Tkaní na rámečku a na stavu

Tkaní na rámečku patří mezi nejjednodušší způsoby výroby textilu. Základem je dřevěný rám, na který tkadlec napne osnovu. Osnova představuje pevné podélné nitě, které tvoří kostru budoucí tkaniny.

Mezi jednotlivé osnovní nitě se následně provléká příze. Ta vytváří vlastní strukturu látky. Tkadlec ji vede střídavě nad a pod jednotlivými nitěmi.

Historie tkalcovství ve střední Evropě

Tkalcovství patří mezi velmi stará evropská řemesla. Ve střední Evropě se začalo výrazně rozvíjet už ve středověku. Na venkově lidé vyráběli textil především pro vlastní potřebu. Zpracovávali len, konopí a ovčí vlnu. Od 16. století se ruční tkalcovství stalo důležitým zdrojem obživy mnoha regionů. Severní Čechy, Slezsko i část Moravy patřily mezi významná textilní centra.

S nástupem průmyslové výroby v 19. století domácí tkaní postupně ustoupilo tovární výrobě. Ruční tkaní však nikdy úplně nezmizelo.

Jak připravit osnovu krok za krokem

Příprava osnovy rozhoduje o tom, zda bude výsledná tkanina rovná a pevná. Osnova musí být napnutá rovnoměrně a všechny nitě musí mít stejnou délku.

Nejprve přivažte první nit k hornímu hřebíčku nebo zářezu rámu. Poté ji veďte svisle dolů ke spodní části rámu. Nit omotejte kolem spodního hřebíčku a vraťte ji zpět nahoru. Tím vznikne první dvojice osnovních vláken. Stejným způsobem pokračujte po celé šířce rámu. Jednotlivé nitě musí zůstat rovnoběžné a stejně napnuté.

Na konci osnovu pevně zavažte. Někteří tkalci doporučují lehce zatlačit nitě k sobě, aby se vytvořily pravidelné rozestupy. Některé zdroje doporučují používat silnější bavlněnou nit. Jiné zdroje uvádějí, že vhodná je i lněná příze, která lépe drží napětí.

Jakmile připravíte osnovu, začíná vlastní tkaní. Příčné nitě se nazývají útek. Právě ony pomáhají vytvořit tkaninu.

Jak začít tkát na rámečku

Nejprve si připravte přízi, kterou budete provlékat mezi osnovními nitěmi. Tu můžete navinout na malou dřevěnou jehlu nebo člunek (plochý nástroj používaný při tkaní).

Začněte na jednom okraji rámu. Jehlu s přízí provlékněte střídavě nad jednou osnovní nití a pod další. Takto pokračujte až na druhou stranu rámu.

Na konci řady přízi lehce utáhněte, ale ne příliš. Pokud ji utáhnete silně, tkanina se začne zužovat a pak zase rozšiřovat. Napětí příze musí být stále stejné.

Poté přízi přitlačte k předchozí řadě. K tomu slouží tkalcovský hřebínek nebo plochá destička.

Další řada probíhá opačně. Tam, kde první řada vedla nit nad osnovou, vede druhá řada pod ní. Tím vzniká plátnová vazba, nejjednodušší způsob tkaní.

Stejným způsobem pokračujte řadu po řadě. Tkanina postupně roste směrem nahoru. Barvy můžete střídat, ale pozor aby vám nevznikla díra nebo naopak dlouhá nezatkaná nit na okrajích.

Jakmile dosáhnete požadované délky, odstřihněte osnovní nitě z rámu a jejich konce svažte nebo zapleťte. Tím se tkanina zafixuje a nerozplete.

Rozdíl mezi tkaním na rámečku a na tkalcovském stavu

Tkaní na jednoduchém rámečku a na plnohodnotném tkalcovském stavu vychází ze stejného principu, ale práce probíhá jiným způsobem.

Rámeček je nejjednodušší forma tkalcovského zařízení, takže práce postupuje pomalu.

Skutečný tkalcovský stav pracuje s mechanismem, který osnovní nitě automaticky rozděluje do dvou vrstev. Tomuto otevření prostoru mezi nitěmi se říká prošlup (mezera mezi dvěma skupinami osnovy). Díky tomu může tkadlec rychle prohodit člunek s přízí a jedním pohybem vytvořit celou řadu.

Na jednoduchém rámečku se tento prostor vytváří ručně pomocí tyčky nebo hřebínku. Proto je tkaní pomalejší, ale pro malé výrobky, výuku nebo domácí tvoření zcela postačuje. Vyrábějí se ale i malé domácí stavy)

Tkalcovský stav se naopak používá při výrobě větších látek, kde je potřeba pracovat rychleji a vytvářet složitější vzory.

Nejčastější chyby při tkaní

• Začátečníci často napnou osnovu příliš volně. Volná osnova způsobuje, že se tkanina vlní a ztrácí pevnost.
• Další častou chybou bývá nerovnoměrné utahování příze. Pokud tkalec některé řady utáhne více než jiné, vzniká zkosený okraj tkaniny.
• Někteří začátečníci také přízi příliš stahují směrem k okrajům. Tím se tkanina postupně zužuje.
• Problémy může způsobit také nevhodná příze. Příliš kluzká vlákna někdy špatně drží strukturu tkaniny.
• Je vhodné šířku tkaniny stále kontrolovat.

Zdroje

Encyclopaedia Britannica – Textile –

The Textile Society – History of weaving –