Moudrost dnešního dne:

Lakomec vždy si najde, proč by odepřel.

...

Právě přítomno: 605 hostů a žádný člen

Dieta a přejídání

.

Asi to znáte, jídlo pro vás nic moc neznamená, odbýváte se, jíte nepravidelně a tak se tělo začne bouřit a ukládá si vše, co jste snědli na horší část. Pak bouchnete do stolu, řeknete NE a začnete držet nějakou „osvědčenou“ dietu. Jenže většina z nás má dietu spojenu s hladem a s neustálým bojem s pokušením, která nás budou čekat. Strach z očekáváného nás vrhne k lednici s nadějí, že nyní se tedy ještě naposledy dobře najíme, protože pak už to bude jen bída a utrpení. Jenže někteří tyto okamžiky přejídání a ztráty kontroly nad množstvím jídla mají i během diety.

 

 

Pak následuje období zpytování svědomí a sebelítosti, takže si opasek utáhneme ještě intenzivněji, abychom se za nějaký čas propadli ještě hlouběji, kdy nakonec dietu ukončíme bohatší o další kila navíc a rozhozeným metabolismem.

 

Proč je tak těžké dodržet správná pravidla stravování? 

Jak to, že tak vysoké procento lidí, není schopno se správně stravovat, navzdory tomu, že jiná pravidla jim nedělají vůbec žádný problém?

Možná je na vině příliš rychlý styl života, kdy si nejsme ochotni udělat na jídlo čas. Možná je na vině i to, že když jíme, tak současně přemýšlíme, kolik zase přibereme, a možná je to i proto, že zakázané ovoce nejvíce chutná. Čím více se tedy hovoří o tom, jak jsou hranolky nezdravé, tím větší máme na ně chuť.

Já osobně celkem nerada vařím a dělám to jen proto, že se to „sluší“. Nemohla jsem si ale nevšimnout, že kdykoli jsem si řekla, že bych měla sundat pár kilo, tak se najednou mé kuchařské umění dralo ven a mé druhé já se snažilo najednou vymýšlet, co bych tak měla dnes uvařit či ještě lépe jaký koláč bych rodině dnes připravila.

 

Stravovací návyky

Máme-li tu smůlu a neseme si z dětství špatné stravovací návyky, kdy se naše rodina permanentně přejídala anebo naopak neustále držela nějaké diety, určitě nám to dalo do života velký hendikep. Je to stejné jako když jdete po úzké lávce. Je-li lávka nízko nad zemí, přejdete ji a ani se nad její šířkou nepozastavíte, bude-li ale nad propastí, mozek s vámi zamává takovým způsobem, že ji asi ani nepřejdete.

Čím více tedy přemýšlíme o jídle, tím větší je pravděpodobnost, že nebudete mít „normální“ váhu. Nejhorší je, když si spojíte jídlo s něčím mimořádným a ještě hůře, spojíme-li si jídlo s libidem. Když se vám ho nebude dostávat, začneme být depresivní, protože se nám stane drogou, po které začneme toužit natolik, že se jí prostě budeme chtít předávkovat a to třeba až do té míry, že budete tzv. „ na prasknutí“ a čím rychleji jste zvyklí jíst, tím více se přecpete, protože mozek nestihne dát včas signál, že už jste plní. Můžeme se také stát obětí nutkavého přejídání a vždy, když dojde k nějakým potížím, nám jídlo umožní útěk do „bezpečí“. V době, kdy máme pocit, že jsme ztratili kontrolu nad všemi aspekty našich životů, je proto velmi snadné získat závislost na jídle a začít se přejídat.

Určitě ale nemusí jít o klasického tlouštíka. Takto postižený může být i člověk, který tyto nájezdy na lednici střídá s hladovkami, které zase vyvolávají neodolatelnou chuť si zase zaplácet žaludek vším, co mu přijde pod ruku.

Potíž je, že lidé se sklonem k přejídání nejsou obvykle schopni jakkoli realizovat své sny, protože jim jídlo (nebo i „nejídlo“) dokonale zaměstnalo mysl. To následně vede ke snížení sebevědomí, špatné náladě a k averzi k sobě samotnému. Tento stav sebe nenávisti může být tak nepříjemný, že to vrhne svou oběť znovu k jídlu.  

 

Lze potlačit myšlenky na jídlo?

Paradoxem je, že čím více se budete snažit na jídlo nemyslet, tím více vám na něj budou myšlenky sklouzávat.  Stejné to bude, pokud si budete nějaké druhy potravin zakazovat. Asi nejlépe se tedy asi osvědčuje metoda zahnat myšlenku na jídlo prací nebo nějakou fyzickou aktivitou. Pamatujete si ze školy ty vychrtlé spolužáky, kteří se vždy vrtali v jídle? Pokud si myslíte, že jste se na jídle stali závislými, je možná dobré začít k němu přistupovat taky stylem „co to zas je“. Nesmíte však zapomenout na pravidelné přísuny i toho co máte rádi. Jenže v malé dávce, a když máte chuť sníst více než je zdrávo, vezměte do ruky rychle vysavač a vysajte celý byt. Asi se vám na jídlo podaří zapomenout.

 

Nezdravé produkty

Dědeček mého muže jedl dle mínění dnešních dietologů tak nezdravě, že by měl mít 200 kg a v 50-ti letech by měl být mrtvý. Opak byl ale pravdou, a přestože, byl bůček jeho nejoblíbenějším jídlem, dožil se v naprostém zdraví 93 let.

Osobně se tedy domnívám, že není nezdravých produktů (pomineme-li jedovaté látky v nich), ale jde spíše o to, jak s tímto jídlem naloží naše tělo. Když budeme svou mysl neustále zaměstnávat myšlenkou, že přibereme, tak se tak stane i tehdy, když budeme jíst jen hlávkový salát. Mozek totiž dá tělu povel, aby si vše uschovalo na horší časy a aby nic nepustilo z těla pryč. Podívejte se třeba na krávy. Copak jsou nějak extra štíhlé jen proto, že se živí trávou?

Má tedy smysl jakákoli dieta? Není lepší se neomezovat v tom, co jíme a jen snížit dávky a zvýšit četnost přísunu tak, aby nás žaludek neobtěžoval, že má hlad?

Sdílet

Komentáře   

0 #1 Xenie 2014-10-17 08:42
Stravovací návyky byly u mě největší kámen úrazu. Nejedla jsem pravidelně a když už ano, tak jsem nijak neřešila, co jím. Nemusím snad ani psát, že díky tomu hodně přibrala. Řekla jsem si, že to takhle dál nejde a že se musím naučit „normálně“ stravovat. Obrátila jsem se pro radu k odborníkům, protože sama nevím, jak si sestavit vodný jídelníček. Paní byla velice milá a sestavila mi jídelníček, se kterým jsem nadmíru spokojená! Stravuji se podle něj již třetí měsíc, cítím se skvěle a mám opravdu dobrý pocit z toho, že jsem se konečně rozhoupala a vydala se na cestu ke správné a zdravé životosprávě.
Citovat
TOPlist
SEO Rozcestník