Chuťový zážitek ze zralých plodů malin, je dost pádný důvod pro jejich pěstování. Maliny jsou bohaté na vlákninu, obsahují vitamín A a C, kyselinu listovou, antioxidanty a mnoho minerálních látek. Někdy otravná malá semínka obsahují vitamín E. Pokud máte malinový záhon, tak máte nekonečné možnosti, jak si vyrobit úžasný dezert. Můžeme je sbírat a jíst každý den až do mrazů, mrazíme si některé na zimu a zbytek necháváme pro ptáky. Mezi hlavní zásady pro úspěšné pěstování malin je pečlivý výběr rostlin a vhodný systém pevných opor, která odpovídá potřebám rostlin.
Proč mít různé druhy malin?
Zvolili jsme klasické červené, maliny s názvem „Summit“ které jsou doporučovány pro naši oblast. Různé kultivary malin mohou rodit od jara až do podzimu, mají různé tvary, velikosti a barvy (červené, fialové, zlaté, bílé). Udělejte si proto čas pro výběr vhodné odrůdy.
Letní maliny plodí asi měsíc a je potřeba čekat až do příštího roku. Stále plodící maliny plodí dlouho. V mírné zimě jsme našli pár zralých plodů i v prosinci, přičemž začínají plodit už v červenci.
Letní odrůdy plodí obvykle o několik týdnů dříve než stále plodící, takže jsme zasadil i několik keřů odrůdy ‚Brandywine “ (barva vínová), zatímco musíme čekat na produkci dalších malin. Dále jsme koupili odrůdu žlutě-zabarvenou „Golden“, která je také stále plodící.
Druhy malin
„Summit“ – plodí v období od července do prosince
„Brandywine“ – plodí několik týdnů před odrůdou „Summit“
„Golden“ je žlutě tónovaná stále plodící malina. (Další podobné odrůdy – „Fall Gold „,“ Golden Summit „a“ Golden Harvest „).
„Tulameen“ – (jednou plodící) začátkem června
„Canby“ – (jednou plodící) začátkem července
„Zeva III“ – (stále plodící) nemá ráda ani chladno ani velké sucho
„Rubín“ – (jednou plodící) je vhodný do vyšších poloh
„Heritage“ – plodí od poloviny srpna do konce září.
Maliny si můžete vysadit i do nádoby na balkoně – „Autumn Bliss“, plodí od srpna až do prvních mrazů.
Pro děti je zejména vhodná „GlenCoe“, která je beztrnná.
Jak velký záhon
Maliny mají rády slunné stanoviště, kyprou, písčitohlinitou půdu, s mírně kyselou půdní reakcí a nemají rády velké zamokření. Maliny byste neměli vápnit chlorovým vápnem, protože nemají rády chlór.
Velmi rády se rozrůstají po okolí. Pokud jste vysadili jednu sazenici, budete jich mít v příštím roce tucet i více, protože z kořenů neustále vyrůstají nové výhony.
My máme dvouřadý záhon malin (uprostřed průchozí), který je asi 2 metry široký a 10 metrů dlouhý. Pokud bych ho měl udělat znovu, pak bych ho udělal 3 metry široký, abychom měli větší chodník mezi řádky, protože se tam nyní chodí velmi špatně. V hlavní sezoně sklízíme asi 7 litrů malin denně, později se plodnost snižuje.
Vyvýšené záhony
Maliny nemají rády mokré podloží, proto jsme jim navýšili záhon. Ten jsme naplnili směsí ze 4/5 dobré zahradní ornice smíchané s 1/5 písku, rašeliny, a dobře uleželého hnoje. Máme kyselou půdu, proto jsme přidali i vápno. Maliny dávají přednost pH půdy okolo 6,0. Jednu stranu záhonu jsme nechali otevřenou pro snadný přístup s kolečkem a když byl plný, tak jsme jej uzavřeli. Vše jsme dělali už na podzim a na jaře jsme záhon osadili.
Tam kde je bohatá, hluboká půda, a není tam mokřina, můžete maliny zasadit i na volné ploše. U nás prší celou zimu a mnoho zahrádkářů přišla o maliny díky kořenové hnilobě.
Máme také zkušenosti s velmi suchým a dlouhým letním obdobím. Vyvýšené záhony si udržují stálou vlhkost, díky hluboké ornici, která rovnoměrně udržuje vlhkost a výborně odvádí přebytečnou vodu.
Záhony raději nevytvářejte v místech, kde jste v poslední době pěstovali rajčata, papriky, nebo brambory, abyste se vyhnuli chorobám (plíseň Verticillium), které tato zelenina mívá.
Jaro je pro výsadbu nejvhodnější
I když lze zasadit zdravou a zakořeněnou sazenici kdykoliv v létě, nejlepší čas na výsadbu je brzy na jaře. Jarní rostliny lépe koření a mohou mít pár bobulí hned tentýž rok. Je dobré namočit asi na šest hodin sazenice do roztoku nějakého růstového stimulantu (1/2 čajová lžička na litr vody). Neodkládejte ale výsadbu. Malé rostlinky nemohou být v roztoku dlouho a po vyndání jim rychle odumírají kořeny.
Koupili-li jste si tzv. spící sazenice poštou, než se rozhodnete pro výsadbu, dejte je do lednice, aby se předčasně neprobudily. Na zdravé sazenici se začínají objevovat nové výhony.
Zajistěte svým sazenicím dobrý start
Je dobré mít po ruce dobře vyzrálý hnůj, kompost, nebo alespoň dobré organické hnojivo na maliny. My používáme kompost ze slámy, ale i jiné materiály jsou v pohodě. Znám dokonce člověka, který používá roztrhané noviny.
Vykopejte si do připraveného místa pro každou rostlinku díru, do které dáme hrst hnojiva a trochu vody. Pak opatrně zasadíme sazenice tak, aby kolem vznikl malý kráter, kam bude stékat voda. Znovu posypeme kompostem nebo uleželým hnojem, případně i stimulátor pro růst. Pokryjte okolní půdu slámou a cestičku dřevní štěpkou. Ideální je kapénkové zavlažování, protože vám ušetří čas.
Aby byly rostliny zdravé a produktivní, neměly by v létě vyschnout. Díky slámy nebo jinému mulčování, udržíme dostatečnou vlhkost. Nemáte-li kapénkový zavlažovací systém, je potřeba asi 2x týdně maliny důkladně zalít hadicí.
Hnojivo na maliny
Maliny potřebují pro svůj růst hodně dusíku, ale jakmile se blíží čas úrody, tak jej omezte. Těsně před květem hnojíme maliny vlastní směsí.
- dolomitické vápno (vyrovnává kyselost) – 1 díl
- drcený řepkové semeno nebo rybí moučka – 4 díly
- fosfát nebo 1/2 této části kostní moučka – 1 díl
- kelp (Kelp je hnědá mořská řasa) – 1 díl
Vždy na jaře rostliny u kořenů vyplejte a přidejte vrstvu dobře uleželého hnoje nebo kompostu (hnojivo), máte-li kyselou půdu, tak i trochu vápna.
Mřížoví dělá rostlinám výbornou oporu
Maliník má velmi křehké výhony a má proto tendenci se ohýbat k zemi. Aby se časem cestička úplně nevytratila, udělejte jim oporu z drátů, který ukotvíte na dřevěné opěry.
Na konci každého řádku malin jsme zatloukli do země vysoký hranolek, napříč se dvěma příčkami. Do nich jsme dali šrouby. Potom jsme mezi ně ve dvou výškách napnuli drát. Spodní (asi půl metru nad zemí) pro mladé rostliny a horní pro starší. Dráty ukotvíme za záhonem i do země, protože by se díky hmotnosti rostlin a ovoce desky ohýbaly směrem k sobě.
Prořezávání malin
Výhony malin jsou dvouleté. První rok jsou hladké a zelené, druhým rokem zhrubnou, ztmavnou a zdřevnatí.
Maliny jednoleté
Maliny rostou na jednoletém výhonu. Výhon na jaře vyraší a ještě téhož roku plodí. Všechny výhony proto poříští jaro ostříháme a na jejich místě vyraší nové výhony.
Maliny dvouleté
Maliny rostou na dvouletém výhonu. Výhon na jaře vyraší, během léta vyroste do určité výšky a teprve příštím rokem vykvete a plodí. Proto na podzim všechny „odplozené“ výhony z porostu vystříháme a necháme tam jen výhony letošní.
Stálepodící maliny
Každé jaro zkrátíme loňské výhony v místě, kde naposledy rodily a ty staré odstraňte těsně u země. Odstraňte i slabé a neduživé výhony, které zbytečně zahušťují záhon. Zkrácené výhony začnou rodit v červenci, ty nové později v létě a na podzim.
Prořezávání malin provádíme po celou dobu vegetace. Výhony by neměly být hustější než co 10-15 cm výhon. Proto neduživé výhony vystříháváme.
Škůdci a choroby maliníku
Maliny mohou napadnout háďátka půdní, ovocní červi (bejlomorka), malinovník plstnatý, mšice (mozaika), rez maliníková, plíseň šedá… Když napadne maliny nějaký škůdce, je lépe všechny výhony ořezat, spálit. Zbytek ošetříme vhodným insekticidem.
Zdroj: finegardening.com
Víte že:
- Maliny jsou vhodné pro těhotné ženy, protože uvolňují svalstvo dělohy.
- Vývar z listů maliníků je vhodný i při riziku potratu.
- Upravuje nepříjemné ranní nevolnosti v těhotenství.
