Podzim je tady a s ním přichází i hrabání listí. Máte-li na zahraně hrušně, možná se vám na listech objevily oranžové skvrnky. To by nebylo až tak hrozné, je přeci podzim, listí žloutne. Když ale otočíte lístek na druhou stranu, jsou na nich malé nádorky, ze kterých vykukují tyčinky podobné housenkám. Řekněme si upřímně, vypadá to docela odporně. Nejdříve si začnete nadávat, že jste něco zanedbali a že jste přeci jen měli sáhnout po nějakém postřiku proti hmyzu, ale protože si nevíte rady, začnete hledat co to ty vaše hrušně vlastně napadlo.
Jde jednoznačně o rez hrušňovou
Tato rez ke svému výskytu potřebuje dva hostitele. Jedním je hrušeň a druhým je jalovec. Jde konkrétně o jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec klášterský neboli chvojka klášterská (Juniperus sabina). Zatímco první z jalovců pochází z Asie, tak ten druhý se u nás v historii pěstoval jako léčivka.
Rez hrušňová přezimuje na jalovci. Na jaře se na větvičkách začnou tvořit oranžovo-hnědé, rosolovité patvary, které za sucha vyprašují výtrusy této houby a ty následně napadají kvetoucí hrušně.
Na hrušních se pak rzi líbí nejen na listech, ale vytváří něco jako rakovinné útvary i na letorostech a někdy dokonce i na plodech.
Problémem je, že v posledních letech vystřídaly ovocné zahrady – zahrady okrasné a právě tam, se jalovec často vysazuje. Pokud jste si jej na zahradě vysadili i vy, tak vás možná ani nenapadlo, že jste tím vyřkli ortel všem hrušním jak ve vlastní, ale tak i v sousedních zahradách, protože se nakazí vše v okruhu asi 200 metrů, a při příznivých povětrnostních podmínkách i mnohem dále.
Proč je tato rez pro hrušně tak škodlivá?
Pochopitelně nejde jen o to, že pohledově je to dost nechutné. Strom prostřednictvím listům přijímá vláhu, živiny a neméně důležité jsou pro ně i sluneční paprsky. Nemocný list tuto funkci nemůže plnit, snižuje se tedy asimilace, díky čemuž strom neprospívá, špatně přirůstají letorosty, násada plodů je menší a plody jsou nekvalitní.
Jak tomu zabránit?
Nejlépe by bylo výše uvedené jalovce a jejich kultivary pokud možno sázet jen v parcích, nebo v městské zástavbě, kde hrušně pravděpodobně nenajdeme. Pokud ale máte souseda, kterému podobnou zálibu nevymluvíte, tak si můžete
- na hrušky nechat zajít chuť,
- koupit si je v obchodě a nebo
- vysadit hrušeň, která má alespoň nějakou odolnost proti této rzi.
Bohužel i v tomto případě by bylo lepší udělat na jaře dva postřiky nějakým chemickým přípravkem, který se používá např. proti strupovitosti jabloní. Jeden postřik se dělá před rozkvětem a druhý po odkvětu hrušně.
