Téma: chirurg

Zásadní rozdíl je mezi ušním lalůčkem a chrupavkou. Lalůček je měkký a dobře prokrvený. Chrupavka je tvrdší a krev do ní proudí mnohem hůř. Právě proto se u piercingu chrupavky objevují vážnější problémy.

Piercing ucha může znepříjemňovat každodenní věci. Vadí spaní na boku. Vadí sluchátka přes uši. U některých piercingů na uchu se při mluvení nebo jídle šperk nepatrně pohybuje a tím dráždí ránu. To může prodlužovat hojení a zvyšovat bolestivost.

Infekce ucha a chrupavky

Infekce patří mezi nejčastější komplikace piercingu uší. Zpočátku se může objevit zarudnutí, mírný otok a citlivost. To ještě může patřit k hojení. Problém nastává ve chvíli, kdy se bolest zhoršuje, ucho výrazně otéká, místo pálí nebo z něj vytéká hnis.

U piercingu chrupavky hrozí zánět chrupavky a jejího obalu. Tento stav se označuje jako perichondritida. Lékařské zdroje potvrzují, že bez včasné léčby může dojít k poškození nebo odumření chrupavky. Výsledkem pak bývá trvalá deformace ušního boltce, která už se sama nespraví.

Právě to je důvod, proč se mluví o „zmrzačených uších“. Nejde o přehánění, ale o známou a popsanou komplikaci.

Každý piercing zanechá jizvu. Někdy drobnou, jindy viditelnou. U některých lidí tělo reaguje přehnaným hojením a vytvoří se vystouplá jizva, tzv. keloid. Ta může růst i po vyndání šperku, svědit nebo bolet a bývá obtížně léčitelná.

U chrupavčitých piercingů se mohou tvořit i bolestivé bulky nebo ztluštělá místa. Ty mohou zůstat patrné dlouhodobě, i když piercing už v uchu není.

Trvale roztažené nebo poškozené lalůčky

U běžné dírky v lalůčku se otvor někdy zatáhne. Neplatí to ale vždy. Často zůstane viditelná dírka natrvalo. U větších náušnic nebo postupného roztahování se lalůček sám většinou neuzavře.

Dalším rizikem je mechanické poškození. Stačí zachytit náušnici o oblečení nebo za ni prudce zatáhnout. Lalůček se může natrhnout nebo roztrhnout. Takové poranění už často musí řešit chirurg a zůstává po něm jizva.

Do kterých míst na uchu se rozhodně nepíchat

Ne všechna místa na uchu jsou pro piercing vhodná. Některá nesou výrazně vyšší riziko komplikací.

Horní chrupavka ušního boltce patří mezi nejrizikovější oblasti. Má velmi špatné prokrvení. Infekce se zde hůře léčí a častěji vede k trvalé deformaci.

Vnitřní chrupavčité záhyby ucha jsou citlivé, špatně se čistí a snadno se zanítí. Hojení zde bývá dlouhé a bolestivé.

Místa blízko vstupu do zvukovodu zvyšují riziko zanesení infekce do ucha. Mohou zhoršovat záněty zevního zvukovodu a způsobovat dlouhodobé potíže.

Jakékoli místo na uchu, které je trvale vystavené tlaku, například pod brýlemi nebo sluchátky, se hojí hůře a častěji se zanítí.

Piercing uší není jen estetická záležitost. Jde o zásah do tkáně, který může mít následky. Největší rizika se pojí s chrupavkou. Infekce, jizvy a deformace ucha nejsou výjimkou, ale známou komplikací.

Kdo se pro piercing ucha rozhoduje, měl by vědět, že některá místa na uchu zůstávají problematická i dlouho poté, co šperk zmizí. A některé změny už zpátky vzít nejdou.

The post Nevýhody piercingu ucha – co se může pokazit appeared first on Damy.cz.

Estetická chirurgie, často označovaná také jako plastická chirurgie, patří mezi lékařské obory, které se soustředí na zlepšení vzhledu člověka. Lidé podstupují tyto zákroky z různých důvodů – touží vylepšit své tělesné rysy, omladit tvář, nebo odstranit vrozené či získané nedostatky.

Tento obor zahrnuje širokou škálu zákroků, které rozdělujeme do několika hlavních oblastí:

Chirurgie obličeje

Obličej hraje klíčovou roli v tom, jak nás ostatní vnímají. Proto se mnoho lidí rozhoduje pro úpravy právě v této oblasti. Mezi nejčastější zákroky patří:

• Rhinoplastika (operace nosu): Chirurg upravuje tvar nosu – buď z estetických důvodů, nebo kvůli funkčním potížím, například při dýchání.
• Facelift (operace obličeje): Lékař napíná pokožku a podkožní svaly, aby vyhladil vrásky a odstranil povadlou kůži. Výsledkem je mladistvější vzhled.
• Blefaroplastika (operace očních víček): Specialista odstraňuje přebytečnou kůži, tuk nebo svaly v oblasti víček, čímž oči působí svěžeji a odpočatěji.
• Mentoplastika (operace brady): Chirurg modeluje bradu tak, aby lépe ladila s ostatními rysy obličeje.

Tělesná chirurgie

Estetická chirurgie těla pomáhá upravit tvar a proporce postavy. Mezi běžné zákroky patří:

• Liposukce: Lékař odsává přebytečný tuk z oblastí, jako je břicho, boky, stehna, paže nebo záda. Tělo pak působí štíhleji a pevněji.
• Abdominoplastika (operace břicha): Při tomto zákroku chirurg odstraní nadbytečnou kůži a tuk z břicha a zpevní břišní svaly. Výsledkem je ploché, napnuté břicho.
• Zvětšení hýždí (gluteoplastika): Lékař tvaruje hýždě pomocí implantátů nebo vlastního tuku pacienta, odebraného z jiných částí těla.
• Brachioplastika (operace paží): Chirurg odstraní přebytečnou kůži a tuk z horní části paží. Paže pak vypadají pevněji a hladčeji.

The post Plastická chirurgie – estetická a rekonstrukční chirurgie appeared first on Damy.cz.

Druhy jizev

Než přistoupíme k popisu metody odstranění jizev, je důležité porozumět různým typům jizev:

• Atrofické jizvy – Vznikají po ztrátě tkáně, často po akné nebo neštovicích. Jsou zapadlé do kůže a mají nepravidelný tvar.
• Hypertrofické jizvy – Vznikají při nadměrném hojení, zvedají se nad úroveň okolní kůže, ale nepřesahují hranice původního zranění.
• Keloidní jizvy – Jsou také výsledkem nadměrného hojení, ale na rozdíl od hypertrofických jizev přesahují oblast původního zranění a mohou dále růst.
• Strie – Jsou typem jizev, které vznikají při rychlém napnutí kůže, často během těhotenství nebo rychlého přibírání na váze.

Metody odstraňování jizev

Estetická chirurgie nabízí několik metod, které lze použít buď samostatně, nebo v kombinaci, aby se dosáhlo co nejlepších výsledků. Výběr metody vhodné na velikost, tvar a typ jizvy.

Laserová terapie

Laserová terapie patří mezi nejmodernější a nejefektivnější metody odstraňování jizev. Existují různé typy laserů, jako jsou frakční lasery nebo CO2 lasery, které působí na hlubší vrstvy kůže. Laser stimuluje regeneraci pokožky a tvorbu kolagenu , což napomáhá zlepšení textury a barvy jizvy. Tato metoda je vhodná pro ošetření atrofických a hypertrofických jizev, stejně jako jizev po akné.

Chemický peeling

Chemický peeling používá různé kyseliny, které exfoliují povrchové vrstvy pokožky a pomáhají regeneraci kožních buněk. Kyseliny, jako je kyselina glykolová nebo salicylová, mohou významně zjemnit povrch jizvy a zlepšit její vzhled . Tato metoda je častěji využívána pro jemné jizvy nebo jizvy po akné.

Mikrodermabraze a dermabraze

Mikrodermabraze a dermabraze jsou techniky, které mechaniky odstraňují vrchní vrstvy kůže. Zatímco mikrodermabraze je méně invazivní a používá jemné krystaly, dermabraze zasahuje hlubší vrstvy kůže a je účinnější u výraznějších jizev. Tyto metody jsou ideální pro vyhlazení povrchu kůže a snížení hloubky jizev.

Chirurgické odstranění jizev

V případech, kdy jsou velmi rozsáhlé nebo hluboké, je možný chirurgický zákrok, který jizvu změní nebo změní její tvar. Chirurgové mohou ztenčit, zkrátit nebo odstranit jizvu a následně provést kosmetické šití, aby byl výsledek co nejméně nápadný. Tento zákrok je nejčastěji používaný u keloidních a hypertrofických jizev.

Injekce kortikosteroidů

Tato metoda se používá především u keloidních jizev a hypertrofických jizev. Kortikosteroidy pomáhají snižovat zánět a nadměrné hojení, čímž dochází ke zmenšení jizvy . Často je kombinována s laserovou terapií nebo chirurgickým odstraněním.

Silikonové náplasti a gely

Silikonové náplasti a gely jsou neinvazivní možnosti, jak ošetřit jizvy. Tyto produkty hydratují kůži a zajišťují ochrannou bariéru, která zabrání vzniku hypertrofických a keloidních jizev. Jsou vhodné pro čerstvé aplikace a jejich použití je oblíbené díky snadné aplikaci a dostupnosti.

Co očekávat po zákroku

Po zákroku je důležité dodržovat pokyny lékaře pro hojení a péči o pokožku. Proces hojení se liší v závislosti na typu zákroku a velikosti jizvy. U laserových a chemických zákroků může dojít k dočasnému zarudnutí nebo otoku, ale výsledky se obvykle dostaví během několika týdnů až měsíců.

Péče o kůži po zákroku je klíčová, a to zejména použití opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem, protože kůže bude citlivější na sluneční záření.

Odstraňování jizev pomocí moderních metod estetické chirurgie nabízí širokou škálu možností pro lidi, kteří chtějí zlepšit svůj vzhled a sebevědomí. Laserová terapie, chemický peeling, chirurgické zákroky a další metody mohou výrazně zjemnit nebo zcela odstranit. Výsledky se však mohou lišit v závislosti na individuálních faktorech a typu jizvy.

Před možným zákrokem je důležité konzultovat s odborníkem, aby byl vybrán přístup.

The post Odstraňování jizev appeared first on Damy.cz.

Výběr vhodných šperků však může být někdy výzvou. Jaké šperky tedy zvolit, abyste vypadali stylově a cítili se skvěle?

Šperky jsou investicí. Pokud si to můžete dovolit, vybírejte kousky z kvalitních materiálů, jako je zlato, stříbro nebo chirurgická ocel. Kvalitní šperky nejen déle vydrží, ale jsou také šetrnější k pokožce.

Šperky podle příležitosti

Každá příležitost si žádá jiný druh šperků:

• Formální události – Na plesy, svatby nebo pracovní jednání se hodí decentní a elegantní šperky, například perlové náušnice, jemný náhrdelník nebo minimalistický náramek.
• Neformální setkání – K přátelskému posezení nebo na výlet si můžete dovolit hravější a výraznější kousky, například boho náušnice, vrstvené náhrdelníky nebo náramky s přírodními kameny.
• Každodenní nošení – Do práce nebo na běžné pochůzky volte praktické a pohodlné šperky. Jemné zlaté nebo stříbrné náušnice a jednoduchý prsten jsou ideální volbou.

Jak sladit šperky s outfitem?

Harmonie mezi šperky a oblečením je klíčová. Řiďte se těmito pravidly:

• Výrazné šperky – Pokud zvolíte nápadný šperk, například velký náhrdelník nebo masivní náramek, zbytek doplňků by měl být jemný a oblečení spíše jednoduché.
• Decentní šperky – Jemné kousky naopak skvěle doplní složitější vzory, barevné outfity nebo extravagantní střihy.
• Kovy a barvy – Kombinace zlatých a stříbrných šperků je dnes povolena, ale zachovejte střídmost. Sladění barvy šperků s odstínem vašeho outfitu může celý vzhled pozvednout.

Šperky podle typu postavy a rysů

Vaše postava a rysy obličeje hrají roli při výběru šperků:

• Obličej – Kulatým obličejům sluší dlouhé visací náušnice, zatímco hranatému obličeji lichotí oblé tvary.
• Postava – Menším postavám sluší jemné a minimalistické šperky. Vyšší osoby si mohou dovolit větší a robustnější kousky.
• Ruce – Máte-li delší prsty, zkuste výrazné prsteny. Pokud máte kratší prsty, vsaďte na jemné prsteny s drobnými kamínky.

Současné trendy

Módní trendy šperků se mění každou sezónu. Pro rok 2024 jsou aktuální:

• Perly – Klasické i nepravidelné tvary, ideálně v moderním pojetí.
• Barevné kameny – Smaragdy, rubíny, ale i méně tradiční kameny, jako je turmalín nebo morganit.
• Vrstvení šperků – Náhrdelníky, náramky a prsteny nošené v několika vrstvách.
• Minimalismus – Jemné šperky s geometrickými prvky.

Zavěrem

Šperky by měly odrážet vaši osobnost. Pokud máte rádi jednoduchost, zvolte minimalistické kousky. Milovníci extravagance mohou sáhnout po výrazných a unikátních designech.

Šperky jsou nejen ozdobou, ale i způsobem, jak vyjádřit svůj styl a náladu. Vybírejte je s citem a nezapomeňte, že v módě je nejdůležitější cítit se dobře.

Na vyčistění můžete použijte peroxid vodíku, který asi stejně máte v lékárničce. Dejte do nějaké skleněné nebo keramické misky, zalijte a nechte chvíli působit. Šperky získají nový lesk.

The post Jaké šperky nosit appeared first on Damy.cz.

Rozštěpy rtu a patra: Častá vrozená vada s funkčními i estetickými důsledky

Jednou z nejčastějších vrozených vad, které estetická chirurgie koriguje, jsou rozštěpy rtu a patra. Tyto vady vznikají, když se tkáně rtu nebo patra během těhotenství nespojí správně. Rozštěp může být mírný, postihující pouze ret, nebo závažný, zasahující i do patra a ovlivňující celý tvar obličeje. Tato deformita může způsobit nejen estetické problémy, ale i komplikace spojené s dýcháním, polykáním nebo řečí.

Chirurgická oprava rozštěpu obvykle probíhá v několika fázích, přičemž první operace bývá provedena již v kojeneckém věku. Cílem chirurgického zákroku je nejen obnovení přirozeného vzhledu, ale také zajištění správné funkce postižených částí obličeje. Pro dosažení co nejlepších výsledků je nezbytná spolupráce plastických chirurgů, ortodontistů a specialistů na řečovou terapii. Tato týmová spolupráce zajistí, že dítě bude mít možnost se plně vyvinout jak po fyzické, tak po psychosociální stránce.

Deformity ušního boltce: Estetika a psychický komfort

Deformity ušního boltce, jako je například mikrotie (částečný nebo úplný nedostatek ušního boltce), mohou ovlivnit nejen vzhled člověka, ale i jeho sluchové schopnosti. Pro mnoho pacientů jsou tyto deformity zdrojem nepříjemných pohledů a někdy i společenských stigmat. V takových případech může estetická chirurgie sehrát klíčovou roli.

Operace uší, známá také jako otoplastika, je postup, při kterém se upravuje tvar, poloha nebo velikost ucha. Cílem je vytvořit co nejpřirozenější vzhled, který harmonicky zapadne do celkových proporcí obličeje. U dětí se tyto operace často provádějí v raném věku, protože ucho dosáhne své konečné velikosti již kolem šesti let. Pro dospělé pacienty může být tato operace důležitým krokem k lepšímu sebevědomí a psychickému komfortu.

Důležitost časného zásahu a následné péče

Estetická chirurgie vrozených vad, jako jsou rozštěpy a deformity ušního boltce, neřeší pouze kosmetickou stránku věci, ale i funkční problémy, které mohou výrazně omezit život pacienta. Časný zásah je zásadní, protože umožňuje minimalizovat negativní důsledky vady na vývoj dítěte. Navíc se zvyšuje šance na to, že pacient bude mít v dospělosti plnohodnotný život bez vážnějších fyzických omezení nebo psychických problémů.

Kromě samotné operace je velmi důležitá následná péče, která zahrnuje pravidelné kontroly, fyzioterapii a v některých případech i ortodontickou léčbu či logopedii. Psychosociální podpora je také nedílnou součástí úspěšného procesu rehabilitace, protože mnoho pacientů, zejména v dětství, čelí tlaku a nepochopení ze strany okolí.

Estetická chirurgie nabízí významnou pomoc lidem s vrozenými vadami, jako jsou rozštěpy rtu a patra či deformity ušního boltce. Díky těmto zákrokům mají pacienti šanci žít plnohodnotný život s lepším vzhledem i funkcí. Je důležité si uvědomit, že estetická chirurgie nejde jen o vylepšení vzhledu, ale o komplexní přístup, který zlepšuje kvalitu života jak fyzicky, tak psychicky.

The post Opravy vrozených vad appeared first on Damy.cz.

Plastická chirurgie je dnes často skloňována ve všech pádech, ale bohužel bývá spojována především se silikonovými prsy celebrit a tvářemi plnými botoxu. Kvůli medializaci těchto aspektů jsme často zapomněli na to hlavní, proč plastická chirurgie vůbec vznikla.

Často jde o nezbytné zákroky, které pomáhají lidem vypořádat se s nevzhlednými deformacemi. Plastická chirurgie může lidem pomoci zbavit se komplexů a vést normální společenský život.

Tyto zákroky mohou zahrnovat opravy velkých, zkroucených a odstávajících uší, orlího nosu, znetvoření způsobených dopravními nehodami nebo vážnými popáleninami po úrazech. Takový člověk může mít problémy s normálním fungováním v kolektivu, protože jeho vzhled může být výrazně odlišný od ostatních. Důsledkem může být sociální izolace a snížené sebevědomí.

Nízké sebevědomí může výrazně ovlivnit kvalitu života, zejména v lidské společnosti, kde se často setkáváme s nesnášenlivostí k odlišnostem. Komplexy mohou způsobovat narůstající potíže a stát se zdrojem velkých frustrací. Paradoxem je, že určité nedostatky ve vzhledu bývají někdy mylně spojovány s intelektuální kapacitou osoby.

Děti často nevnímají svou odlišnost, dokud na ni neupozorní ostatní.

Do té doby žijí v kruhu rodiny, kde jsou vnímány jako milované osoby, nikoli jako „ušaté torpédo“ nebo jinak posměšně označované. Vnější svět však může být krutý a děti často dostávají různé přezdívky. Trvalé komplexy mohou v dítěti přetrvávat i po odstranění defektu, což může vést k další izolaci a potížím ve školním kolektivu. V tomto případě není plastická chirurgie rozmar, ale legitimní potřeba.

Nejčastějším důvodem vzniku komplexů je vzhled obličeje. Uši lze zakrýt vlasy, ale nos je obtížné zamaskovat. Kromě estetických problémů může být křivé septum (nosní přepážka) také vážným zdravotním problémem, který ztěžuje dýchání.

Každý chirurgický zákrok je vážným lékařským zásahem a nese s sebou riziko komplikací. Riziko je rozumné podstoupit, pokud je operace lékařsky odůvodněná nebo pokud může výrazně zlepšit sebevědomí pacienta. Vylepšený vzhled může zlepšit náladu, odstranit psychické překážky a usnadnit pohyb ve společnosti.

Psychologické důsledky

Pokud nejde o závažné poškození, je důležité zjistit, co je skutečnou motivací pro rozhodnutí podstoupit plastickou operaci. Někdy se může stát, že první operace spustí nutkavou potřebu dalších zákroků. Pacient může mít tendenci přičítat své neúspěchy fyzickým nedostatkům, jako jsou například křivé nohy nebo silný krk. V takových případech je potřeba pracovat na přijetí sebe sama, protože bez psychologické podpory může být jakákoli úprava vzhledu neúčinná.

Mnoho rodičů je ochotno udělat vše pro to, aby zlepšili vzhled svých dětí, protože to považují za investici do jejich budoucnosti. Věří, že hezčí vzhled zajistí jejich dětem lepší životní šance a snadnější cestu k úspěchu. Neuvědomují si však, že sebevědomý, i když nedokonalý člověk, může žít šťastnější život než „modelka“.

Dnes se často stává, že jako první větší dárek nedostane dítě hodinky, jízdní kolo nebo počítač, ale plastickou operaci uší nebo nosu. Ve Venezuele rodiče někdy za estetické operace svých dětí utrácejí veškeré úspory, nebo si dokonce berou půjčky. Není neobvyklé, že dívka má prsní implantáty už v osmnácti letech. V této kultuře je plastická chirurgie běžnou součástí života a mnoho dívek vyrůstá s cílem stát se modelkami pro bohatší svět.

Kde je správná míra soudnosti?

Některé vady lze operovat až ve chvíli, kdy dítě vyroste a samo se rozhodne, zda operaci chce. To se týká například dlouhého nosu nebo odstávajících uší. V případě tragických nehod, jako jsou popáleniny nebo pokousání psem, je však operace často nezbytná a může výrazně zlepšit kvalitu života dítěte.

Nemůžeme polemizovat ani v případě vrozených vad, jako je rozštěp patra nebo zaječí pysk. Zde je potřeba začít s operacemi co nejdříve, někdy se jedná o sérii zákroků, protože nejde jen o estetický problém. Rozštěp patra například způsobuje problémy při jídle a také brání v řádné artikulaci při mluvení.

Ke každému případu je nutné přistupovat individuálně a nezlehčovat problémy svých dětí. Co se nám může zdát jako zanedbatelný problém, může být pro dítě natolik nepřekonatelné, že si může dokonce chtít sáhnout na život. Je důležité naslouchat svým dětem a brát jejich obavy vážně. Nejhorší je později litovat slovy: „Kdybych tenkrát…“

The post Plastická chirurgie u dětí appeared first on Damy.cz.

Michael Sandel je americký politický filozof a profesor, který přednáší na Harvardu. V jedné ze svých přednášek se zabýval morální stránkou vraždy. V životě lidí mohou nastat situace, kdy se vražda zdá být jediným řešením, protože by jinak došlo k daleko větší katastrofě.

A je to pak opravdu vražda? Profesor Sandel říká: „Představte si, že jste řidičem tramvaje, která se řítí z kopce rychlostí 95 km/h, a na trati před vámi pracuje skupina dělníků. Máte jen dvě možnosti. Pokud přehodíte výhybku, přejedete jen jednoho dělníka, pokud ne, zabijete pravděpodobně mnohem více dělníků.“

Dilema

Na otázku, kdo ze studentů by odbočil, zvedlo 99 % z nich ruku na znamení, že ANO. Neboli: je lepší, když zemře jeden člověk, aby přežilo pět lidí. Profesor však pokračoval: „Tentokrát nejste řidičem, ale přihlížejícím. Vedle vás stojí nějaký tlustý muž. Když do něj strčíte, spadne pod kola a tramvaj tím zabrzdíte.“ Většina studentů by do muže nestrčila a nechala by zabít těch pět dělníků, protože mají volbu, zda se stát součástí celé situace, nebo ne. Rozhodli se tak proto, že je snadnější řídit se heslem: Co tě nepálí, nehas. Je také mnohem jednodušší nechat nepříjemnou práci na stroji než se do vraždy zapojit přímo vlastníma rukama.

Profesor pokračoval dál: „Představte si, že jste doktor na pohotovosti, kde je šest lidí, kteří se účastnili nehody. Jeden je vážně zraněný a pět méně. Když se budete věnovat přednostně té vážně zraněné osobě, může mezitím těch pět lidí zemřít. Pokud postup otočíte, pak ta vážně zraněná osoba zemře určitě.“ Jen malá skupinka by začala zachraňovat tu vážně zraněnou osobu, zatímco většina studentů ji hned odepsala.

Zmatek

„Jste nyní transplantační chirurg a máte stejnou skupinu lidí. Každý z nich potřebuje transplantaci nějakého orgánu, ale nemáte dárce. V čekárně však podřimuje zdravý muž, který čeká na kontrolu. Vezmete-li mu jeho orgány, zachráníte celou skupinu.“ A jak to dopadlo? Jen jeden ze studentů by se odvážil vstoupit do této kontroverzní situace. Ostatní jednoznačně váhali, zda je správné zabít jednoho nevinného člověka ve prospěch dalších pěti.

Můžete si říct, že jednoznačně stojíte na straně většiny. Jenže situace může být ještě složitější, pokud by se osoba případné oběti změnila na někoho, koho milujete. Pak budou vaše rozhodnutí pravděpodobně úplně jiná. Takže je morálka v tomto případě zcela odlišná?

The post Rozhodujeme se vždy správně? appeared first on Damy.cz.