základní podmínkou je účast pečujícího na nemocenském pojištění. U zaměstnance musí trvat účast alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících před začátkem péče. U OSVČ je potřeba dobrovolná účast na nemocenském pojištění alespoň 3 měsíce před nástupem na dávku. U ošetřovaného se obvykle vyžaduje hospitalizace nejméně 4 po sobě jdoucí dny, s výjimkami, které ČSSZ uvádí ve svých pravidlech.

7. Pomůcky a úpravy domácnosti

Bez vhodných pomůcek domácí péče často selže, i když je rodina ochotná. Typické je to u polohovacího lůžka, antidekubitní matrace, toaletní židle, chodítka nebo dalších kompenzačních pomůcek. U některých pomůcek je potřeba poukaz od lékaře a také souhlas zdravotní pojišťovny. VZP konkrétně uvádí, že polohovací lůžko pro domácí ošetřování předepisuje například geriatr, ortoped, neurolog, internista, praktický nebo rehabilitační lékař a že bez souhlasu revizního lékaře nemůže být hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Schválení se váže na předpoklad dlouhodobého ošetřování doma.

Jaké služby se doma nejčastěji kombinují

V praxi nejčastěji funguje kombinace několika vrstev. Praktický lékař nebo specialista nastaví léčbu a případně vystaví domácí zdravotní péči. Agentura domácí péče zajišťuje zdravotní úkony. Pečovatelská služba pomůže s hygienou, jídlem, nákupem a chodem domácnosti. Osobní asistence doplní péči tam, kde nemocný potřebuje větší rozsah podpory. Tísňová péče řeší bezpečnost, pokud je člověk doma část dne sám. A příspěvek na péči nebo dlouhodobé ošetřovné pomáhají, aby se to celé finančně nerozsypalo.

Když je nemoc pokročilá nebo nevyléčitelná

Jestli je člověk v pokročilé fázi nevyléčitelného onemocnění, má smysl nečekat a otevřeně řešit domácí paliativní péči nebo domácí hospic. V domácím prostředí může být na základě lékařské indikace hrazena i paliativní péče. To je důležité hlavně tehdy, když už nejde o návrat k soběstačnosti, ale o úlevu od bolesti, dušnosti, neklidu a důstojné zvládnutí poslední fáze života doma.

Kdy domácí péče přestává stačit

Domácí péče není povinnost. Když nemocný potřebuje téměř nepřetržitý dohled, rodina fyzicky nebo psychicky přestává zvládat péči, byt je nevhodný nebo se opakují krizové situace, je fér začít řešit i jiné varianty. MPSV popisuje vedle terénních služeb také denní stacionáře, týdenní stacionáře, odlehčovací služby, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem nebo domovy pro osoby se zdravotním postižením. Odlehčovací služby mají přímo pomoci pečující osobě, aby si odpočinula a péče ji úplně nezničila.

Co si připravit

Prakticky jsou potřeba čtyři věci. První je lékařské rozhodnutí, co nemocný skutečně potřebuje zdravotně. Druhá je reálný plán péče, kdo bude dělat hygienu, jídlo, přesuny, léky a dohled mezi návštěvami zdravotníků. Třetí jsou peníze a dávky, hlavně příspěvek na péči a podle situace dlouhodobé ošetřovné. Čtvrtá jsou pomůcky a bezpečnost domácnosti, jinak bude rodina improvizovat tam, kde improvizace nefunguje.

Praktický postup v jedné krátké řadě

Po propuštění z nemocnice nebo při zhoršení stavu nejdřív mluvte s praktickým lékařem nebo ošetřujícím specialistou o domácí zdravotní péči. Současně vyhledejte v registru MPSV pečovatelskou službu nebo osobní asistenci. Co nejdřív podejte žádost o příspěvek na péči. Pokud bude pečovat rodina, prověřte dlouhodobé ošetřovné. A hned řešte také pomůcky, hlavně lůžko, hygienické vybavení a bezpečnost přesunů. Tohle je minimum, bez kterého domácí péče dlouhodobě většinou nefunguje.

Zdroje:
Domácí zdravotní péče a péče doma – VZP
Péče a služby, příspěvek na péči, registr služeb – MPSV
Dlouhodobé ošetřovné – ČSSZ