21. červen je nejdelší den v roce a velké množství světla a tepla, který sebou červen přináší, podporuje bujný růst všech rostlin v zahradě. Čili i plevelů. Proto je červen měsícem pletí a kypření, zejména při nedostatku vláhy, abychom narušili tvrdý škraloup a vláha se dostala k rostlinám. Ne vždy se totiž Medard a Žofie postarají o hojnou zálivku.
Za všechnu tu péči, kterou zahradě věnujeme, se nám v této době začíná zahrada odměňovat prvními plody jahod, třešní a rovněž bylinné záhony a zelinářská zahrada začínají dávat svou první úrodu.
Sklizeň v tomto měsíci
V tomto měsíci se sklízejí jahody, třešně, hlávkový salát, jarní cibulka, ředkvičky, rané brambory, rebarbora, chřest, letní zelí, raná mrkev a kedlubny, červená řepa, hrách, vodnice a letní špenát.
Sklízíme i různé koření a léčivky. Sbíráme je ráno, po sejití rosy, ne v dešti, kdy rostliny ztrácejí své aroma. Snažte se je usušit, co možná nejrychleji. Nejlépe na stinném a suchém místě. Jde např. o měsíček, heřmánek, kontryhel, kopřivu, řebříček, třezalka, levandule, oregano, rozmarýn, …
Setí a sázení
Kdo ještě neosázel truhlíky a závěsné koše s okrasnými květinami, má nejvyšší čas.
Na zahradě nyní můžeme sázet brokolici, letní zelí, fazole, pórek, celer, venkovní rajčata a růžičkovou kapustu. Když sázíte pórek, měl by mít sílu tužky a není potřeba zastříhávat listy ani kořeny.
Některé plodiny je dobré sázet v etapách, vždy po týdnu, abyste měli i průběžnou sklizeň. Nyní tedy sejeme např. hlávkový salát, hrách, zelené fazolky, červená řepa, mrkev, kedlubny, květák, kukuřici, cukety, tykve, vodnici, čekanku, … Za suchých dnů je dobré semena nejdříve namočit.
Začátek června je poslední možnost k založení trávníku.
Hnojení a ochrana rostlin
Zahrada je v tomto období ohrožena slimáky, proto mějte vždy v zásobě nějaké přípravky. Jenže i z nebe se snášejí útočníci ve formě ptáků – nezapomeňte mít tedy po ruce ochrannou síťovinu.
Motýli jsou sice krásní, ale jejich housenky vám mohou zlikvidovat celou úrodu. Kontrolujte proto spodní strany listů u brukvovitých rostlin, zda tam nejsou nakladená vajíčka. Pokud ano, setřete je hadříkem, nebo je alespoň spláchněte silným proudem vody.
Košťáloviny i plodové zeleniny vám budou vděčné za přihnojení zředěnou močůvkou, nebo zředěnými a zkvašenými slepičími výkaly. Přihnojte květiny doma, v truhlíku i na záhonech. Pro hnojení je možné použít i dobře uleželý nálev z kopřiv.
Rekultivace v zahradě
Jednou týdně sečeme okrasné trávníky. Užitná zahrada, tak často sečení nepotřebuje. Za suchých dnů plejeme a kypříme půdu v záhonech. Na plevel jsou velice citlivé hlavně pórek, cibule a česnek. Při nedostatku vláhy vždy ráno nebo večer zaléváme. Někdy je půda na povrchu suchá, ale už kousek pod povrchem je vlhká. Zkontrolujte proto i tuto vlhkost, abyste věděli kolik vody je potřeba k provlhčení i do hloubky. Jinak by se mohlo stát, že zalejete jen povrch a voda se ke kořenům ani nedostane a během dne se rychle odpaří. Je lépe zalít opravdu vydatně jednou týdně než nedostatečně, každý den.
Je potřeba podepřít vysoké rostliny kuly nebo jim poskytnout nějaké závěsnou oporu.
Nezapomeňte přihrnout brambory zeminou. Šedočerné skvrny předznamenávají, že brambory byly napadeny plísní bramborovou. Brambory raději nepřehnojujte dusíkem a při prvních příznacích použijte mědnatý fungicid. Mandelinku bramborovou ve třeba posbírat.
Pokračujeme v protrhávání mrkve, pastináku a červené řepy.
Jahody podkládáme slámou, aby plody neležely přímo na hlíně, a odstraňujeme šlahouny.
Prostříhejte živé ploty. Prořezávejte odkvetlé keře. Pokud jsme zapomněli po odkvětu hluboko ořezat zlatý déšť, udělejte to alespoň nyní, aby i příští rok bohatě kvetl. Průběžně vylamujeme, nebo vyřezáváme vlky na koncích zkrácených větví, aby se stromy nevysilovaly.
Prosvětlíme korunu broskvoní ostříháním zbytečných větví.
Začátkem měsíce je dobré u mladých jabloní a hrušní vyvázat jednoleté výhony do šikmé až vodorovné polohy, pro rychlejší plodnost. Neohýbáme je ale do oblouku, protože by na jeho vrcholu vyrostly „vlky“.
Vzrostlé třešně můžete sklidit tak že jim seříznete vrchol, který očešete až na zemi.
Odstraňujeme zálistky u vinné révy a listy v okolí hroznů tak, aby byly keře prosvětlené a omezili jsme tím houbové choroby.
Okrasná zahrada
Z okrasných rostlin odstraňujeme odkvetlá květenství, aby neoslabovala rostlinu a mohly dál bohatě kvést.
Po odkvětu kosatců seřízneme celou lodyhu nad oddenkem, a pokud je to potřeba, můžeme je přesadit. Stejně tak nezahálíme u cibulovin, jako jsou tulipány apod. Jakmile zaschnou, vyndáváme je ze země a uložíme na suché vzdušné místo, abychom je v září zase vysázeli.
Ve skleníku
Můžete začít stěhovat sazenice ze skleníku na venkovní záhony.
Vylamujeme postranní výhonky z tak, aby měly jen jeden hlavní stvol. Vylomené výhony, které vám přerostly, se můžete pokusit vysadit na volné místo, většinou se ujmou.
Pozor na škůdce jako jsou mšice, roztoče…. Případně už nyní se poohlédněte o možnostech biologické ochrany, která je naprosto bezpečná a pokud ji správně použijete, tak i účinnější než tradiční chemické přípravky.
Nezapomeňte na vodu, nyní ji zahrada potřebuje častěji, nejméně však dvakrát týdně. Za horkých dnů větrejte skleník, přijatelná teplota zabrání popálení rostlin.
Ovoce
Nezapomeňte, že plodové rostliny potřebují vodu, aby mohly mít bohatou úrodu. Hustě obsypané švestky a jablka se snažte trochu probrat. Příroda k tomu sice přirozeně inklinuje, ale pokud se vám zdá, že opadalo málo plodů, můžete stromům pomoci. Je lepší mít jedno velké jablko než tři miniaturní kuličky. Probírka plodů současně podpoří diferenciaci květních pupenů pro příští rok a omezíme tím střídavou plodnost stromu.
Obecné úkoly v zahradě
Za horkých dnů zaléváme ráno, nebo večer, aby byl rozdíl mezi teplotou rostlin a zavlažovací vody co nejmenší. Ze stejného důvodu raději nezaléváme studniční vodou, protože ta mívá teplotu velmi nízkou
Označíme si nejplodnější sazenice jahod, abychom si pak odnože brali jen od těch nejlepších.
Okurky raději pěstujeme vertikálně, čímž snížíme nebezpečí napadení plísní. Můžeme jim udělat podobnou podporu, jako to děláme u hrachu, ale pevnější a občas jim pomůžeme se přichytit tam, kde to chceme my. Skvěle se pnou a plodí daleko déle než na zemi. Okurky můžeme pěstovat i jinak. Zasaďte sazenici a nad každou spusťte provázek. Jakmile odrodí spodní patro, otrháme listy až k dalším nedozrálým plodům. Pak, nahoře uvolníme provázek a celou rostlinu spustíte níže. Holý stvol přihrneme novou zeminou. Pustí další kořínky, které budou rostlinu lépe vyživovat. To můžeme opakovat několikrát, až do konce vegetace. Tuto proceduru dělejte před zaléváním, když je rostlina lehká, jinak by se stvol mohl při ohýbání zlomit.
Na zahradě pravidelně sečeme trávník, přihnojujeme jej a v suchém období zaléváme.
Deštivý červen ohrožuje růže houbovými chorobami, můžete proto růže postříkat odvarem z přesličky.
Rajčatům se nejlépe daří u spirálovitě zatočených kovových tyček. Zatímco tyčkové odrůdy vyžadují průběžné odstraňování postranních výhonů, tak keříčkové odrůdy nevylamujeme.
Pečlivě vyvazujte papriky, protože se mohou polámat. Jejich stvoly jsou velmi křehké.
Další příspěvky v této kategorii.
