.Pranická výživa a bretarianství

.

O způsobu stravování se v poslední době hovoří stále častěji. Jsou mezi námi zatvrzelí masožravci, všežravci, vegetariáni, vegani, a pak je tu směr úplně nezvyklý, a to je pranická výživa, podle které je pevná strava úplně zbytečná. Je tedy možné nejíst a nepít, a přesto žít spokojeným životem? Jsou lidé, kteří to dokázali a žijí tak už mnoho let. Jak se tato filozofie bije s filozofií lidí, žijícími v oblastech, které jsou postiženy hladomorem anebo se hladu úmyslně vystavují – anorektici? Proč někteří lidé při nedostatku potravy umírají? 

 

Zastánci vegetariánství tvrdí, že maso není k životu nutné, vegani jdou ještě dále a jedí jen rostlinou potravu. Nejen že nechtějí žít ze smrti jiných, ale argumentují i tím, že živočich žijící v kontaminovaném prostředí je plný bifenylů, které při jejich konzumací vstřebáváme. Masožravci vetují tím, že rostliny také nerostou v čistějším prostředí a je to tedy jedno. 

masoMožná je tedy lepším argumentem to, že výroba živočišných bílkovin je energeticky mnohem náročnější a bílkovina se dá nahradit luštěninami. Nebo to, že má maso nadbytek vápníku a nedostatek hořčíku, což způsobuje ledvinové kameny,...  

Ať už má pravdu ten či onen, faktem je, že zatímco u vegetariánů se vesměs žádné problémy nevyskytují, tak u veganů se zjistil významný nedostatek B12. Obě skupiny se shodují na tom, že je potřeba hodně pít a dáte-li si za den jen jednu sklenici tekutin, dívají se na vás s výrazem: „A ty ještě žiješ?“ 

Asi je důležité říct, že pranické stravování není ani půst ani dieta a není potřeba ani jíst ani pít.

 

Jak je to u pranické výživy?  

Kdysi údajně existovali lidé (bretariáni), kteří žili pouze ze světla. Pak ale z nějakého důvodu tento způsob stravy vyměnili za stravu pevnou a na způsob stravování světlem se postupně zapomnělo. Mělo se také za to, že tento způsob stravování je jen pro vyvolené.  

Bretariáni si berou veškerou výživu z PRÁNY (univerzální životní energie - tekuté světlo), která dokáže prostoupit buňkou. Prána nabíjí apanu, která je součástí nervovém systému a vytváří jemné energetické pole. Tím se vyživují všechny orgány.  Bretariáni jsou tedy něco jako baterie, které se neustále dobíjejí pránou. Anebo chcete-li - je to podobné, jako když se rostliny vyživují fotosyntézou.

 

zemědělstvíCelá tato teorie úplně popírá všechny teorie o správné výživě, nedostatku vody, vitamínů či vlákniny. Zde už se nelze přít o žádném nadbytku či nedostatku těch či oněch látek. Do těla totiž nejde vůbec nic. Ani bifenyly ani E-čka ani vitamíny, prostě NIC! Lze se takto opravdu udržet při životě?

Pravděpodobně ano, protože je na světě už mnoho lidí, kteří se takto „stravují“ a není na nich patrné žádné poškození - viz Henri Monfort.

 

Bretariáni, neboli vdechující lidé, jsou osoby, které přestaly přijímat potravu ústy. Vzduch, který vdechují, obsahuje i pránu. Čím pomaleji a rytmičtěji dýchají, tím více prány vstřebávají. Ta se uloží v nervových centrech jako různý typ energie (mentální, fyzická, emocionální).

Přirovnáme-li tento životní styl k náboženství, kde se věřící modlící buď každý den a jiní jen občas, tak i zde mohou být různé skupiny lidí. Někteří nepříjmají vůbec nic, jiní přijímají jen tekutou potravu, jiní jedí jen hodně málo, a to zpravidla ze společenských důvodů, anebo proto, aby uspokojili své chuťové pohárky. V každém případě je kalorická hodnota toho co do sebe dostanou tak nízká, že by z toho být živi nemohli.

 

Může se vám zdát, že je to celé nesmysl. Jak asi vypadají vnitřní orgány (třeba střeva) těchto lidí? Jenže ona je i spousta lidí, kteří jsou udržováni ve vegetativním stavu pomocí živných roztoků. Pak se po pár letech proberou a začnou bez problémů konzumovat pevnou stravu. Takže to asi možné je …

 

jídloJak těžké je začít

Je to velmi individuální. Zpravidla stojí na počátku 21 denní proces, na který je potřeba se připravit. Nejlépe je dobré vyřadit ze svého jídelníčku maso, potom konzumovat jen syrovou potravu (ovoce, zeleninu) a nakonec pít tekutou potravu. Jak dlouho budou trvat jednotlivé etapy, záleží na každém člověku.  Každé období by mělo trvat tak dlouho, až se budete cítit v pohodě. Teprve potom se můžete pustit do onoho 21 denního procesu.

Tomuto období můžeme také říkat - čas zasvěcení. Bezesporu bude nejhorších prvních pár dní, kdy přestanete úplně jíst. Během tohoto času zasvěcení si ale plně ujasníte, zda je tato cesta vhodná i pro vás. Pokud se během této doby necítíte ani unaveni ani zesláblí, je jasné, že jste připraveni a můžete pokračovat.

Na pránu jste přešli ve chvíki, kdy přestanete hubnout. Nesmírně důležitý je i důvod, proč jste se tuto cestu rozhodli vydat. Budete-li chtít zhubnout, pak zhubnete, pokud jste se pro ni rozhodli ze zdravotních důvodů, pak se váš zdravotní stav výrazně zlepší. Nejdůležitější ale je duševní pohoda se kterou na tuto cestu nastupujete.

 

Jaké mohou nastat změny při rozšíření bretariánů

Ať už se s touto filozofií shodujete nebo ne, uvědomte si, kolik činností je spojeno s potravou a jak úžasné by byl masový přechod na pranickou výživu.

Představte si, jak by se změnila naše společnost, kdybychom se všichni touto metodou začali stravovat.

  • Rozhodně by přibylo lesů, protože k čemu pěstovat obilí a kukuřici? 
  • Nepotřebovali bychom ani kombajny a další stroje pro zemědělskou výrobu. 
  • Protože bychom přestali pěstovat obilí, zmizely by i pesticidy.
  • Zrušili bychom cukrovary, pekárny, mrazírny, ….
  • Supermarkety by se zmenšily na zlomek svých ploch, protože k čemu by nám byly třeba talíře, hrnce, sporáky ... 
  • Stavěli bychom menší domy, protože by zmizely kuchyně i WC. 
  • Spotřebovali bychom méně vody, protože by nebylo potřeba umývat nádobí a často prát, protože bretariáni se tolik nepotí a mají lepší termoregulaci. 
  • Zmizela by kanalizace i skládky s plastovými láhvemi a konzervami. 
  • Nejedli kontaminovanou potravu, a proto bychom byli zdravější a nebylo by potřeba tolika lékařů ani léků.

 

Zapomene-li na to, co si o tom všem myslí milovníci jídla, byla by určitě velká nezaměstnanost. Ale k čemu bychom potřebovali hodně pracovat, když nebudeme kupovat nepotřebné věci?

ALE! Myslíte si, že nám šéfové těch velkých korporací, kterým se dnes daří jen díky nám, dovolí abychom přestali úplně jíst? Obávám se, že NE.

Autor článku: Jarmila Petrášová