Moudrost dnešního dne:

Lásku, vlídnost a bratrský soucit potřebuje nemocný někdy více než všechny léky.

...

Právě přítomno: 241 hostů a žádný člen

Čokoláda jako zdroj vitamínů?

.

čokoládaExistuje jen málo druhů jídel, které vyvolávají v člověku takový pocit rozkoše jako je právě čokoláda. Obsahuje totiž např. stimulanty, jako je kofein, theobromin a fenyletylamin a všechny tyto stimulanty zvyšují aktivitu neurotransmiterů v částech mozku, které ovládají naši schopnost soustředění a schopnosti zůstat ve střehu. Kvalitní čokoláda je významným zdrojem vitamínů (A, B1, B2, B3, C, E),obsahuje také magnézium, kalcium, kyselinu pantotenovou, měď,

 

draslík, železo, zinek, mangan a antioxidanty zvané flavonoidy, které snižují krevní tlak a riziko srdečního infarktu. Čokoláda obsahuje nasycené i nenasycené mastné kyseliny a díky těmto složkám je důležitým zdrojem živin pro náš organismus.

Existuje mnoho teorií, proč v nás vyvolává čokoláda tak dobrý pocit, ale asi nejvíce kontroverzní poznatky pocházejí z Institute v San Diegu v Kalifornii.Vědci zde věří, že čokoláda obsahuje farmakologicky účinné látky, které mají stejný účinek na mozek jako marihuana, a že tyto chemické látky mohou být zodpovědné za některá úmrtí vyvolaná psychózou, spojenou s čokoládovou touhu.

Jisté však je, že se sice při jezení čokolády nedostanete do rauše, ale existují v ní látky, které mohou být spojené při její konzumaci s dobrým pocitem, a u některých lidí může na ni vzniknout i závislost.

Čokoláda se v Americe pila dávno před tím, než se jakýkoli mořeplavec vůbec odvážil pomyslet na výlet tímto směrem. Její lahodná chuď byla objevena indiány na území dnešního Mexika. Byla tak významnou pochutinou, že ji pili vysoce postavení Aztékové, Olmékové a Májové při svých rituálech a proto byla u nás z počátku považována za drogu.

Indiáni si vyráběli čokoládovou pěnu a různé čokoládové kaše, do kterých se přidávaly různé příměsi, jako je např. vanilka nebo chilli. Kakaové boby (semena) se používaly jako platidlo a všechny oblasti, které podléhaly Aztékům, musely odevzdávat část svých bobů jako daň.

V Evropě se začala čokoláda zabydlovat až v 17. století ale díky její vysoké ceně si ji mohly dovolit jen vyšší vrstvy. Z počátku nebyla nijak přislazována a pila se podobně jako káva – tedy jako stimulant a navíc se ji vcelku právem přisuzovaly afrodisiakální účinky. Brzy však chilli nahradil cukr a to pro pití kakaa znamenalo výrazné rozšíření. Proto se začalo kakao pěstovat i ve všech koloniích, které připadaly Francii, Holandsku apod. což sice kakao výrazně zlevnilo, ale přineslo místním mnoho strádání a utrpení v otroctví.

V 19. století byla objevena možnosti oddělení kakaového másla od kakaového prášku, výroba stoupla a čokoláda se stala dostupnější ještě širším vrstvám.

Čokoládu dávali lidé i svým domácím miláčkům, protože se dlouho nevědělo, že obsahuje velké množství alkaloidu theobrominu, který jim může poškodit nervovou soustavu se smrtícími účinky, protože jej neumí odbourávat.

První továrny na výrobu čokolády vznikly v Holandsku a Švýcarsku a čokoláda se začala míchat s kondenzovaným mlékem (mléčná čokoláda) a odebráním kakaa za použití pouze kakaového másla vznikla bílá čokoláda.

Kakaovník lze pěstovat jen ve velmi specifických podmínkách kolem rovníku, dnes se pěstuje v Karibiku, Africe, jihovýchodní Asii, v Jižním Pacifiku ostrovů Samoa a Nové Guineje, ale největší plantáže najdeme hlavně v západní Africe (Pobřeží slonoviny) a v Mexiku.

Plody kakaovníku jsou velké asi jako naše jablko a mají bílou vláknitou dužinu s jemně nahořklou chutí. Kakaové boby mají intenzivní, hořkou chuť. Boby se nejdříve fermentují (kvasí), praží, pak se čistí od slupek a následně melou. Z bobů vzniká mazlavá hmota, která se dále lisuje a dělí na sušinu – kakao a na kakaové máslo.

 

Zdroj: www.exploratorium.edu

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník